Wikipedie

Jiří David (výtvarný pedagog)

český estetik a výtvarný pedagog

Jiří David (23. května 1933, Pardubice – 6. června 2014, Pardubice) byl český estetik a teoretik výtvarné výchovy, člen oborové rady teorie výtvarné výchovy.

Jiří David
Narození23. května 1933
Pardubice
Úmrtí6. června 2014 (ve věku 81 let)
Pardubice
Alma materUniverzita Karlova
Povolánípedagog, teoretik umění, učitel, estetik a malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Jiří David vystudoval výtvarnou pedagogiku na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, postgraduálně pak estetiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Po ukončení studií působil mezi léty 1955–1962 v Liberci jako organizátor zájmových výtvarně-experimentálních kroužků a jako pedagog na zdejším Pedagogickém institutu. V roce 1965 byl přijat na pozici odborného asistenta Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem. Jako vědecký aspirant v oboru výtvarné výchovy absolvoval stáž ve Spojených státech amerických, kde působil na školách všech stupňů, včetně přednáškové činnosti na Columbia University v New Yorku. Jako delegát ČSSR se účastnil 19. světového kongresu INSEA tamtéž.

Po návratu z USA v roce 1969 následovala výpověď z politických důvodů a dvacetileté období persekuce. David v té době vykonával práci čerpače hydrogeologického průzkumu. Období normalizace tak strávil převážně na cestách po pohraničních oblastech republiky. V maringotce Stavební geologie tak vznikla velká část Davidových odborných textů, publikovaných v té době pod jménem jeho manželky Věry Davidové.

Po sametové revoluci následoval Davidův návrat na akademickou půdu. V 90. letech absolvoval habilitační a později profesorské řízení na Univerzitě Karlově v Praze. Na počátku 90. let působil jako učitel na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, později se přesunul do Ústí nad Labem, kde na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně vyučoval až do roku 2013 didaktiku výtvarné výchovy. V Ústí nad Labem působil zároveň jako školitel v doktorském studijním programu Teorie výtvarné výchovy.

Dílo

editovat

Davidova odborná práce čítá několik monografií, řadu předmluv, doslovů a přes 70 statí ve sbornících a odborných časopisech. Davidovy texty vyšly v roce 2008 v souborné publikaci Století dítěte a výzva obrazů, kterou vydala Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.

David se dlouhodobě zabýval především filosofií a etickými aspekty výtvarného vzdělávání a jeho odborné statě přispěly mj. k formování obsahové náplně předmětu VV po roce 89. Ve svých úvahách čerpal především z poznatků tvarové psychologie, hlubinné psychologie, ekofilosofie a fenomenologie. Tvůrčí proces ve výtvarné výchově pojímal jako nedílnou součást široce pojaté ontické kreativity a imanentního dějiště hlubinné duševní integrace. Výtvarnou výchovu v tomto ohledu vnímal také jako cestu k zodpovědnému lidství a ekologickému uvažování, zakotveného v neklidné kultuře informačního věku. Kriticky sledoval trendy akcentující převážně komunikační aspekty výtvarného vyjádření stejně jako neuváženou aplikaci nových informačních technologií, kterou vnímal z hlediska perspektivy výtvarné edukace jako dobově poplatnou a efemérní.

Výběr z publikační činnosti

editovat
Tato část článku potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.
 
Konkrétní problémy: zbytečně rozsáhlý seznam
  • Oči dokořán: Dětské kresby. Liberec: Severočeské krajské nakladatelství. 1965.
  • Reforma sovětské výtvarné výchovy po deseti letech a Němenského „Moudrost krásy“. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982/1983, č. 6, roč. 23, s. 163–164. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Odkaz Bauhausu ve výtvarné výchově. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982/1983, č. 10, roč. 23, s. 253–254. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Výtvarná výchova – proces a produkt. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983/1984, č. 4, roč. 24, s. 97–98. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Výtvarná výchova mezi utopií a realitou. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983/1984, č. 5, roč. 24, s. 129–130. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Poezie a humor v motivaci. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983/1984, č. 10, roč. 24, s. 314–317. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Zamyšlení ke stému výročí narození Josefa Vydry. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984/1985, č. 2, roč. 25, s. 61–62. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Malé utkání na téma „Umění nebo život“ ve výtvarné výchově. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983/1984, č. 6, roč. 24, s. 188–190. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Pedagog ve výtvarné kultuře. Výtvarná kultura. Praha: Svaz českých výtvarných umělců, 1985, č. 1, roč. 9, s. 48–49. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Cesta komplexní estetické výchovy. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984/1985, č. 9, roč. 25, s. 258–260. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Dětská axiologie v polské estetické výchově. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985/1986, č. 2, roč. 26, s. 34–35. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Radostný i varovný hlas Alšovy země. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985/1986, č. 5, roč. 26, s. 155–158. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Fascinace a iluze: K diskusi o alternativní estetické výchově. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987/1988, č. 5, roč. 28, s. 129–130. Příspěvek byl uveřejněn pod jménem Věra Davidová.
  • Kritika pseudoexperimentu. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989/1990, č. 4, roč. 30, s. 125–126.
  • Krize vztahu teorie a praxe výtvarné výchovy a její příčiny. Estetická výchova. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990/1991, č. 4, roč. 31, s. 97–98.
  • Výtvarná výchova jako smyslový a duchovní fenomén. Kapitoly z moderní historie a filosofie předmětu. Polička: Fantisk, 1993, 122 s. ISBN 80-901-4385-7.
  • Vánoční motivy v českém výtvarném umění. In: FROLEC, Václav. Vánoce v české kultuře. Sborník statí. Vyd. 3. Praha: Vyšehrad, 2001, s.163–277. ISBN 80-702-1511-9.
  • Kulturní vývoj a integrita osobnosti. Ergo. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2001, č. 5, roč. 3, s. 143–157. ISSN 1212-8317.
  • Rituál a symbol jako etičtí činitelé výzkumu. In: Babyrádová, Hana. Rituál, umění a výchova. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2002, s.15–19. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, svazek 83. ISBN 80-210-3029-1.
  • Diskurs a škola ve věku prázdnoty. Ergo. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2002, č. 1, roč. 4, s. 25–34. ISSN 1212-8317.
  • Vladimír Komárek. Lomnice nad Popelkou: Studio J. B, 2003. ISBN 80-86512-22-3.
  • Výtvarná pedagogika a ontotvorná metafora srdce. In: BABYRÁDOVÁ, H., HAVLÍČEK, J. (eds.). Spiritualita. Sborník textů vztahujících se k fenoménu spirituality z pohledu různých vědních oborů. Brno: Masarykova Univerzita, 2006, s. 495–499. ISBN 80-210-4206-0. Ve sborníku je jako autor omylem uveden Evžen Linaj.
  • Tvořivé užití teorií v metodách výtvarné výchovy. In: HOSMAN, Z. Didaktický skicář: Výtvarné činnosti ve výtvarné výchově. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007, s. 7–10. ISBN 978-80-7394-001-0.
  • Století dítěte a výzva obrazů. Brno: Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4593-4.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_David_(výtvarný_pedagog)&oldid=22080235“