Jiří Vilém Braniborský

braniborský kurfiřt a pruský vévoda

Jiří Vilém Braniborský (3. listopadu 1595, Cölln an der Spree1. prosince 1640, Královec, Prusko) byl braniborský markrabě, kurfiřt a pruský vévoda v letech 1619–1640. Pocházel z rodu Hohenzollernů.

Jiří Vilém Braniborský
Narození3.jul. / 13. listopadu 1595greg.
Cölln
Úmrtí1. prosince 1640 (ve věku 45 let)
Königsberg
PohřbenKrálovecká katedrála
PotomciLuisa Šarlota Braniborská, Fridrich Vilém I. Braniborský a Hedvika Žofie Braniborská
OtecJan Zikmund Braniborský
MatkaAnna Pruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

editovat

Jiří Vilém se narodil jako nejstarší dítě vévody Jana Zikmunda I. a princezny Anny Pruské. Když jeho otec Jan Zikmund roku 1619 zemřel, měl již Jiří Vilém za sebou vzdělání absolvované ve Frankfurtu nad Odrou a první státnické zkušenosti, když pět let působil jako místodržící v Klévském vévodství.

Vnitřní politika

editovat

Nejednalo se o zvlášť výrazného a schopného politika. Ani neklidná doba probíhající třicetileté války tomu nepřála. Skrze území Braniborska pochodovaly cizí armády a často docházelo k bezuzdnému drancování a plundrování zasaženého území. Obyvatelstvo tím značně trpělo a došlo k velkému úbytku obyvatel. Ten byl ještě umocněn pravidelně se opakujícím morem, který sem často přicházel s cizími vetřelci. Jiří Vilém se proto rozhodl roku 1638 přesídlit s celým dvorem do válkou nezasaženého a relativně klidného Pruského vévodství. Zde se usídlil v Královci, kde ho také v prosinci 1640 zastihla smrt (údajně vodnatelnost).

Zahraniční politika

editovat

V zahraniční politice byl braniborsko-pruský vladař neustále nucen ohlížet se na své silnější sousedy a jejich požadavky. Po svém nástupu na trůn se v září 1621 dostavil do Varšavy, kde složil hold svému lennímu pánovi, polskému králi Zikmundovi Vasovi (Pruské vévodství bylo formální součástí Polského království, tento akt musel opakovat ještě roku 1633, kdy nastoupil nový polský král Vladislav IV. Vasa).

Hlavní problémem však byla třicetiletá válka, která vyplnila celou vládu Jiřího Viléma. Snažil se zůstat neutrálním mezi Svatou říší římskou, ve které vládli Habsburkové, Švédskem Gustava II. Adolfa, jemuž byl dokonce švagrem, a protestantskými vladaři severního Německa. Po roce 1631, ač s nechutí, se stal spojencem Švédů. Švédský král Gustav II. Adolf však roku 1632 padl v bitvě u Lützenu a iniciativa přešla na stranu Habsburků. Roku 1633 Jiří Vilém kapituloval před vojsky Albrechta z Valdštejna, rok nato po habsburském vítězství u Nordlingenu vypověděl alianci se Švédy a následně 30. května 1635 spolupodepsal s Ferdinandem II. Pražský mír.

Po jeho odchodu do Pruska roku 1638 řídil Braniborsko jeho osobní kancléř Adam ze Schwarzenbergu (1583–1641), jednalo se prakticky o osobní diktaturu, která ještě více zbídačila již tak vyčerpanou zemi. Jeho moc pak byla omezena až po smrti Jiřího Viléma novým panovníkem Fridrichem Vilémem I.

Potomci

editovat

Jiří Vilém se 24. července 1616 v Heidelbergu oženil s Alžbětou Šarlotou Falckou (1597–1660), dcerou kurfiřta Fridricha IV. Falckého. Měli čtyři děti:

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Jáchym II. Hektor Braniborský
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Saská
 
 
Jáchym Fridrich Braniborský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Lehnický
 
 
Žofie Lehnická
 
 
 
 
 
 
Žofie Braniborsko-Ansbašská
 
 
Jan Zikmund Braniborský
 
 
 
 
 
 
Jáchym I. Braniborský
 
 
Jan Braniborsko-Küstrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Dánská
 
 
Kateřina Braniborsko-Küstrinská
 
 
 
 
 
 
Jiří V. Brušvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Kateřina Brušvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Marie Württembergská
 
Jiří Vilém Braniborský
 
 
 
 
 
Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský
 
 
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Jagellonská
 
 
Albrecht Fridrich Pruský
 
 
 
 
 
 
Erik I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Anna Marie Brunšvicko-Lüneburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Braniborská
 
 
Anna Pruská
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
 
 
 
 
Marie z Jülichu-Bergu
 
 
Marie Eleonora Klevská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Marie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Wilhelm (Brandenburg) na německé Wikipedii.

Literatura

editovat
  • (německy) Hans Bentzien: Unterm Roten und Schwarzen Adler, Verlag Volk & Welt, Berlín 1992
  • ENGLUND, Peter. Nepokojná léta : Historie třicetileté války. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 679 s. ISBN 80-7106-355-X. 
  • MÜLLER, Helmut; KRIEGER, Karl Friedrich; VOLLRATH, Hanna, a kol. Dějiny Německa. 2. dopl. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 609 s. ISBN 80-7106-712-1. 
  • SCHOEPS, Hans-Joachim. Dějiny Pruska. Praha: Garamond, 2004. 410 s. ISBN 80-86379-59-0. 

Externí odkazy

editovat