Jestřebské slatiny
Jestřebské slatiny jsou národní přírodní památka v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji, vyhlášená Ministerstvem životního prostředí dne 1. července 2012. Jedná se o komplex slatinných biotopů včetně rašelinových borů v nivě Robečského potoka.[3] Národní přírodní památka, která śe rozkládá na katastrálním území Doksy u Máchova jezera a Jestřebí u České Lípy, je v péči AOPK ČR, regionální pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.[3]
Národní přírodní památka Jestřebské slatiny | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Podmáčená louka | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 1. července 2012 |
Vyhlásil | Ministerstvo životního prostředí |
Rozloha | 114,30 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Česká Lípa |
Umístění | Doksy, Jestřebí |
Souřadnice | 50°36′16,92″ s. š., 14°37′0,12″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 5704 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPřed vyhlášením bylo, po protestech zdejších obyvatel obávajících se znehodnocení jejich nemovitostí vyšší hladinou podzemní vody, nutno vyčistit koryto Robečského potoka.[4]
V květnu 2010 Ministerstvo životního prostředí publikovalo záměr, dne 10. května 2012 vydalo vyhlášku (sbírka 158/2012, částka 56/2012), v níž je zakotveno datum platnosti na 1. červenec 2012.
Popis chráněného území
editovatV jihovýchodní části Českolipska leží Evropská významná lokalita Jestřebsko – Doksko a zároveň chráněná Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady. Hlavním vodním tokem je zde Robečský potok. Centrální částí národní přírodní památky je okolí Konvalinkového vrchu, Slunečního dvora, Shnilé louky a bývalý Baronský rybník.
Plocha národní přírodní památky je 114,3 hektarů. Navazuje na ni vyhlášené ochranné pásmo s rozlohou 34,57 hektarů.[3] Zahrnuje území přírodních památek Konvalinkový vrch a Slunečný dvůr, které byly vyhlášením Jestřábských slatin zrušeny.[5]
Flóra a fauna
editovatJsou zde zachovány vzácné a ohrožené druhy rostlin, jako je hlízovec Loeselův (Liparis loeselii). prstnatec český (Dactylorhiza bohemica), tučnice obecná česká (Pinguicula bohemica), prstnatec plamatý a prstnatec český, kohátka kalíškatá, dále kosatec sibiřský, česnek hranatý, ostřice lemovaná, popelivka sibiřská nebo tolije bahenní. Roste zde ve velkém rozsahu vrba plazivá a mnohá další rostlinná společenstva, zasluhující ochranu.[3]
Unikátním druhem je zmíněná tučnice česká.Tato masožravá trvalka, která se nevyskytuje nikde jinde ve světě, roste jen na jednom místě v České republice. Při průzkumu, provedeném v roce 2024, botanici nalezli na tzv. Shnilých loukách na 700 exemplářů této kriticky ohrožené rostliny.[6]
Na loukách se vyskytují motýli modrásek očkovaný a modrásek bahenní. Žije zde také mj. užovka obojková, zmije obecná a skokan skřehotavý.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e Jestřebské slatiny [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Radmila Pokorná. Unikátní orchideje a ptactvo. Českolipský deník [online]. 2012-07-18 [cit. 2012-07-18]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Langer. Rezervace Sluneční dvůr zrušena. i-noviny.cz [online]. 2012-08-18 [cit. 2012-08-19]. Dostupné online.
- ↑ POLÁK, Michal. Botanici našli na Českolipsku 700 ohrožených tučnic. Nerostou jinde na světě a pojídají hmyz. Novinky.cz [online]. 2024-07-23 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jestřebské slatiny na Wikimedia Commons
- Web Botany.cz