Jindřich Vilém III. Haugwitz
Hrabě Jindřich Vilém III. z Haugvic či též z Haugwitz (německy Heinrich Wilhelm von Haugwitz, 30. května 1770 Náměšť nad Oslavou – 19. května 1842 tamtéž) byl český šlechtic z rodu Haugviců. Byl činný jako hudebník a podnikatel.
Jindřich Vilém III. z Haugvic | |
---|---|
Erb rodu Haugwitzů | |
Narození | 30. května 1770 Náměšť nad Oslavou |
Úmrtí | 19. května 1842 (ve věku 71 let) Náměšť nad Oslavou |
Místo pohřbení | hrobka Haugviců v Náměšti nad Oslavou |
Povolání | houslista, dirigent a mecenáš |
Choť | Anna Žofie z Friesu (1769–1835) |
Děti | Karel Josef Vilém z Haugvic Žofie z Haugvic[1] Henrieta z Haugvic[1] |
Rodiče | Karel Vilém I. z Haugvic[1] a Marie Josefa z Frankenbergu a Ludwigsdorffu[1] |
Příbuzní | Evžen Vilém z Haugvic (bratr) Karel Vilém z Haugvic a Jindřich z Haugvic (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se jako prvorozený syn generála Karla Viléma I. z Haugvic na zámku v Náměšti nad Oslavou a v roce 1791 převzal po otci správu rodového majetku.
Jindřich Vilém v letech 1784–1788 studoval ve Vídni a zde získal hudební průpravu u houslisty Františka Kreibicha (1728–1797).
Věnoval se chovu hospodářských zvířat a roku 1795 založil v bývalém kapucínském klášteře v Náměšti nad Oslavou továrnu na sukno.[2] Ve stejném roce zakoupil ve Vídni Neuberský dvůr. V roce 1797 zakoupil panství Osová. V roce 1812 nechal opravit v Náměšti nad Oslavou kamenný most. Na zámku v Náměšti založil v roce 1880[3] orchestr, který působil až do jeho smrti, kdy byl jeho synem rozpuštěn. Přátelil se se skladatelem Antonio Salierim.
Hrabě Jindřich Vilém III. z Haugvic zemřel roku 1842 v Náměšti a byl pohřben do rodové hrobky Haugviců z roku 1825, kterou zde nechal vybudovat.
Manželství a potomstvo
editovatJindřich Vilém z Haugvic byl ženatý s Annou Žofií z Friesu. Manželé měli syna Karla Viléma (1797–1874) a dvě dcery, Žofii a Henrietu.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ kapucínský klášter a manufaktura - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 13.
- ↑ Archivovaná kopie. www.genealogieonline.nl [online]. [cit. 2016-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-03.