Jindřich ze Žitavy

český šlechtic

Jindřich ze Žitavy (kolem 1203?1253/1254?) byl český šlechtic z rodu Ronovců, kastelán v Budyšíně, který se později přestěhoval do východních Čech.

Jindřich ze Žitavy
ChoťSibyla z Křižanova
DětiČastolov z Ronova
Smil z Lichtenburka[1]
RodičeSmil z Tuháně a NN[1]
PříbuzníČastolov ze Žitavy (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
sestra Scholastika
1. manželka neznámá
2. manželka Sibyla

První Ronovci

editovat

Jindřichovým otcem byl Smil z Tuháně, první dnes známý Ronovec. Jindřich měl staršího bratra Častolova ze Žitavy a sestru Scholastiku. Oženil se dvakrát, s první manželkou měl dva syny, Smila z Lichtenburka a Častolova z Ronova. Druhé manželství uzavřené roku 1251 se Sibylou, vdovou po Přibyslavovi z Křižanova, zůstalo bezdětné.

Životopis

editovat

Po smrti svého otce nebyl ještě plnoletý a pravděpodobně strávil mládí na dvoře svého vrstevníka Václava I. V roce 1227 se jeho a bratrovo jméno poprvé vyskytlo v listinách u držení vsi Kojaty.[2]

Ve třicátých letech 13. století (cca 1232–1237) zastával úřad královského purkrabího v Budyšíně, což umožnilo jeho rodu získat pevné postavení pro vybudování rodové majetkové domény v této oblasti, především kolem města Žitavy. Spolu s ním se na Budyšínsko a sousední Žitavsko, které bylo tehdy součástí českého království, dostal i Častolov, Jindřichův starší bratr. Při povstání mladého kralevice Přemysla v letech 1248–1249 proti svému otci Václavovi se spolu se svým bratrem postavil za krále. Oba bratři pak získávali na Žitavsku se souhlasem krále další pozemky a počínaje rokem 1238 začali užívat predikátu de Sitavia (ze Žitavy). V listině jím vydané v roce 1248 je podepsán titulem purkrabí ze Žitavy.[3]

Zatímco bratr Častolov s rodinou na Žitavsku zůstal, Jindřich se i se svými syny přestěhoval do východních Čech (viz Lichtenburkové), podruhé se zde roku 1251 oženil a nedlouho poté, někdy v letech 1253–1254, zemřel.

Pozemková držba

editovat

Jindřich držel rodové statky spolu se svým bratrem Častolovem v nedílu. Původní rodová držba byla ves Tuháň, podle níž byl zván jejich otec a dále statky na dolním Poohří a Litoměřicku, kde je doložena držba Lovosic, Libochovic, vsi Vojnice, Klapý, Nučničky a Chodžovice. Možné je i vlastnictví vsí Křesín, Levousy, Velké Žernoseky, Prackovice a Liběšice. Bratři také drželi blíže neznámé statky na Žitavsku a Českomoravské vrchovině.

Reference

editovat
  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. SOVADINA, Miloslav. Ronovci a Žitava. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 1997, roč. 6, s. 8. ISSN 1211-9172. 
  3. Bezděz 1997, s. 10

Literatura

editovat
  • URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X.