Jean-Charles de Borda

francouzský matematik

Jean-Charles de Borda (4. května 1733, Dax20. února 1799, Paříž) byl francouzský námořník, geodet, matematik a astronom.

Jean-Charles de Borda
Narození4. května 1733
Dax
Úmrtí19. února 1799 (ve věku 65 let)
Paříž
BydlištěFrancie
Alma materPrytanée national militaire
collège Henri-IV de La Flèche
Povolánímatematik, fyzik, politolog, důstojník, ženista a spisovatel
Ocenění72 jmen na Eiffelově věži
Funkceprezident (Francouzská akademie věd; 1796–1797)
PodpisJean-Charles de Borda – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Borda absolvoval slavnou kolej v La Flèche a brzy vstoupil do armády. V roce 1756 byl za své pojednání o balistice a dráze střel zvolen členem Francouzské akademie věd. O dva roky později vstoupil do námořní služby a věnoval se navigaci, astronomickým a hydraulickým problémům. V letech 1771-1772 vyplul do Severní Ameriky, aby zkoumal spolehlivost chronometru, a při tom upřesnil souřadnice řady bodů na východním pobřeží. Podobně cestoval do Cap Verde a do Západní Afriky. Roku 1782 byl při návratu z ostrova Martinik zajat Angličany, na čestné slovo ale propuštěn. Po návratu nastoupil do ministerstva pro mořeplavbu.

Proslul svými příspěvky v oblasti navigace, geodézie a svými studiemi o velikosti a tvaru Země. Aplikoval řadu svých objevů v armádě, zejména v dělostřelectvu a námořnictvu. Vynalezl reflexní kruh a Bordův kruh se dvěma dalekohledy na přesné měření úhlů. Jeho práce z mechaniky tekutin, například poprvé použité prohnuté lopatky, které snižují ztráty při nárazu vody na lopatku. výrazně podpořily rozvoj hydraulických čerpadel. V letech 1777-1778 sehrál jako generálmajor námořnictva významnou roli v americké revoluci. Pomohl zavést metrický systém ve Francii.[1]

Navrhl nový volební systém, tzv. Bordovo hlasování, v němž volič kandidáty boduje a vítězí kandidát s nejvyšším počtem bodů, a sestavil logaritmické tabulky pro dekadické dělení kruhu.

Ocenění

editovat

Jean-Charles de Borda byl členem Académie des sciences. Je po něm pojmenován také kráter Borda na Měsíci, planetka 175726, mys Borda a ostrov Borda v Austrálii i několik francouzských lodí.

Je jedním ze 72 vědců, jejichž jméno je zvěčněno na Eifellově věži v Paříži.

Reference

editovat

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, heslo de Borda. Sv. 4, str. 369

Externí odkazy

editovat