Jodid hlinitý

Jodid hlinitý je hlinitá sůl kyseliny jodovodíkové. Podobně jako většina jodidů je dobře rozpustný ve vodě. Stejně jako u chloridu a bromidu hlinitého jde o silnou Lewisovu kyselinu, která by neměla být vystavena atmosféře.

Jodid hlinitý
Struktura
Vzhled
Obecné
Systematický název	Jodid hlinitý
Sumární vzorec	AlI3
Vzhled	Bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	7784-23-8
Vlastnosti
Molární hmotnost	407,69 g/mol (bezvodý) 515.786 (hexahydrát)
Molární koncentrace cM	5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok)
Teplota tání	189,4 °C (bezvodý) 185 °C, rozklad (hexahydrát)
Teplota varu	360 °C
Hustota	3,98 g/cm3 (bezvodný) 2,63 g/cm3 (hexahydrát)
Rozpustnost ve vodě	rozpustný
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech	rozpustný v ethanolu a etheru.
Bezpečnost
GHS05 GHS07 Nebezpečí
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

Jodid hlinitý lze připravit reakcí kyseliny jodovodíkové (HI) s hliníkem (Al) či oxidem hlinitým (Al₂O₃), avšak lze jej připravit i reakcí jódu a hliníku.

2 Al + 6 HI → 2 AlI₃ + 3 H₂

Al₂O₃ + 6 HI → 2 AlI₃ + 3 H₂O

2 Al + 3 I₂ → 2 AlI₃

Reakce je exotermní, proto se zvyšuje rychlost reakce, jelikož dochází ke zvyšování teploty a následné sublimaci jódu. Při této reakci vzniká fialový dým, což vytváří pěkný efekt. Avšak právě kvůli fialovému dýmu není tento postup vhodný do laboratorního prostředí, jelikož snadno ulpívá a tím vše zašpiní. Tyto skvrny lze ale odstranit za pomocí ethanolu či diethyletheru.

Jodid hlinitý vzniká společně s kyslíkem při rozpadu jodnanu, jodečnanu či jodistan hlinitý, či rozpadem jodidu hliného.

3 AlI → 2 Al + AlI3

Použití

Jodid hlinitý se používá jako katalyzátor, a velice zřídka na výrobu organických sloučenin, například reakcí s butyllithiem vzniká jodid lithný a tributylhliník, ovšem za tímto účelem se spíše používá chlorid hlinitý.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jodid hlinitý na Wikimedia Commons

Portály: Chemie