Jiří Srnec
Jiří Srnec (29. srpna 1931 Žalov – 28. listopadu 2021) byl český divadelník, scénograf, režisér, výtvarník, hudební skladatel a manažer Černého divadla Jiřího Srnce.
| MgA. Jiří Srnec | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. srpna 1931 Žalov  Československo |
| Úmrtí | 28. listopadu 2021 (ve věku 90 let) |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
| Povolání | divadelní režisér, režisér, malíř, scénograf, libretista, choreograf a herec |
| Manžel(ka) | Emma Srncová (do 1980) |
| Děti | Barbora Srncová |
| Příbuzní | Jan Srnec (sourozenec) |
| Ocenění | Artis Bohemiae Amicis (2011) medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} II. stupeň (2011) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatStudium a divadelní činnost
editovatVystudoval pražskou konzervatoř, loutkářskou katedru DAMU a grafickou školu. V roce 1959 svým absolventským představením hry Pan Sen v Brně představil techniku černého divadla a budoucí soubor, sestavený z čerstvých absolventů DAMU. Tato divadelní skupina 7/7 od podzimu 1959 vystupovala se scénkami Kouzelník a Pradlenka v pořadu Nocturno v divadle Semafor v Praze. Po úspěchu vystoupení na Světovém festivalu mládeže ve Vídni byl soubor vystoupil roku 1960 s inscenací Preludium na výstavě v Moskvě a Kyjevě a následovaly další divadelní projekty. Během roku 1961 sestavil Jiří Srnec v Divadle Na zábradlí novou skupinu, s níž v roce 1962 úspěšně uvedl představení What next? na festivalu ve skotském Edinburghu a pokračoval založením vlastního Černého divadla, které bylo jedním ze souborů Státního divadelního studia. Až do roku 1964 vystupovalo převážně v zahraničí, protože nemělo svou stálou domácí scénu. Srnec byl libretistou, režisérem i autorem scénické hudby všech inscenací.[1] Spolupracoval s divadlem Semafor, Laternou magikou, Divadlem Spejbla a Hurvínka a státní operou v Mnichově. Od roku 1989 do roku 1991 působil jako zakladatel a vedoucí souboru Imaginativ Praha.
Ocenění
editovatZa svou uměleckou činnost a reprezentaci českého umění ve světě byl v roce 2011 vyznamenán prezidentem ČR Václavem Klausem státním vyznamenáním medailí Za zásluhy. Dne 24. března 2018 převzal Cenu Thálie 2017 za mimořádný umělecký přínos českému divadelnímu umění.[2]
Osobní život
editovatV letech 1966-1980 byl ženatý s herečkou a výtvarnicí Emmou Srncovou, s níž měl dvě dětiːBarboru Srncovou a Jana Srnce. Roku 1981 se oženil s tanečnicí a herečkou Danou Srncovou. Mají společně tři děti, které působí v Černém divadle Jiřího Srnce; prvorozený syn Jiří Aster Srnec je jeho manažerem, Adéla Srncová se věnuje choreografii, výrazovému tanci a taneční improvizaci a nejmladší dcera Anna Srncová je členkou souboru baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ŠORMOVÁ, Eva; DUBSKÁ, Alice. Česká divadelní encyklopedie [online]. Divadelní ústav Praha, 2020 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ Thálii za činohru dostali Dočkalová a Bambas. Cenu za celoživotní mistrovství si odnesl Petr Kostka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-03-24 [cit. 2018-03-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Srnec na Wikimedia Commons 
Osoba Jiří Srnec ve Wikicitátech- Jiří Srnec v databázi Archivu Národního divadla
- Jiří Srnec v České divadelní encyklopedii
- Jiří Srnec ve Virtuální studovně Institutu umění – Divadelního ústavu
- Jiří Srnec na portálu Paměť národa
- Jiří Srnec – desetidílný cyklus
- Rozhovor z cyklu České televize Na plovárně
- Jiří Srnec v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiří Srnec ve Filmové databázi
