Wikipedie

Jiří Pačinek

Narozen 3. 7. 1972 v Litoměřicích. Český sklář a sklářský výtvarník.

Jiří Pačinek (3. července 1972 v Litoměřicích) je český umělecký sklář. Spoluprací s výtvarníky se postupně vypracoval až k mistrovské úrovni a speciálním postupům práce se sklem. Kromě výroby užitkových předmětů a vlastní volné tvorby uměleckých děl šíří povědomí o českém skle nejen doma ale především v zahraničí.

Jiří Pačinek
Jiří Pačinek v Tripartit gallery (leden 2018)
Jiří Pačinek v Tripartit gallery (leden 2018)
Narození3. července 1972 (52 let)
Litoměřice,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
BydlištěLindava 82, 471 58 Cvikov - Lindava [1]
Národnostčeská
VzděláníStřední odborné učeliště v Novém Boru
Povoláníumělecký sklář
Webhttp://www.pacinekglass.com [1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat

Jiří Pačinek se původně zamýšlel věnovat řeckořímskému zápasu. Pro kariéru skláře se rozhodl po zhlédnutí televizního seriálu Synové a dcery Jakuba skláře a po následné exkurzi do sklárny.[2] Střední odborné učiliště v Novém Boru – obor sklář zahájil v roce 1987[2] a vystudoval je s vyznamenáním. Po jeho skončení nastoupil (v roce 1990) do sklárny "Chribská1414".[3] Ta byla zaměřena na výrobu hutního, ručně tvarovaného skla. [p 1]. Ve sklárně pracoval Jiří Pačinek až do roku 1992, kdy přešel do sklárny "AJETO" (tehdy se firma jmenovala "Novobor"). Zde pracoval ve sklářské dílně Petra Novotného.[5] Ostatně Petr Novotný (žák sklářského mistra Josefa Rozinka) a Ital Pino Signoretto byli pro Jiřího Pačinka jeho hlavními vzory.[2]

Do amerického Rochesteru na tříměsíční stáž do sklářského studia Leona Applebauma odcestoval Jiří Pačinek v září 1995.[5] Po návratu do vlasti byl Jiří Pačinek jmenován (ve sklárně "AJETO", která mezi tím přesídlila do Lindavy u Cvikova) mistrem sklářské dílny.[5] Ve sklárně "AJETO" působil sklářský mistr Pačinek až do roku 2008.

Sklářské studio v Lindavě

editovat

V Lindavě u Cvikova, kde Jiří Pačinek ve venkovské roubené chalupě[6] bydlí, přestavěl bývalou stodolu na malou sklářskou huť (sklářské studio[6]) a spolu s pár pomocníky zahájil (2007[3]) vlastní sklářskou uměleckou tvorbu.[5] V jeho domě v Lindavě se nachází galerie autorského uměleckého skla.[5][6]

V roce 2010 otevřel v Novém Boru galerii.[5] Po spuštění vlastní sklárny v Kunraticích u Cvikova přestěhoval galerii do patra nad hutí.

Sklářská huť v Kunraticích u Cvikova

editovat
 
Práce ve sklárně v Kunraticích u Cvikova

V nedalekých Kunraticích u Cvikova otevřel Jiří Pačinek na místě staré rozpadlé budovy - bývalé opravárenské dílny v roce 2015[3] novou sklářskou huť. Na půdě v patře nad vlastní sklárnou je galerie s jeho autorským sklem.[6]

editovat

Svou autorskou galerii v Praze otevřel ve spolupráci s Veronikou Holou na konci roku 2017 na adrese Benediktská 9/1030 , 110 00 Praha 1

Charakter děl

editovat

Jiří Pačinek vytváří osobitá skleněná díla, která zobrazují nejrůznější realistické předměty. Tvorba se vyznačuje unikátností tvarů a specifickým smyslem pro barevnost.[7] Ve své tvorbě uměleckého skláře se soustřeďuje na užitné předměty[8] jako vázy, mísy, poháry nebo na až sochařsky ztvárněné volné plastiky zvířat a figur.[8] Sklářský mistr Pačinek pracuje metodou foukání hutního skla a jeho tvarování buď ručně nebo v různě velkých formách.[1][9]

Kromě vlastní tvorby pracoval a pracuje Jiří Pačinek i pro řadu dalších sklářských umělců, designérů a architektů jako byli a jsou: René Roubíček[3], Bořek Šípek[3], Maria Roosen, Adriaan Rees, Hans van Bentem a další.[6] Během své sklářské kariery spolupracoval a spolupracuje Jiří Pačinek s Miluší Roubíčkovou, Rony Pleslem, Leonem Applebaumem[3], Shalom Tomáš Neuman, Charlesem Parriottem (Charliem Parriotem) nebo Louisem Sakalovskim.[3][8]

Kromě volné tvorby vyrábí na zakázku pro klienty a firmy např. skleněné komponenty pro lustry apod.[2]

Úspěchy v tuzemských soutěžích

editovat

V soutěži "Řemeslo a umění", kterou organizovalo Sklářské muzeum v Novém Boru se Jiří Pačinek v roce 1994 umístil na druhém místě, v roce 1997 pak dokonce na prvním místě a v roce 2006 na místě třetím.[5]

Působení v zahraničí

editovat

Jiří Pačinek se pravidelně zúčastňuje mezinárodních sklářských sympozií, konferencí a jiných profesních a uměleckých setkání v Evropě i v zámoří. Jedná se například o IGS (International Glass Symposium) v Novém Boru, mezinárodní festival skla "Glasstage" v Německu (v dolnobavorském Zwieselu), "Glass Art Society" v USA apod.[5]

Jiří Pačinek rozšiřuje povědomí o českém sklářském umění ve světě a předává své zkušenosti i studentům školy "Czech Glass" v americkém Seattlu, v tureckém Istanbulu, ve Francii, v čínské Šanghaj|i a jinde.[5]

Výstavy (výběr)

editovat
  • 2015 - Praha, Muzeum moderního skla ZIBA[3]
  • 2014 - Mimoň, Městské muzeum - "Skleněná krása" (květen 2014)[3]
  • 2014 - Löbau, Galerie Arkadenhof - Německo (Sasko)- "Lebendiges Glas" (září 2014)[3]
  • 2014 - Chengdu, jhozápadní Čína - "České sklo v Chengdu" (říjen 2014)[3]

Galerie

editovat
  •  
    Dekorace před sklárnou v Kunraticích
  •  
    Pačinkovo dílo v galerii nad sklárnou v Kunraticích u Cvikova
  •  
    V kunratické huti
  •  
    Sklárna v Kunraticích u Cvikova
  •  
    Původní sklárna v Lindavě

Sublima (2020)

editovat

Ve čtvrtek 3. září 2020 byla v centru Liberce na náměstí Dr. Edvarda Beneše před radnicí slavnostně odhalena skleněná plastika s názvem „Sublima“ od sklářského výtvarníka Jiřího Pačinka z Kunratic u Cvikova.[10] Plastika byla vytvořena z 950 kilogramů železa a 680 kilogramů skla týmem šesti sklářů a kovářem Jiřím Beránkem.[10]

 
Skleněná plastika „Sublima“ Jiřího Pačinka na náměstí Dr. E. Beneše v Liberci

Plastika je tvořena desítkami skleněných bublin (v několika odstínech modré barvy) usazených v železné konstrukci.[10] Ve spodní části plastiky jsou bubliny kobaltově modré barvy a se zvyšující se pozicí v plastice jsou komponenty azurovější, světle modřejší až do křišťálu.[10] Dle tvůrců plastika znázorňuje vzduch, který vytryskl z píšťal sklářů, zhmotnil se v azurovém skle a zaplnil křišťálové údolí.[10] Dílo by mělo být vystaveno po dobu jednoho roku.[10]

Křišťálový relikviář (2021)

editovat

Skláři společnosti Pačinek Glass v Kunraticích u Cvikova na Českolipsku vytvořili pro papeže Františka křišťálový relikviář s ostatkem svaté Zdislavy z Lemberka, který byl obdarovanému předán 11. listopadu 2021 při soukromé audienci[11] ve Vatikánu.[12] Jednalo se čestný dar České biskupské konference a křesťanů Čech, Moravy a Slezska. Do Vatikánu relikviář doprovázel sklářský mistr Jiří Pačinek a duchovní Rudolf Repka, správce cvikovské farnosti.[11]

Relikviář obsahuje schránku s ostatkem české světice a patronky Libereckého kraje.[12] Veřejnosti byl závojem zahalený relikviář představen v Křišťálovém chrámu v Kunraticích u Cvikova dne 2. října 2021, kde byl vystaven během slavnostní bohoslužby, jež sloužil papežský nuncius Charles Daniel Balvo.[12]

Relikviář je zhotoven z čirého, hutně tvarovaného skla[11] a má podobu monstrance, v jejímž středu se nachází do křišťálu studenou technikou „zatavená“ (lepením skla) drobná kůstka z ostatků svaté Zdislavy, které jsou uloženy v Jablonném v Podještědí,[11] kde světice působila.[12] Na jeho realizaci pracoval majitel sklárny Jiří Pačinek spolu se svým týmem asi 14 dní.[12] Další dva týdny byl relikviář opracováván v dílně rytce skla Arno Čančíka.[12] Skleněná noha monstrance je zdobena rytinami, nacházejí se na ní tři kameje: na té čelní je vyobrazena svatá Zdislava, na další pak znak litoměřické diecéze a třetí nese text k 800. výročí narození světice.[12] Hlavní část relikviáře je rovněž ozdobena rytinou.[12]

Odkazy

editovat

Poznámky

editovat
  1. ↑ Sklářská huť Chřibská byla nejstarším sklářským provozem v celém středoevropském regionu. Podle zápisů v dvorských deskách existovala již v letech 1426 a 1428. Nejstarší zápis v knize města Chřibská je z roku 1514, hovoří o tom, že huť je v provozu již přes 100 let, tj. musela existovat již v roce 1414. Po dobu trvání hutě v Chřibské zde působila řada sklářských mistrů. Jednu dobu byla huť majetkem firmy Mayer a syn. Po druhé světové válce se stala součástí podniků Borské sklo, resp. Crystalex Nový Bor. Vyrábělo se tu nejprve zelené lesní sklo, potom surovina pro broušení, rytí a malování. Huť vyráběla až do roku 2007, kdy její provoz z ekonomických důvodů skončil. Areál hutě si následně mezi sebe rozdělilo několik soukromých firem, které zde podnikají v oborech, jenž spojitost se sklem již žádnou nemají.[4]

Reference

editovat
  1. ↑ a b c Jiří Pačinek (Lindava 82, 471 58 Cvikov - Lindava); (okres Česká Lípa, Liberecký kraj) [online]. www.firmy.cz [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d ŠÍDA, Jan. Jiří Pačinek: Máme silnou sklářskou tradici [online]. Novinky.cz, 2015-08-04 [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k About Jiri Pacinek (osobní stránky) [online]. [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ VANŽURA, Alexandr. Chřibská sklárna oslaví 600. narozeniny, sklo již ale nedělá [online]. decinsky.denik.cz, 2014-07-17 [cit. 2016-09-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i Jiří Pačinek a kouzlo sklářského umění [online]. www.internationalartgallery.org, 2013-10-10 [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ a b c d e XII. Mezinárodní sklářské sympozium (International Glass Symposium - IGS) Nový Bor: Jiří Pačinek [online]. [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ STORCHOVÁ, Martina. Skleněná plastika - Semínka. Brno, 2011 [cit. 2016-08-28]. 35 s. bakalářská. Masarykova univerzita; Pedagogická fakulta; Katedra výtvarné výchovy. Vedoucí práce doc. ak. soch. Jiří Sobotka. Dostupné online.
  8. ↑ a b c Glassimo: Jiří Pačinek [online]. [cit. 2016-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-06. 
  9. ↑ PAČINEK JIŘÍ-UMĚLECKÉ SKLO [online]. www.zivefirmy.cz [cit. 2016-08-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f FÜRSTOVÁ, Lucie. Čtyřmetrová Sublima z dílny Jiřího Pačinka bude před libereckou radnicí rok [online]. Liberec rozhlas cz, 2020-09-05 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d VILČEK, Ivan; PRÁVO. Papež převzal dar od českých sklářů, unikátní skleněný relikviář [online]. web: Novinky cz, 2021-11-11 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e f g h PETRÁŠEK, Radek; ČTK. V Kunraticích u Cvikova vyrobili křišťálový relikviář pro papeže [online]. web: České noviny cz, 2021-10-02, rev. 2021-10-02 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Pačinek&oldid=24318667“