Jindřich ze Žitavy

Jindřich ze Žitavy (kolem 1203^? – 1253/1254^?) byl český šlechtic z rodu Ronovců, kastelán v Budyšíně, který se později přestěhoval do východních Čech.

Jindřich ze Žitavy
Choť	Sibyla z Křižanova
Děti	Častolov z Ronova Smil z Lichtenburka
Rodiče	Smil z Tuháně a NN
Příbuzní	Častolov ze Žitavy (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo

sestra	Scholastika
1. manželka	neznámá
2. manželka	Sibyla

První Ronovci

Jindřichovým otcem byl Smil z Tuháně, první dnes známý Ronovec. Jindřich měl staršího bratra Častolova ze Žitavy a sestru Scholastiku. Oženil se dvakrát, s první manželkou měl dva syny, Smila z Lichtenburka a Častolova z Ronova. Druhé manželství uzavřené roku 1251 se Sibylou, vdovou po Přibyslavovi z Křižanova, zůstalo bezdětné.

Životopis

Po smrti svého otce nebyl ještě plnoletý a pravděpodobně strávil mládí na dvoře svého vrstevníka Václava I. V roce 1227 se jeho a bratrovo jméno poprvé vyskytlo v listinách u držení vsi Kojaty.

Ve třicátých letech 13. století (cca 1232–1237) zastával úřad královského purkrabího v Budyšíně, což umožnilo jeho rodu získat pevné postavení pro vybudování rodové majetkové domény v této oblasti, především kolem města Žitavy. Spolu s ním se na Budyšínsko a sousední Žitavsko, které bylo tehdy součástí českého království, dostal i Častolov, Jindřichův starší bratr. Při povstání mladého kralevice Přemysla v letech 1248–1249 proti svému otci Václavovi se spolu se svým bratrem postavil za krále. Oba bratři pak získávali na Žitavsku se souhlasem krále další pozemky a počínaje rokem 1238 začali užívat predikátu de Sitavia (ze Žitavy). V listině jím vydané v roce 1248 je podepsán titulem purkrabí ze Žitavy.

Zatímco bratr Častolov s rodinou na Žitavsku zůstal, Jindřich se i se svými syny přestěhoval do východních Čech (viz Lichtenburkové), podruhé se zde roku 1251 oženil a nedlouho poté, někdy v letech 1253–1254, zemřel.

Pozemková držba

Jindřich držel rodové statky spolu se svým bratrem Častolovem v nedílu. Původní rodová držba byla ves Tuháň, podle níž byl zván jejich otec a dále statky na dolním Poohří a Litoměřicku, kde je doložena držba Lovosic, Libochovic, vsi Vojnice, Klapý, Nučničky a Chodžovice. Možné je i vlastnictví vsí Křesín, Levousy, Velké Žernoseky, Prackovice a Liběšice. Bratři také drželi blíže neznámé statky na Žitavsku a Českomoravské vrchovině.

Odkazy

Literatura

• URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. 

Portály: Česko | Lidé | Středověk