Friedrich Burgmüller
Johann Friedrich Franz Burgmüller (4. prosince 1806 Řezno – 13. února 1874 Fontainebleau) byl německý pianista a hudební skladatel[2] období romantismu. Nejznámější je svými třemi sbírkami dětských etud pro klavír, zejména op. 100 „25 Études faciles et progresives“ (25 jednoduchých a progresivních etud) pro mírně pokročilé studenty klavíru. Další dvě sbírky pro pokročilejší studenty jsou op. 105 a 109.
Friedrich Burgmüller | |
---|---|
Narození | 4. prosince 1806 Řezno |
Úmrtí | 13. února 1874 (ve věku 67 let) Fontainebleau |
Povolání | hudební skladatel a klavírista |
Rodiče | Johann August Franz Burgmüller a Therese Burgmüller |
Příbuzní | Norbert Burgmüller[1] (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Burgmüller se narodil v Ratisbonu 4. prosince 1806.[2] Jeho otec Friedrich August Burgmüller a jeho mladší bratr Norbert Burgmüller byli také skladateli. Jeho matkou byla pianistka a zpěvačka Therese von Zandtová.
V roce 1829 se přestěhoval do Kasselu, kde studoval u Ludwiga Spohra a Moritze Hauptmanna.[2] Tam 14. ledna 1830 poprvé veřejně vystoupil jako koncertní klavírista.
Burgmüller se v roce 1832 ve věku 26 let přestěhoval do Paříže,[2] kde zůstal až do své smrti. Norbert Burgmüller, jeho bratr, plánoval v roce 1835, že se k němu přistěhuje, ale brzy na to se utopil v lázních v Cáchách. V Paříži si Burgmüller osvojil pařížskou hudbu a vytvořil svůj typický styl hry. Napsal mnoho skladeb salonní hudby pro klavír a vydal několik alb. Jeho dílo mimo jiné obsahuje valčíky, nokturna, polonézy a dva balety. Jeho skladba s původním názvem Souvenirs de Ratisbonne se objevila v baletu Giselle skladatele Adolpha Adama při jeho premiéře v roce 1841. Burgmüller také pokračoval v psaní klavírních etud určených pro děti. Zemřel ve Fontainebleau 13. února 1874.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Friedrich Franz Burgmüller na anglické Wikipedii.
- ↑ Бургмюллер. In: Riemannův hudební slovník.
- ↑ a b c d Philip J. BoneThe Guitar and Mandolin, biographies of celebrated players and composers for these instruments, London: Schott and Co., 1914.
Literatura
editovat- Klaus Martin Kopitz, Der Düsseldorfer Komponist Norbert Burgmüller. Ein Leben zwischen Beethoven – Spohr – Mendelssohn, Kleve 1998, ISBN 3-9805931-6-9
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Burgmüller na Wikimedia Commons