Jiřina Karasová
Jiřina Karasová[1] (19. dubna 1898 Pardubice[2] – 9. září 1943 Týn nad Bečvou[3]) byla česká knihovnice, spisovatelka, básnířka a překladatelka.
| Jiřina Karasová | |
|---|---|
| Narození | 19. dubna 1898 nebo 19. dubna 1893 Pardubice |
| Úmrtí | 9. září 1943 Týn nad Bečvou |
| Povolání | knihovnice |
| Národnost | česká |
| Rodiče | Jan Karas, Josefa Karasová-Paterová |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatRodiče Jiřiny byli Jan Karas (1868–1928) narozený v Unhošti, c. k. asistent Technické finanční kontroly v Pardubicích a Josefa Karasová-Paterová (1869–1925), narozená v Korkyni, svatbu měli 15. 8. 1897.
Jiřina Karasová vystudovala dívčí lyceum a reálně-gymnazijní školu pokračovací na Královských Vinohradech. Po studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (bez doktorátu) ji zlákalo knihovnictví – vystudovala knihovnickou školu. Nastoupila (1923) jako praktikantka do knihovny Zemského muzea v Praze. Postupně se stala asistentkou (1924), bibliotékářkou (1925) a vrchní zemskou komisařkou (1933).[3]
Pracovala v ženských organisacích (např. Jednota slovanských žen), vzdělávacích spolcích, přednášela, byla literárně činná, psala literárně historické články a referáty hlavně o literatuře jihovýchodní Evropy. Kromě vlastní tvorby se věnovala propagaci a překládání bulharské a jihoslovanské kultury. V Praze XII bydlela na adrese Nerudova 7.
Dílo
editovatBásně
editovatSpisy
editovat- V mozku. Zápas myšlenek na přelomu – Praha: Ženský svět, 1925, 32 s.[4]
- Písně ze života – Praha: 1933, 61 s.
- Jihoslovanská literatura ve XX. století – Praha: s. n., 1934, 15 s.
Překlady
editovat- Výbor z básní a prosy – Kiril Christov; přeložily Jiřina Karasová, Noémi Molnárová; graficky upravil, portrét básníkův nakreslil a suchou jehlou vyryl J. R. Marek. Praha: Českobulharská vzájemnost, 1935, 130 s.
Článek
editovat- Vzpomínka, která trochu souvisí s jubileum [šedesátka prof. Dr. Zíbrta] – Národní listy ročník 64, datum vydání 17. 10. 1924, č. 287, s. 1.
Přednášky
editovat- Činnost vyslance Dr. [Alberta] Kramera[5], 1931 – Ročenka Slovanského ústavu v Praze: Theodor Saturník. Praha: nákladem Slovanského ústavu, 1932
- Výklad na výstavě jihoslovanské knihy, 1935; Sonet k šedesátinám K. Christova, 12. 12. 1935 – Ročenka Slovanského ústavu v Praze: Theodor Saturník. Praha: nákladem Slovanského ústavu v Praze, 1936
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 188.
- ↑ Čeština: Matrika narozených: Karasová Jiřina 1898-04-19. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Karasová, Jiřina, 1898-1943. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2020-09-08]. Dostupné online.
- ↑ KARASOVÁ; JIRKA: V MOZKU. - 1925. Obálka anonym.. Antikvariát Pražský Almanach [online]. [cit. 2020-09-08]. Dostupné online.
- ↑ HLAVÁČKOVÁ, Hana. Slovinští diplomaté ve slovanském světě [online]. [cit. 2020-09-08]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Jiřina Karasová zemřela – Jarmil Krecar. Národní politika. 16. 9. 1943
- Jiřina Karasová – Jaroslav Švehla. Časopis Národního musea: Oddíl duchovědný. Roč. 115, č. 1–2, (1946), s. 87
- Jiřina Karasová: 1898–1943: soupis osobního fondu – Eva Bílková: Praha: Staré Hrady: Památník národního písemnictví, 1995
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiřina Karasová
