Jiří Viktor Figulus

Jiří Viktor Figulus (21. ledna 1858 Frankenstein27. července 1927 Praha[1]) byl český hospodářský správce, cestovatel, obchodník a pozdější pracovník Ministerstva obchodu ČSR, dlouhodobě žijící v Jižní Africe. Byl posledním přímým mužským potomkem J. A. Komenského.

Jiří Viktor Figulus
Jiří Viktor Figulus (cca roku 1925)
Jiří Viktor Figulus (cca roku 1925)
Narození21. ledna 1858
Frankenstein
PruskoPrusko Prusko
Úmrtí27. července 1927 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhospodářský správce, cestovatel, státní úředník
DětiGerta Kalliková-Figulusová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

editovat

Narodil se v Frankensteinu na území Pruska (nyní Ząbkowice Śląskie v Polsku), v německy mluvící nižší šlechtické rodině, která se však hlásila ke svému českému původu.

V jižní Africe

editovat

Okolo roku 1880 se rozhodl odcestovat za prací na Nový Zéland, jelikož však dvě z lodí, na kterých se plavil, ztroskotaly, usadil se v Kapském Městě v jižní Africe. Zakotvil v komunitě Búrů, původem nizozemských osadníků zde usazených po několik století. Zúčastnil se na straně Búrů bojů proti britské armádě v rámci první búrské války (1880–1881), poté byl mj. zaměstnán jakožto elektrotechnik, zámečník a strojník v cínových dolech,[2] policista, obchodní příručí či hospodářský správce na farmě původem českého obchodníka a velkofarmáře Vladislava Boučka. Zapojil se též do druhé búrské války (1899–1902), po porážce Búrů byl pak Brity zajat a následně deportován na ostrov Svaté Heleny, odlehlou lokalitu vzdálenou téměř 2000 kilometrů od afrického pobřeží, po propuštění mu pak bylo umožněno se do jižní Afriky vrátit a stal se známou postavou zdejší nevelké české krajanské komunity. Po vypuknutí první světové války se přihlásil do britské armády a bojoval proti německé koloniální armádě.

V Československu

editovat

Po vzniku samostatného Československa 28. října 1918 se Figulus přihlásil ke svému příbuzenství s Janem Amosem Komenským,[3] významnou osobností české literatury a pedagogiky (rodové příjmení pochází od Alžběty Figulusové, Komenského manželky), v sedmé rodinné generaci byl Komenského posledním mužským potomkem. V červnu 1921 zavítal poprvé v životě do Čech, kde byl vřele přijat, oceněn řadou poct a v říjnu téhož roku se také setkal s prezidentem republiky T. G. Masarykem. Po krátkém návratu do jižní Afriky se pak i s rodinou koncem roku 1922 natrvalo přestěhoval do Prahy, kde přijal místo konzula při úřadu pro zahraniční obchod na Ministerstvu obchodu. Aktivně se též angažoval v propagaci osobnosti J. A. Komenského a navštěvoval místa, kde jeho předek žil a působil, mj. Nivnici, Uherský Brod, Přerov a další.

Úmrtí

editovat

Při svých cestách a besedách o Komenském onemocněl a zemřel 27. července 1927 v Praze-Podolí ve věku 69 let.

Se svou ženou měl jednu dceru Gertu.

Reference

editovat
  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých evangelická u sv. Klimenta, sign. EVK Z5, s. 167
  2. Studia Comeniana et historica. [s.l.]: Muzeum J.A. Komenského 332 s. Dostupné online. Google-Books-ID: pKDsAAAAMAAJ. 
  3. Prsten Jana Amose Komenského stále dědí jeho potomci. Na čas se vrátil i do Čech. Vysočina [online]. 2020-10-15 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat