Jezevčí vrch (národní přírodní rezervace)
Jezevčí vrch je národní přírodní rezervace v severovýchodní části okresu Česká Lípa, je součástí kopce Jezevčí vrch v Lužických horách na katastrálním území obce Mařenice.
 Jezevčí vrch | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Začátek rezervace | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 18. listopad 1967 |
| Vyhlásil | Ministerstvo kultury a informací |
| Nadm. výška | 418–666 m n. m. |
| Rozloha | 66,77 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Česká Lípa |
| Umístění | Mařenice |
| Souřadnice | 50°47′26,88″ s. š., 14°42′18″ v. d. |
  Jezevčí vrch | |
| Další informace | |
| Kód | 146 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
K historii rezervace
editovatKe dni 18. listopadu 1967 byla ve vrcholové části kopce vyhlášena výnosem Ministerstva kultury a informací č. 13.902/67 Státní přírodní rezervace Jezevčí vrch. V roce 1985 zde byla zrušena původní značená odbočka k vrcholu. SPR Jezevčí vrch byla zapsána do obdobného seznamu Ministerstvem školství ČSR výnosem č. 17.094/87 ze dne 21. prosince 1987. Předmětem ochrany byla dle tohoto výnosu Znělcová kupa s jilmobukovým suťovým lesem s bohatým bylinným patrem (měsíčnice vytrvalá aj).[3]. NPR Jezevčí vrch byla Českým ústavem ochrany přírody (již zrušen a nahrazen AOPK) doporučena jako monitorovací plocha, součást celostátní monitorovací sítě. Principy provádění biomonitoringu byly vydány v roce 1991 a tato činnost je podporována granty Ministerstva životního prostředí. V roce 1992 začal na Jezevčím vrchu detailní botanický průzkum.[4]
Další zákony a nařízení byly vydány v roce 1992 a Jezevčí vrch byl uveden v soupisu chráněných území Libereckého kraje z 30. listopadu 1999 v kategorii NPR.[5]
Je také uveden v soupisu Evropsky významných lokalit pod označením CZ0510509 kvůli květnatým bučinám a suťovým lesům na ploše 95,99 ha.[6]
Předmět ochrany
editovatChráněný je zde především přirozený smíšený les, typický pro Lužické hory. Lesní porost tvoří především suťové lesy a květnaté bučiny, často pralesovitého charakteru. Další významnou rostlinou zde chráněnou je měsíčnice vytrvalá[7], která ve vrcholových partiích tvoří souvislé porosty světlefialových květů. Na vrcholu se pak jedná o smíšený les buků a jilmů horských, kde se nachází také velký počet velkých exemplářů javoru a jasanu ztepilého. Na západním úbočí kopce rostou hlavně borovicové lesy. V rezervaci se daří také mnoha živočichům, kteří zde nalézají přirozené prostředí a klid. Z hadů např. užovka obojková, zmije obecná či ještěrka živorodá. Z větších savců jsou zde zastoupeni jelení a srnčí zvěř, jezevec lesní, lasice kolčava, kuna skalní, lasice hranostaj, tchoř tmavý. Z dravců je zde možné zahlédnout jestřába nebo krahujce a při velkém štěstí i výra velkého.
V národní přírodní rezervaci Jezevčí vrch je nutno dodržovat obecná pravidla a zákazy. Je zde zakázáno provozovat horolezectví, jízdu na kole, vstupovat mimo vyznačené cesty, tábořit a rozdělávat ohně či sbírat rostliny a odchytávat živočichy. Reservace je ve správě CHKO Lužické hory, týká se rozlohy 80 ha ve výšce 420 až 666 m n. m.[8][9]
Přístup
editovatK vrcholu a rezervaci se lze dostat pouze ze dvou směrů. Od jihu se jedná o žlutě značenou turistickou cestu vedoucí od Jablonného v Podještědí a Kunratických domků, dále borovým lesem až k hranici rezervace. Zde nastupuje bukový porost a stezka vede poměrně mírně vzhůru podél obory. Cestou míjí skalní věž Panenský kámen a pod vrcholem pokračuje strmě po svážné cestě. Na samotný vrchol stezka nevede, a tak klesá (stále žlutá značka) zpočátku velmi prudce, později mírněji lesem až k rašeliništi Mařeničky a do obce Mařeničky na severozápadě masivu. Odsud je také možný výstup opačným směrem. Nejbližší železniční zastávka na trati 086 je v Jablonném. Po silničkách vzdálených asi 2 km vedou cyklotrasy 3055 a 21[10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 151.
- ↑ PLÁNSKÁ, Marta. Botanický průzkum NPR Jezevčí vrch. Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska. 1996, roč. 4, s. 199. ISSN 1211-9172.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 65.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Mimoň: Město Mimoň, 2006. ISBN 80-239-7313-4. Kapitola Sýkorová, Modrý - Ochrana přírody v mikroregionu Podralsko, s. 80.
- ↑ HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, ing Vladimír. Kempink v Československu. 3. vyd. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Českolipsko, s. 28.
- ↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 41.
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie, 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezevčí vrch na Wikimedia Commons
