Jičín (nádraží)

železniční stanice v Česku

Jičín je železniční stanice v jižní části stejnojmenného okresního města v Královéhradeckém kraji na řece Cidlině. Leží na tratích Hradec Králové – Turnov a Nymburk–Jičín. Asi 400 metrů severně od budovy je umístěno městské autobusové nádraží. Stanice není elektrifikovaná. Na území města se nachází též železniční zastávka Jičín zastávka.

Jičín
Železniční stanice Jičín
Železniční stanice Jičín
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
MěstoJičín
Souřadnice
Jičín
Jičín
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice554204
TratěHradec Králové – Turnov, Nymburk–Jičín
Nadmořská výška276 m n. m.
V provozu od17. prosince 1871
Zabezpečovací zařízeníelektromechanické
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)4 (4)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy)
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBezbariérové WCVeřejné parkovištěObchody a další služby
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První nádražní budovu nechala v Jičíně vystavět společnost Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB) jako konečnou hlavovou stanici trati ve směru z Ostroměře, otevřena byla 17. prosince 1871. Autorem univerzalizované podoby stanic je architekt Carl Schlimp. 15. listopadu 1881 byla společností České obchodní dráhy (BCB) uvedena do provozu trať spojující Jičín s Nymburkem. 19. října 1903 pak železniční společnost Místní dráha Turnov - Rovensko – Jičín dostavěla a rozběhla trať z turnovského směru a přibližně 200 metrů východním směrem vybudovala vlastní staniční budovu, taktéž s koncovým uspořádáním. Při přestupu cestujících bylo tedy nutné mezi stanicemi přecházet. Po ÖNWB i BCB v roce 1908 pak původní stanici obsluhovala jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, místní dráha byla zestátněna až roku 1925.[1]

K propojení kolejišť obou nádraží došlo až 2. července 1927 přibližně 100 metrů dlouhou jednokolejnou spojkou, kdy již obě stanice spadaly pod Československé státní dráhy. K provozu osobní dopravy byla následně vybrána novější výpravní budova, jejíž kolejiště je obousměrně průjezdné, starší nádraží začalo nadále sloužit jako nákladové. K výpravní budově osobního nádraží byla později připojena jednopodlažní funkcionalistická přístavba s alegorickou drážní plastikou nad vchodem. Interiér hlavní odbavovací haly vyzdobil nástěnnými malbami výhledů na Český ráj výtvarný umělec Jindřich Procházka.

Provoz zajišťují především České dráhy s jednotkami 814 nebo vozy 810.[zdroj?]

Reference

editovat
  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat