Jednotka požární ochrany
Jednotky požární ochrany se dělí na profesionální jednotky hasičského záchranného sboru a jednotky sboru dobrovolných hasičů. Jsou základními složkami požární ochrany v Česku. Ze zákona vyplývá, že každá obec v Česku musí mít zřízenou jednotku požární ochrany.[1] Prvořadým posláním jednotek je chránit život, zdraví a majetek občanů před požáry a poskytování účinné pomoci při mimořádných událostech.[2]
Jejich organizace je zahrnuta ve vyhlášce č. 247/2001 Sb. o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany a zákoně č. 133/1985 Sb. o požární ochraně.
Řízení
editovatJednotky pracují v operačním a organizačním řízení. Organizačním řízením se rozumí činnost k dosažení stálé organizační, technické a odborné způsobilosti sil a prostředků požární ochrany k plnění úkolů jednotek požární ochrany. Operačním řízením se rozumí činnost od přijetí zprávy o skutečnostech vyvolávajících potřebu nasazení sil a prostředků požární ochrany, provedení požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech, do návratu sil a prostředků požární ochrany na základnu.[3]
Rozdělení jednotek
editovat| JPO | Působnost | Název jednotky | Čas výjezdu | Čas dojezdu |
|---|---|---|---|---|
| JPO I | územní | jednotka hasičského záchranného sboru kraje | 2 minuty | 20 minut |
| JPO II | jednotka sboru dobrovolných hasičů obce | 5 minut | 10 minut | |
| JPO III | jednotka sboru dobrovolných hasičů obce | 10 minut | 10 minut | |
| JPO IV | místní | jednotka hasičského záchranného sboru podniku | 2 minuty | neurčuje se |
| JPO V | jednotka sboru dobrovolných hasičů obce | 10 minut | neurčuje se | |
| JPO VI | jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku | 10 minut | neurčuje se |
Působnost
editovatJednotky se dělí podle působnosti na:
- územní = jednotka může zasahovat i mimo území svého zřizovatele
- místní = jednotka může zasahovat pouze na území zřizovatele, mimo něj na vyžádání
Financování
editovatJednotky požární ochrany jsou zřizovány fyzickou osobou (FO) nebo právnickou osobou (PO), obcí nebo státem. Podle zřizovatele se mění i druh financování.[4]
| Zřizovatel | Zdroj financování |
|---|---|
| Stát | státní rozpočet, dary, dotace, fond zábrany škod, příspěvky obcí a krajů, finanční instituce |
| Obec | státní, krajský a obecní rozpočet, dary, fond zábrany škod, dotace, finanční instituce |
| FO/PO | podnik nebo FO, dotace, dary, státní, krajský nebo obecní rozpočet, finanční instituce |
Dary
editovatNa financování požární ochrany (PO) se podílejí i fyzické a právnické osoby, a to zejména pomocí darů. Dar představuje souhlas a podporu veřejnému či soukromému sektoru v činnosti, která má za cíl chránit majetek, životy, zdraví a životní prostředí.[5][6]
Státní rozpočet
editovatStátní rozpočet je jedním ze základních rozpočtů, které slouží k samostatnému financování JPO. Výdaje státního rozpočtu jsou důležité ve vztahu ekonomického růstu a nároků kladených na požární ochranu. Hlavní kategorie JPO, která je financována státním rozpočtem, je JPO I. Tyto výdaje jsou ve státním rozpočtu vedeny pod paragrafem 5511 (profesionální část PO), ale také obsahuje paragraf 5512 (dobrovolná část PO).[7][8]
Z toho plyne, že státní rozpočet obsahuje jak výdaje na profesionální část hasičů, tak i na dobrovolnou část. Proto je státní rozpočet hlavním zdrojem financování požární ochrany.[9]
Rozpočty územních samosprávných celků
editovatKrajský rozpočet obsahuje, stejně jako státní, dobrovolnou i profesionální část PO. Kraj skrze jeho rozpočet přispívá například investiční mi i neinvestičními transfery. Obecní rozpočet má poněkud významnější úlohu. Jsou jím financovány jednotky požární ochrany, které sama obec zřizuje. V jejím rozpočtu se však také objevuje profesionální část PO, kdy obec přispívá transfery do vyšších rozpočtů.[10]
V obecním rozpočtu však větší část zaujímá právě dobrovolná část, a to z důvodu, že obec zřizuje jednotky sboru dobrovolných hasičů. Z té jsou financovány zejména výdaje na vytápění zbrojní, osobní výdaje nebo výdaje na techniku a vybavení.[11]
Fond zábrany škod
editovatTento zdroj je provozován Českou kanceláří pojistitelů, která část vybraných prostředků z pojištění odpovědnosti z provozu vozidel převádí na jednotku IZS. Hlavním cílem je zvýšit bezpečnost na pozemních komunikacích, prevence a osvěta v silničním provozu. Z fondu jsou financovány nákupy nové techniky jak pro HZS ČR tak i pro JSDH.[12]
Fondy EU
editovatEvropská unie zřizuje fondy, díky kterým lze zvýšit výdaje na požární ochranu a zároveň výrazně nezvýšit rozpočtů obcí, krajů a státu. Evropská unie vynaložila na požární ochranu v roce 2021 34,1 miliard EUR. To představovalo nárůst o 2,5 % oproti roku 2020.[13] Průměrné výdaje na požární ochranu EU jsou 0,4 % celkových výdajů. V ČR se tento údaj pohybuje nad nadprůměrné hodnotě 0,6 % státních výdajů.[14]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ČESKO. Zákon č. 133/1985 Sb., České národní rady o požární ochraně. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2024 [cit. 28. 11. 2024]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1985-133
- ↑ Fire Rescue Service of the Czech Republic - Mission and tasks - Fire rescue service of the Czech republic. hzscr.gov.cz [online]. [cit. 2024-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, § 70.
- ↑ PROVAZNÍKOVÁ, Romana, 2015. Financování obcí, měst a regionů – teorie a praxe. Vydání: třetí aktualizované a rozšířené. Praha: GRADA, a. s. ISBN 978-80-247-5921-0.
- ↑ DONAHUE, John D.; ZECKHAUSER, Richard J. Sharing the Watch: Public–Private Collaboration for Infrastructure Security. Příprava vydání Philip E. Auerswald, Lewis M. Branscomb, Todd M. La Porte, Erwann O. Michel-Kerjan. 1. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-68572-6, ISBN 978-0-521-85796-3. doi:10.1017/cbo9780511509735.026. S. 429–456. DOI: 10.1017/CBO9780511509735.026.
- ↑ OGUNYEMI, Kemi. Gifting and Influence in the Public Sector. Příprava vydání Deborah C. Poff, Alex C. Michalos. Cham: Springer International Publishing Dostupné online. ISBN 978-3-030-22765-4, ISBN 978-3-030-22767-8. doi:10.1007/978-3-030-22767-8_331. S. 993–997. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-030-22767-8_331.
- ↑ ELLIS, Amanda; MANUEL, Claire; CUTURA, Jozefina. Working in Health: Financing and Managing the Public Sector Health Workforce. [s.l.]: The World Bank Dostupné online. ISBN 978-0-8213-7802-1, ISBN 978-0-8213-7803-8. doi:10.1596/978-0-8213-7802-1. (anglicky) DOI: 10.1596/978-0-8213-7802-1.
- ↑ ČESKO. Vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2024 [cit. 17. 12. 2024]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-412
- ↑ PETEROVÁ, Helena, 2016. Finanční hospodaření územních samosprávných celků. Vydání: páté aktualizované a rozšířené. Praha: Institut pro veřejnou správu Praha. ISBN 978-80-86976-35-8.
- ↑ MONITOR – Státní pokladna, c2024a. Ministerstvo financí. In: Monitor [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR [cit. 2024-03-24]. Dostupné z: https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/70889546/prehled?obdobi=2312&rad=t.
- ↑ MONITOR – Státní pokladna, c2024b. Ministerstvo financí. In: Monitor [online]. Praha: Ministerstvo financí ČR [cit. 2024-03-10]. Dostupné z: https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/00064581/prehled?rad=t&obdobi=2312https://monitor.statnipokladna.cz/analyza/.
- ↑ Česká kancelář pojistitelů, c2024. O fondu. Fond zábrany škod [online]. Praha: Česká kancelář pojistitelů [cit. 2023-12-13]. Dostupné z: https://www.fondzabranyskod.cz/o-fondu/co-je-fzs.
- ↑ How much did EU governments spend on fire protection?. ec.europa.eu [online]. 2023-09-13 [cit. 2024-11-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EU member states spend 0.5% of their money on fire protection services. euronews [online]. 2022-07-18 [cit. 2024-12-17]. Dostupné online. (anglicky)