Jistebník

Jistebník
	Nádražní budova v Jistebníku
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Bílovec
Obec s rozšířenou působností	Bílovec; (správní obvod)
Okres	Nový Jičín
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′14″ s. š., 18°7′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 721 (2024)
Rozloha	15,87 km²
Katastrální území	Jistebník
Nadmořská výška	238 m n. m.
PSČ	742 82
Počet domů	547 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Jistebník 149; 742 82 Jistebník ; obecjistebnik@iol.cz
Starostka	Mgr. Šárka Storzerová
	Oficiální web: www.jistebnik.cz
	Jistebník
Další údaje
Kód obce	599506
Kód části obce	61239
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jistebník (německy Stiebnig^[4]) je obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 700^[1] obyvatel. Obec je nejčastěji spojována s chovem ryb.

Název

Základem jména vesnice je staré (j)istba. Ve staré češtině označovalo jednak různé části domu, jednak mostní pilíř nebo oblouk, jednak též (vedle podoby jistebník) strážný domek baštýřův (rybníkářského pracovníka), jistebník pak též znamenalo "baštýř, hlídač rybníků". Německé jméno (ztráta první slabiky) se vyvinulo ze spojení s předložkou in, působil též lašský přízvuk na předposlední slabice.^[5]

Historie

Jistebník vznikl na terase oderské nivy v souvislosti s rybničním podnikáním ve 14. století, jako vesnice Štibnyk. První písemná zmínka je z roku 1373. Původně náležel Jistebník k bíloveckému panství pánů z Kravař, později za pobělohorských konfiskací byl zvláštním samostatným statkem. V držení se zde vystřídalo několik rodů – Pražmové z Bílkova, Vilémovští z Kojkovic, Vanečtí z Jemničky, Želečtí z Počenic, Larisch-Mönnichové a v 19. století Blücherové z Washlstattu.

K rybnikářství se pojí zasvěcení farního kostela ze 16. století sv. Petru a Pavlu, patronům rybářského cechu. Obyvatelstvo se poněmčilo v 17. století v době rekatolizace, německá škola se poprvé uvádí k roku 1660. Vedle německé školy vznikly po první světové válce dvě menšinové školy v letech 1923-1926, obecná a měšťanská. V meziválečném období v obci působil dětský pěvecký sbor „Jistebnických zpěváčků“ pod vedením sbormistra a učitele Františka Lýska.

V poválečném období zde bylo JZD, rybářství, zahradnictví, dobrovolní hasiči, výroba proutěných výrobků atd. do sametové revoluce v roce 1989. Poté se díky proměnám ve společnosti přesunulo těžítko k větší rozmanitosti a demokratičtějšímu rozložení politických sil v obci. Díky této proměně se také nově stal Jistebník místem odpočinku ostravanů (např. tzv. „kolaři“), rybnikářství přetrvalo i nadále.

Současnost

Obec má dvě části, takzvanou „vesnici“ poblíž obecního úřadu a Bezručovou osadu u nádraží. Leží v blízkosti Ostravy (10 km) a je vyhledávaným cílem příměstské rekreace i častou zastávkou na dálkové cyklotrase.

Obyvatelstvo

Věková struktura obyvatel obce Jistebník roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Jistebník roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Jistebník roku 2011

Příroda

Obec sousedí s chráněnou krajinnou oblastí Poodří. Podél řeky Odry se člověk dostane do Polanské nivy.

Jistebnickou rybniční soustavu tvoří soubor dvaceti osmi menších i větších rybníků oddělených od sebe hrázemi a loukami. Vodní plochy s porosty rákosu a malými ostrůvky jsou domovem vodního ptactva. Romantická cesta mezi rybníky Bezruč a Křivý je lemována starými vrbami. Největší Jistebnický rybník pojmenovaný po Petru Bezručovi má rozlohu 0,7 km².^[6]

Zajímavost

Dle legendy zde pobýval básník Petr Bezruč, podle něhož je pojmenována jak osada, tak zdejší největší rybník. Traduje se zkazka o tom, jak si nedaleko železničního přejezdu kupoval ve třicátých letech 20. století známku na dopis. V místní trafice, která tam dříve stála, chtěl „marky“ (tedy německy známky), trafikantka jej nepoznala a vynadala mu, proč si o ně neřekne pěkně česky: známky. On se tomu nadšen smál, protože sám v časopisech bojoval za českou řeč.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Petra a Pavla
výpravní budova železniční stanice
Základní Škola
Galerijní ulice - originální ulice a galerie umění
Galerijní rybník - rybník s instalací umělecké galerie dřevěných soch

Galerie

Letecký pohled na obec Jistebník
Vlevo část Jistebníku, uprostřed železniční trať 271 a vpravo Jistebnická soustava rybníků, část CHKO Poodří
Kostel sv. Petra a Pavla

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 762.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 370, 371.
↑ Jistebnická rybniční soustava

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jistebník na Wikimedia Commons
Jistebník v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 762.

[5] Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 370, 371.

[6] Jistebnická rybniční soustava

[4]

[1]

[2]

[3]

[5]

[6]