Wikipedie

Jevhenija Markivna Bjelorusec

Ukrajinská fotografka, tvůrkyně videoartu, novinářka, překladatelka, literární a umělecká kritička a spisovatelka. Působí na Ukrajině a v Německu.

Jevhenija Markivna Bjelorusec (* 1980, Kyjev) je ukrajinská umělkyně, novinářka, fotografka a překladatelka. Je spoluzakladatelka literárního a výtvarného časopisu Prostory a členka kurátorské skupiny Chudrada.

Jevhenija Markivna Bjelorusec
Narození1980 (43–44 let)
Kyjev
Alma materKyjevská národní lingvistická univerzita
Vídeňská univerzita
Povolánífotografka, romanopiskyně, umělkyně, novinářka, překladatelka, literární kritička a kritička umění
RodičeMark Belorusets
Webová stránkabelorusets.com
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Narodila se v Kyjevě, její otec  je Mark Abramovič Bjelorusec. V letech 1996-2002 studovala na Kyjevské národní lingvistické univerzitě, obor německý jazyk a literatura. V letech 2003-2005 absolvovala postgraduální studium na Vídeňské univerzitě, obor rakouská literatura a filozofie[1]. V letech 2005-2006 studovala na fotografické škole Viktora Maruščenka, kde získala diplom v oboru dokumentární fotografie.[2]

Spolu s iniciativou Zachraňte starý Kyjev se zúčastnila protestů proti nelegální výstavbě u svého domu v ulici Hončara. V prosinci 2008 podala společnost Investiční a stavební skupina žalobu na Jevheniji Bjelorusec a její dva sousedy a obvinila je ze zničení stavebního plotu během jednoho z protestů.[3]

V roce 2010 zvítězila v soutěži sociální fotografie pořádané britskou Královskou fotografickou společností ve spolupráci s deníkem Guardian.[4] Fotografie byla pořízena v nouzové budově v centru Kyjeva, na ul. Gogolivska 32-A, jejíž obyvatelé čekali na přesídlení více než 20 let. Jevhenija Bjelorusec navštěvovala obyvatele domu tři roky, fotografii do soutěže poslala socioložka Anastasija Rjabčuková, se kterou uspořádaly výstavu fotografií „Gogol 32“[5]. Výstava se konala v prosinci 2010 v Centru vizuální kultury.[6]

V květnu 2012 se v kině Žovten konala její výstava věnovaná životu rodin osob stejného pohlaví.[7][8] Od srpna 2014 opakovaně cestovala na Donbas, dokumentovala každodenní život obyvatel frontových oblastí[9]. V roce 2016 uspořádalo Národní muzeum Tarase Ševčenka výstavu jejích fotografií „Vítězství ztracených“, věnovanou práci v dolech ve válečné zóně.[10][11]

Žije a pracuje v Kyjevě a Berlíně.

Projekty

editovat

Podle zdroje:[12]

  • Survivor’s Syndrome in Kiev
  • War in Park / Krieg in Park
  • Victories of the defeated
  • "Please don't take my picture! Or they'll shoot me tomorrow."
  • "Let's put Lenin's head back together again!"
  • The Eye and the Sun
  • Maidan - occupied spaces
  • A Room of My Own
  • Me and Her (Ya i Ona)
  • Gogol St. 32
  • Paradise in One Village
  • Brick factory tour
  • flea market
  • Found Things
  • Video: MOBILIZATION
  • Video: Intrusion into Room 101

Publikace

editovat
  • Ščaslyvi padinnja: texty a fotografie. Charkov: IST Publishing, 2018.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бєлорусець Євгенія Марківна na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ Yevgenia Belorusets CV.doc
  2. ↑ Євгенія Бєлорусець / PinchukArtCentre [online]. [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Київську перекладачку судять за знищення будівельного паркану - Інфопорн [online]. 2009-04-11 [cit. 2018-09-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ KORRESPONDENT.NET. Киевлянка выиграла престижный фотоконкурс Guardian. korrespondent.net. Dostupné online [cit. 2018-09-16]. (rusky) 
  5. ↑ Ключове слово — активність / noviny Den, 11. března 2011.
  6. ↑ Закриття виставки Євгенії Бєлорусець “Гоголівська 32” | Центр візуальної культури [online]. [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  7. ↑ Перед гей-парадом у Києві розгромили виставку про нестандартні сім’ї. Українська правда. Dostupné online [cit. 2018-09-16]. (ukrajinsky) 
  8. ↑ TKVIDEOTEKA. Евгения Белорусец. Выставка "Своя комната". Интервью. [s.l.]: [s.n.], 2012-05-21. Dostupné online. 
  9. ↑ Євгенія Бєлорусець: На Сході України людей кинуто напризволяще / Deutsche Welle. 30. ledna 2016.
  10. ↑ У музеї Тараса Шевченка відкриється виставка Євгенії Бєлорусець про працю на території війни | КРИТИКА [online]. [cit. 2018-09-16]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  11. ↑ Ліза Корнійчук. Повернення переможеного. Рецензія на виставку Євгенії Бєлорусець «Перемоги переможених» / Політична критика, 12. září 2016.
  12. ↑ Survivor’s Syndrome in Kiev - Yevgenia Belorusets website. belorusets.com [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jevhenija_Markivna_Bjelorusec&oldid=23199229“