Jindřich Václav Čapek

český sochař

Jindřich Václav Čapek (4. března 1837 Praha-Malá Strana[1]19. října 1895 Bubeneč[2]) byl český sochař. Podílel se na výzdobě kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně, chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře, kostelů v Čáslavi a Chrudimi aj.; rovněž se zapojil do restaurování Prašné brány, Karlova mostu a některých pražských paláců.

Jindřich Václav Čapek
Jindřich Čapek (1887)
Jindřich Čapek (1887)
Narození4. března 1837
Praha-Malá Strana
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. října 1895 (ve věku 58 let)
Bubeneč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Povolánísochař a restaurátor
DětiJindřich Čapek
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v chudé rodině na pražském Újezdě. Ve třinácti letech vstoupil do učení, kde postupně vystřídal několik řemesel — pracoval u mosazníka,[3] jako číšník, dělník ve smíchovské porcelánce a zahradník. Pohled do Summovy dílny v Řetězové ulici, v níž oknem pozoroval vznik soch a pomníků, ho nadchl tak, že se rozhodl také stát sochařem.

Jeho první praxe v oboru kamenosochařství byla v dílně J. E. Krondla na Poříčí, kde ovšem vykonával pomocné práce kameníka. Mnohem přínosnější bylo zaměstnání v ateliéru Františka Hergessela, které mu poskytlo dobrou praktickou průpravu.[4] Večerně také studoval na průmyslové škole.[5]

Roku 1860, tedy teprve ve třiadvaceti letech, vstoupil na pražskou akademii. V roce 1864 na sebe poprvé upozornil vytvořením obří busty Williama Shakespeara, která byla nesena v slavnostním průvodu Umělecké besedy na oslavách třístého výročí dramatikova narození. Roku 1869 získal Klarovo stipendium, na jehož základě strávil čtyři roky v Itálii studiem renesančního sochařství. Po návratu se podílel na sochařské výzdobě a kostelů i jiných budov a na restaurování.[5]

Kromě vlastní sochařské tvorby pracoval jako štukatér. Zhotovoval sádrové odlitky významných soch, například pro Národní muzeum v Praze.

Zemřel na cévní mozkovou příhodu („ochrnutí mozku“).[5] Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.[6]

Rodinný život

editovat

Byl ženat, s manželkou Aloisií, rozenou Klecandovou (* 1852) měl dva syny, z nichž jeden zemřel v dětském věku.[7]

U všech zakázek si dával záležet na pečlivém provedení a citlivém zasazení do prostoru.[8]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. V původním textu označen jako „žlutolijec“, vysvětlení viz např. Brus jazyka českého, který sestavila komise širším sborem Matice české zřízená. Praha: J. Otto, 1894. 431 s. Dostupné online. S. 431. 
  4. a b Jindřich Čapek. Humoristické listy. 1887-10-07, roč. 29, čís. 41, s. 352. Dostupné online [cit. 2011-06-10]. 
  5. a b c d Sochař Jindřich V. Čapek. Národní listy. 1895-10-20, roč. 35, čís. 290, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-06-10]. 
  6. Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  7. Soupis pražských obyvatel: Čapek Jindřich V. [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2020-12-30]. Dostupné online. 
  8. a b c d e f g Jindřich V. Čapek. Zlatá Praha. 1895-11-01, roč. 12, čís. 51, s. 612. Dostupné online [cit. 2011-06-10]. 
  9. F. Ruth, Kronika královské Prahy, III. díl, Praha 1904, s.900

Externí odkazy

editovat