Jindřich Fialka
Jindřich Fialka (6. ledna 1855 Libeň[1] u Prahy – 8. dubna 1920 Praha-Holešovice[2]) byl český architekt, stavitel, publicista a pedagog. Za svou architektonickou kariéru vypracoval celou řadu, především novorenesančních, návrhů staveb, především v Praze. Rovněž zastával funkci ředitele průmyslové školy v Pardubicích.
| Ing. arch. Jindřich Fialka | |
|---|---|
 Jindřich Fialka (Národní album, 1899) | |
| Narození | 6. ledna 1855 Libeň u Prahy  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. dubna 1920 (ve věku 65 let) Praha-Holešovice  Československo |
| Místo pohřbení | Libeňský hřbitov |
| Alma mater | Polytechnika v Praze |
| Povolání | architekt, stavitel |
| Choť | Anna Fialková (roz. Hörbingerová) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatMládí
editovatNarodil se v Libni v rodině Antona Fialky a jeho ženy Marie rodem Hnátkové,[1] která se později stala součástí Prahy. Od roku 1872 studoval architekturu a stavitelství na pražské polytechnice, posléze zde působil jako asistent arch. Josefa Schulze. Absolvoval zahraniční studijní pobyt v Německu, Švýcarsku, Francii, Itálii a Nizozemsku.
Kariéra
editovatV letech 1883–1890 pak pracoval jako inženýr královského hlavního města Prahy, poté se stal profesorem a přednostou stavitelského odboru průmyslové školy v Praze.[3] Roku 1891 byl jmenován vrchním stavitelem Zemské jubilejní výstavy koordinujícím výstavbu jednotlivých výstavních budov a paláců na Pražském výstavišti.
Byl autorem řady realizovaných i nerealizovaných návrhů velkých staveb, především na území Prahy. Vedle toho čile přispíval do architektonických časopisů, vypracoval také několik desítek hesel o architektuře a stavitelství v Ottově slovníku naučném pod značkou Fka. Byl členem Svazu architektů a inženýrů.
V 90. letech 19. století se s rodinou přesunul do Pardubic, kde přijal místo ředitele zdejší průmyslové školy. Jakožto architekt zpracoval také návrh podoby její nové budovy dokončené roku 1899. Zde působil do roku 1913, poté se vrátil zpět do Prahy.
Úmrtí
editovatJindřich Fialka zemřel 8. dubna 1920 v Praze-Holešovicích ve věku 65 let. Pohřben v rodinné hrobce na Libeňském hřbitově.[2]
Rodinný život
editovatJindřich Fialka se asi roku 1880 oženil s o tři roky mladší Annou, rozenou Hörbingerovou. Celkem spolu počali čtyři děti, z nichž tři se dožily dospělosti.
Dílo
editovat- Městské divadlo, Wilsonova, Slaný (1882–1883)
- Společenský sál Žofín, Slovanský ostrov, Praha–Nové Město (1885)
- Obytný dům čp. 100/XIX., Praha-Bubeneč (1885–1887)
- Letenská vodárenská věž, Praha-Bubeneč (1887–1888)
- Zeměbranecké kasárny, Pohořelec čp. 121/IV., Praha–Hradčany (1890–1893)
- Pavilon hl. města Prahy na Jubilejní výstavě, Pražské výstaviště, Praha-Holešovice (1891)
- Staroměstská tržnice, Rytířská čp. 406/I., Praha-Staré Město (1892–1896)
- Návrh budovy městského divadla v Pardubicích (1893, nerealizováno)
- Vychovatelna Louisy a Aloise Olivových pro opuštěné a zanedbané děti (tzv. Olivovna), Olivova čp. 108, Říčany (1896)
- Budova Vyšší průmyslové školy, Pardubice (1898–1899)
Galerie
editovat-
Vychovatelna Louisy a Aloise Olivových pro opuštěné a zanedbané děti (Olivovna), Říčany -
Interiér Staroměstské tržnice koncem 19. století, Praha-Staré Město -
Letenská vodárenská věž, Letná, Praha -
Palác Žofín, Praha -
Městské divadlo, Slaný
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu Jindřicha Fialky farnosti při kostele Panny Marie Stará Libeň
- ↑ a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
- ↑ STAROŽITNOSTÍ, Společnost přátel. Časopis. [s.l.]: [s.n.] 806 s. Dostupné online. Google-Books-ID: q7JBAQAAMAAJ.
Literatura
editovat- VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Fialka na Wikimedia Commons 
Autor Jindřich Fialka ve Wikizdrojích- Wikizdroje
- ÚH AVČR
- Web Archpavouk Archivováno 20. 5. 2022 na Wayback Machine.
- Záznam v Seznamu obyvatel Prahy
- Jindřich Fialka v informačním systému abART
