Wikipedie

Jezero Most

uměle vytvořené jezero v Ústeckém kraji

Jezero Most je antropogenní jezero na území části Starý Most města Most v okrese Most v Ústeckém kraji. Vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého hnědouhelného dolu a bylo pojmenováno k uctění památky královského města Most, které bylo zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. Jezero má rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Hladina je v nadmořské výšce 199 m n. m.. Maximální hloubka činí 71 m a při průměrné hloubce 22 m má objem 69,8 milionů m³. Jezero je přístupné veřejnosti od 12. září 2020.

Jezero Most
Napouštění jezera (pohled z Hněvína)
Napouštění jezera (pohled z Hněvína)
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresMost
ObecStarý Most, Most
Katastrální územíMost I, Kopisty, Pařidla, Konobrže
jezero Most
jezero Most
Zeměpisné souřadnice50°32′13″ s. š., 13°38′40″ v. d.
Rozměry
Rozloha311 ha
Délka2,5 km
Šířka1,5 km
Objem68,9 mil. m³
Max. hloubkaaž 71 m
Ostatní
Typantropogenní
Nadm. výška199 m n. m.
Přítok vodypodzemní přivaděč z průmyslového vodovodu Nechranice
Odtok vodybez odtoku
DIBAVOD ID114010250030.0
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

editovat

Jezero se nachází mezi městem Most (1,5 km), areálem chemických závodů (Unipetrol a.s. a Česká rafinérská a.s.) v Litvínově-Záluží (2 km) a obcí Braňany (3 km), přímo pod kopcem Hněvín (399 m n. m.) (1 km) na místě starého města Most (Starý Most), které bylo zbořeno v 70. letech 20. století a na jehož místě vznikl hnědouhelný Důl Ležáky.[1] V blízkosti jezera se nachází přesunutý pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a sousoší sv. Jana Nepomuckého.

Areál vodní plochy byl od května 2021 napojen na síť MHD města Most v rámci linky č. 16.[2]

Historie

editovat

Jezero vzniklo na místě bývalého Dolu Ležáky, sloužícího od 70. let 20. století do 31. srpna 1999 k těžbě hnědého uhlí. Revitalizaci území, dotčeného těžbou hnědého uhlí, zajišťoval státní podnik Palivový kombinát Ústí.[3] O oficiálním názvu jezera rozhodli zastupitelé 24. září 2020.[4] Navázali tak na oblíbený pracovní název vodní plochy dohodnutý mezi Palivovým kombinátem Ústí a statutárním městem Most na začátku 21. století a zveřejněný 24. října 2008 při zahájení napouštění jezera.[5]

V roce 2008 firma Cheminvest vybudovala hráz přístaviště s kapacitou až několika desítek lodí. Rekultivační práce měly být původně ukončeny v roce 2018,[6] na počátku roku 2019 však bylo ohlášeno, že zpřístupnění jezera pro rekreační účely se odkládá o rok, neboť se objevily problémy s nestabilním geologickým podložím. Projevil se také časový skluz u budování plovoucích mol a dalších objektů, které měly sloužit jako zázemí pro integrovaný záchranný systém.[7] V sobotu 12. září 2020 bylo jezero oficiálně zpřístupněno veřejnosti,[8] i když z důvodu koronavirové krize bez oslav a doprovodného programu jako součásti Mostecké slavnosti, která byla z důvodu pandemické situace rovněž zrušena.[9]

V místě, kde stával děkanský kostel, byly vysázeny kaštanovníky, třešně a moruše. Stromy spolu s cestičkami kopírují původní tvar kostela.[10]

Vodní režim

editovat

Napouštění

editovat

Původní záměr v roce 2002 počítal s napouštěním z řeky Bíliny, ale po přezkoumání hygienická služba zakázala tuto variantu z důvodu vysokého znečištění vody. V úseku, odkud by se jezero napouštělo, byla voda klasifikována stupněm znečištění č. V. (velmi silně znečistěná voda).[11]

 
Pohled od jezera na město Most, Hněvín a Široký vrch

Jako vhodnější zdroj vody byla vybraná řeka Ohře, a to prostřednictvím Průmyslového vodovodu Nechranice a ze vzdutí pevného jezu Stranná u stejnojmenné obce Stranná na říčním kilometru 99,230. Zdrojem vody byla také důlní voda z asi 5 km vzdáleného hlubinného dolu Kohinoor a vlastní povodí jezera.

Napouštění bylo oficiálně a slavnostně zahájeno 24. října 2008[12] a podle projektu mělo být dokončeno v roce 2011. V průběhu napouštění a úprav okolí bylo okolí střeženo a pohyb v něm omezen. U příležitosti druhého výročí od začátku napouštění byl uspořádán den otevřených dveří. Napouštění bylo zastaveno ke dni 25. 6. 2012. V květnu roku 2014 bylo zahájeno dopouštění na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199 m n. m. Kóty stálého nadržení bylo dosaženo v září 2014. Od tohoto data do konce roku 2019 bude vodní dílo v režimu ověřovacího provozu. Ke 30. červnu 2012 dosáhla hladina kóty 198,03 m n. m., což odpovídá ploše 297,91 ha a objemu vody 69,809 mil. m³. Od počátku napouštění se tak hladina zvýšila o 52,91 m. Od května 2014 do září 2014 bylo do jezera převedeno celkem 5,0 mil. m³ vody, čímž vodní dílo o ploše 309,41 ha mělo objem 70,480 mil. m³.[13]

Udržování hladiny

editovat
 
Mapka severočeských rekultivačních jezer s vyznačením jejich hloubky

V roce 2016 se vzhledem k teplejšímu než očekávanému počasí odpařilo z jezera více vody, než stačilo přijmout přirozenou cestou, a tak muselo být opět doplňováno z povodí Ohře, což bylo finančně nákladné. Původní tolerance kolísání ±60 cm byla snížena na ±5 cm a poté zrušena úplně, aby se zabránilo prosychání břehů a nutnosti jejich opětného nasáknutí při dopouštění. Výhledově byla naplánována výstavba čističky důlních vod v dole Kohinoor a přívod vody z něj do jezera Most.[14] Každoročně je na provoz jezera vynakládána částka, převyšující 20 milionů korun, z čehož téměř polovinu mohou činit náklady na zabezpečení přívodu vody z Ohře.[15]

Fauna

editovat

V roce 2013 bylo v jezeře zjištěno 6 druhů vodních měkkýšů: 5 druhů sladkovodních plžů a jeden druh mlže.[16]

Vodní ptactvo

editovat

Sčítání, které u jezera Most provedli v lednu roku 2019 členové mosteckého Ornitoklubu, ukázalo, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 se zde počet vodních ptáků opět zvýšil. Odborníci zde napočítali celkem 6 042 ptáků, náležejících k 22 druhům. Mezi těmito druhy výrazně převažoval racek chechtavý (1 700 exemplářů) a lyska černá (1 800 ptáků), dále zde byl hojný racek bouřní, rackové bělohlaví, stříbřití a středomořští, polák velký a polák chocholačka. Viděny zde byly také labutě, kachny, volavky nebo kormoráni. Vzácně se vyskytl hohol severní, zrzohlávka rudozobá, morčák velký a bílý, potáplice severní, potápka rudokrká a černokrká, strnad rákosní, linduška luční a turpan hnědý. Podle mosteckých ornitologů tento vysoký počet řadí jezero Most mezi prvních deset nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků v České republice.[17]

Jezero Most v roce 2018

editovat
  •  
    Přivaděč vody z Ohře
  •  
    Pohled k Hněvínu
  •  
    Hráz v jezeře
  •  
    Zemní tvary vzniklé erozí stěny dolu
  •  
    Naučná stezka „Napouštění jezera Most“
  •  
    V bývalém Dole Ležáky

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Mostecké jezero na Vyletnik.cz
  2. ↑ Město Most přivedlo MHD až k jezeru. www.zdopravy.cz [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jezero Most [online]. Palivový kombinát Ústí [cit. 2018-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-01. 
  4. ↑ Jedno z největších jezer Česka se oficiálně jmenuje Most. Nachází se na místě bývalého lomu | Domov. Lidovky.cz [online]. 2020-09-24 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ PROKEŠ, Petr. Petr Lenc - Název vznikl jako výraz vzpomínek a hrdosti na město, co muselo ustoupit těžbě. Krušnohor č. 6, roč. 2020, str. 22, na webu v seznamu vlevo pod heslem "zpravodaj" [online]. SBD Krušnohor, 4. 6. 2020 [cit. 2020-06-04]. [www.sbdkrusnohor.cz Dostupné online]. 
  6. ↑ KAŠPAR, Jiří a MĚSKOVÁ, Lenka. Rekultivace a voda. In: Hornická Příbram ve vědě a technice: [sborník anotací: 14. 10.–16. 10. 2003 Příbram]. [ISBN 80-239-5209-9.] Dostupné z: http://slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_z/PZ11%20P.htm
  7. ↑ MENDLOVÁ, Zuzana. Jezero Most se otevře až příští rok, práce zbrzdily potíže s podložím. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-01-08 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ Větší než Mácháč, hluboké jako Orlík. Jezero Most se otevřelo návštěvníkům. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-09-12 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ PELIKÁN, Aleš. Jezero Most se otevřelo veřejnosti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-09-14 [cit. 2020-09-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jezero Most [online]. Jezero Most [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ KRUŠNOHOŘÍ, Ekologické centrum Most pro. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří. www.ecmost.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ ZAVORAL, Libor. Na Mostecku vzniká největší české jezero. ČT24. Česká televize, 24. 10. 2008. Dostupné online [cit. 2018-02-07]. 
  13. ↑ Jezero Most. In: PKÚ [online]. [cit. 7. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.pku.cz/jezera/most/ Archivováno 8. 2. 2018 na Wayback Machine.
  14. ↑ KASAL, Tomáš. Z jezera Most se odpařuje víc vody, než počítal projekt. Stojí to miliony. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-07-07 [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  15. ↑ HORKÝ, Petr. Nejluxusnější jezero v zemi. Respekt. 3. - 9. 8. 2020, roč. XXXI, čís. 32, s. 30–35. 
  16. ↑ BERAN, Luboš. Vodní měkkýši nově vzniklého jezera Most v severních Čechách [Freshwater molluscs of the Most, a newly created lake in Northern Bohemia (Czech Republic)]. Malacologica Bohemoslovaca. 2013-12-01, roč. 12, s. 89–92. Dostupné online [cit. 2022-03-22]. ISSN 1336-6939. DOI 10.5817/MaB2013-12-89. 
  17. ↑ VOKURKA, Martin. Pozoruhodná divočina mezi komíny. Ptáci si oblíbili zatopenou obří jámu u Mostu. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-01-20 [cit. 2019-01-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jezero_Most&oldid=24182230“