Jestřebské slatiny

národní přírodní památka v Česku

Jestřebské slatiny jsou národní přírodní památka v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, vyhlášená Ministerstvem životního prostředí dne 1. července 2012. Jedná se o komplex slatinných biotopů včetně rašelinových borů v nivě Robečského potoka.[3] Národní přírodní památka, která śe rozkládá na katastrálním území Doksy u Máchova jezera a Jestřebí u České Lípy, je v péči AOPK ČR, regionální pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.[3]

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Jestřebské slatiny
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Podmáčená louka
Podmáčená louka
Základní informace
Vyhlášení1. července 2012
VyhlásilMinisterstvo životního prostředí
Rozloha114,30 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresČeská Lípa
UmístěníDoksy, Jestřebí
Souřadnice
Jestřebské slatiny (Česko)
Další informace
Kód5704
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní památky v Česku

Historie

editovat

Před vyhlášením bylo, po protestech zdejších obyvatel obávajících se znehodnocení jejich nemovitostí vyšší hladinou podzemní vody, nutno vyčistit koryto Robečského potoka.[4]

V květnu 2010 Ministerstvo životního prostředí publikovalo záměr, dne 10. května 2012 vydalo vyhlášku (sbírka 158/2012, částka 56/2012), v níž je zakotveno datum platnosti na 1. červenec 2012.

Popis chráněného území

editovat
 
Kvetoucí popelivka sibiřská na Jestřebských slatinách

V jihovýchodní části Českolipska leží Evropská významná lokalita Jestřebsko – Doksko a zároveň chráněná Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. Hlavním vodním tokem je zde Robečský potok. Centrální částí národní přírodní památky je okolí Konvalinkového vrchu, Slunečního dvora, Shnilé louky a bývalý Baronský rybník.

Plocha národní přírodní památky je 114,3 hektarů. Navazuje na ni vyhlášené ochranné pásmo s rozlohou 34,57 hektarů.[3] Zahrnuje území přírodních památek Konvalinkový vrch a Slunečný dvůr, které byly vyhlášením Jestřábských slatin zrušeny.[5]

Flóra a fauna

editovat

Jsou zde zachovány vzácné a ohrožené druhy rostlin, jako je hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). prstnatec český (Dactylorhiza bohemica), tučnice obecná česká (Pinguicula bohemica), prstnatec plamatý a prstnatec český, kohátka kalíškatá, dále kosatec sibiřský, česnek hranatý, ostřice lemovaná, popelivka sibiřská nebo tolije bahenní. Roste zde ve velkém rozsahu vrba plazivá a mnohá další rostlinná společenstva, zasluhující ochranu.[3]

 
Zamokřená část Jestřebských slatin

Unikátním druhem je zmíněná tučnice česká.Tato masožravá trvalka, která se nevyskytuje nikde jinde ve světě, roste jen na jednom místě v České republice. Při průzkumu, provedeném v roce 2024, botanici nalezli na tzv. Shnilých loukách na 700 exemplářů této kriticky ohrožené rostliny.[6]

Na loukách se vyskytují motýli modrásek očkovaný a modrásek bahenní. Žije zde také mj. užovka obojková, zmije obecná a skokan skřehotavý.[3]

Reference

editovat
  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. a b c d e Jestřebské slatiny [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  4. Radmila Pokorná. Unikátní orchideje a ptactvo. Českolipský deník [online]. 2012-07-18 [cit. 2012-07-18]. Dostupné online. 
  5. Jiří Langer. Rezervace Sluneční dvůr zrušena. i-noviny.cz [online]. 2012-08-18 [cit. 2012-08-19]. Dostupné online. 
  6. POLÁK, Michal. Botanici našli na Českolipsku 700 ohrožených tučnic. Nerostou jinde na světě a pojídají hmyz. Novinky.cz [online]. 2024-07-23 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat