Jiřina Šejbalová
Jiřina Šejbalová (17. září 1905 Smíchov[1] – 23. srpna 1981 Praha) byla česká herečka a operní pěvkyně, divadelní pedagožka.
Jiřina Šejbalová | |
---|---|
Jiřina Šejbalová jako Lisaura v Goldoniho komedii Zpívající Benátky (1932) | |
Narození | 17. září 1905 Smíchov, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 23. srpna 1981 (ve věku 75 let) Praha, Československo |
Místo pohřbení | hřbitov Krhanice |
Alma mater | Pražská konzervatoř |
Aktivní roky | 1927–1980 |
Podpis | |
Umělecké ceny | |
zasloužilá umělkyně (1958) národní umělkyně (1965) | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPocházela z úřednické rodiny otec Josef Šejbal (1871) maminka Jindřiška Utěšilová (1888), nicméně oba rodiče byli velmi hudbymilovní a kulturně založení lidé. Jako šestnáctiletá šla na studia na Pražskou konzervatoř, kde studovala nejprve operní zpěv (1920–1925), teprve později i dramatický obor (1925–1927). Po studiích nastoupila jako pěvkyně do operního souboru Státního divadla v Brně. Současně hostovala v pražském Národním divadle. V letech 1927 až 1928 si zahrála v avantgardním divadelním studiu Dada režiséra Jiřího Frejky. Od roku 1928 až do doby svého odchodu do důchodu v roce 1971[2] byla členkou činohry Národního divadla v Praze.
Ve filmu působila více než 50 let od roku 1929 až do roku 1980, zahrála si celou řadu pozoruhodných rolí, z nichž patrně nejznámější byla hlavní role ve filmu Vlčí jáma nebo o mnoho let pozdější film Zlatá svatba.
Na pražské HAMU vyučovala od roku 1967 jevištní řeč a hereckou výchovu, v roce 1968 byla jmenována profesorkou.[3]
Měla velmi charakteristický a nezaměnitelný hluboký hlas, jakož i osobitý civilní herecký projev. Byla velmi výraznou hereckou osobností. Pracovala rovněž v rozhlase, televizi a v dabingu.
Jejím manželem byl od 12. ledna 1940, JUDr. Jaroslav Pipek (1913-1972), svatbu měli v kostele na Smíchově. Měli spolu velmi harmonický vztah. Moc ráda vařila. Koncem šedesátých let vydala kuchařku Vaříme na chatě, která se stala bestsellerem a její náklad byl obrovský, vyšla několikrát ve více než 100 tisícovém vydání. Velmi úzce a pravidelně se stýkala se skupinou kolegů – umělců, herců. Do okruhu jejích blízkých přátel patřil Jan Werich, František Hrubín, Bohuš Záhorský, Vlasta Fabiánová...
V roce 1958 jmenována zasloužilou umělkyní a v roce 1965 národní umělkyní.[2] V roce 1981 zemřela na rakovinu.
Citát
editovat„ | Nezapomenutelné bývaly sešlosti na druhém břehu Sázavy na chatě Jiřiny Šejbalové. Atmosféra, kterou dovedla vytvořit Jiřinka se svým manželem Járou Pipkem, se přenášela na všechny návštěvníky. A proslulá Jiřinčina kuchyně korunovala dílo. Však také její trampská kuchařka, kterou s láskou sepsala, byla okamžitě rozebrána. | “ |
— Vlasta Fabianová[4] |
Filmografie
editovatFilmové role
editovat- 1929 Hanka a Jindra – film byl němý, nezachoval se
- 1931 Ze soboty na neděli
- 1932 Sňatková kancelář
- 1932 Malostranští mušketýři
- 1933 Záhada modrého pokoje
- 1935 Pan otec Karafiát
- 1937 Kvočna
- 1937 Rozvod paní Evy
- 1937 Srdce na kolejích
- 1938 Cech panen kutnohorských – role: paní Žofka
- 1939 Humoreska
- 1939 Nevinná
- 1939 Ohnivé léto
- 1939 Ulice zpívá – role: vdova Katy Příhodová, Franciho milenka
- 1940 Maskovaná milenka
- 1948 Hostinec „U kamenného stolu“ – role: hostinská
- 1948 Případ Z-8 (1948)
- 1948 Soudný den (1948)
- 1952 Haškovy povídky ze starého mocnářství
- 1953 Jestřáb kontra Hrdlička
- 1953 Kavárna na hlavní třídě
- 1954 Stříbrný vítr
- 1954 Nejlepší člověk
- 1957 Vlčí jáma
- 1958 Morálka paní Dulské
- 1958 Občan Brych
- 1959 Romeo, Julie a tma
- 1959 Taková láska
- 1960 Policejní hodina
- 1960 Srpnová neděle
- 1961 Každá koruna dobrá
- 1962 Rusalka
- 1963 Tchyně
- 1964 Místenka bez návratu
- 1964 Příběh dušičkový
- 1964 Táto, sežeň štěně!
- 1968 Naše bláznivá rodina
- 1969 Světáci
- 1972 Zlatá svatba
- 1976 Den pro mou lásku
- 1976 Náš dědek Josef – role: Josefova žena Anna
- 1978 Sólo pro starou dámu
- 1980 Peripetie
Televizní role
editovat- 1961 Magdalena Dobromila Rettigová (TV film)
- 1961 Začátek konce (TV film)
- 1962 Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec (TV film)
- 1962 Slzy, které svět nevidí (TV film) – role: podplukovníkova žena Marie Petrovna, Máša
- 1963 Promiňte, omyl (TV film)
- 1965 Ze života hmyzu (TV záznam divadelního představení) – role: chrobačka
- 1966 Dobrodružství Huckleberryho Finna – Jak jsme osvobozovali Jima (TV film)
- 1966 Dobrodružství Huckleberryho Finna – Král a vévoda (TV film)
- 1967 Láska jako trám (TV film)
- 1967 Obrácení Ferdyše Pištory (TV film)
- 1967 Tonka Šibenice (TV inscenace) – role: Antonie Havlová – dramatizace povídky Egona Erwina Kische
- 1967 Ženitba (TV film)
- 1968 Sňatky z rozumu (TV seriál)
- 1968 Spravedlnost pro Selvina (TV film)
- 1969 Tchyně (TV film)
- 1971 Hříchy mládí (TV film)
- 1971 Taková normální rodinka (TV seriál) – role: tetička z Kroměříže
- 1973 Jana Eyrová (seriál) – paní Reedová
- 1974 Košilka (TV inscenace komedie) – role: babička
- 1974 Růžová sobota (TV film) – role: babička Špačková
- 1975 Vilém Rozkoč (TV film)
- 1976 Muž na radnici (TV seriál)
- 1977 Uragán Donna (TV film)
- 1978 Babička je ráda (TV film)
- 1980 Nezralé maliny (TV film)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archivní katalog, matrika narozených farnosti Smíchov, 1903–1906. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 484.
- ↑ Český film: herci a herečky III, s. 332.
- ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 194, ISBN 80-207-0419-1
Literatura
editovat- B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 55, 81, 87, 111, 113–4, 120, 122, 126–7, 132, 137, 145, 164, 167, 175, 182, 214–5, 217, 236, 238, 242, 252, 254, 260, 271, 281, 284–5, 287, 291–2, 336, 362
- Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 43, 93, 324, 326.
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 10, 60, 125, 132–4, 184, 191, 192, 194, 223, 226, 234, 235, 292, 298, 337, 345, 402, 403, 430, ISBN 80-207-0419-1
- Miloš Fikejz. Český film: herci a herečky. III. díl: S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri , 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 328–332.
- Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 67, 103, 133, 169–171, 330, 344, 446, ISBN 80-204-0493-7
- Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883 – 1963, Orbis, Praha, 1964, str. 38
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 484–6
- Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 685.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: III. díl: Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 252.
- Josef Träger: Jiřina Šejbalová. 1. vyd. Praha: Orbis, 1966, 105 s.
- Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 132, ISBN 80-85837-35-8
- Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 158, 161, 176, ISBN 978-80-7388-552-6
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiřina Šejbalová na Wikimedia Commons
- Osoba Jiřina Šejbalová ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiřina Šejbalová
- Jiřina Šejbalová v České divadelní encyklopedii
- Jiřina Šejbalová v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Jiřina Šejbalová v databázi Archivu Národního divadla (včetně fotografií)
- Jiřina Šejbalová ve Filmovém přehledu
- Jiřina Šejbalová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiřina Šejbalová ve Filmové databázi
- Jiřina Šejbalová na Kinoboxu
- Jiřina Šejbalová v Internet Movie Database (anglicky)
- Jiřina Šejbalová na Dabingforum.cz
- Jiřina Šejbalová (Cyklus České televize Příběhy slavných) – video on-line v archivu ČT