Jarov (okres Plzeň-sever)
Jarov je obec ve východní části okresu Plzeň-sever, 12 km jižně od Kralovic. Žije v ní 145[1] obyvatel. Obec je součástí Mikroregionu Dolní Střela.
| Jarov | |
|---|---|
 Dům čp. 2 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Plasy |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′21″ s. š., 13°28′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 145 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,57 km²[2] |
| Katastrální území | Jarov |
| Nadmořská výška | 381 m n. m. |
| PSČ | 331 51 |
| Počet domů | 58 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Jarov 24 331 51 Kaznějov oujarov@tiscali.cz |
| Starostka | Lenka Šoulová |
| Oficiální web: www | |
  Jarov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 558982 |
| Kód části obce | 57622 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPoprvé je ves písemně zmíněna v potvrzení majetku plaského cisterciáckého kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Václav Kočka uvedl, že vsi bylo na počátku 15. století 17 usedlostí, z nichž byly dvě zničeny za husitských válek. Během náboženských válek přešla ves z majetku kláštera do majetku šlechty, počátkem 16. století se nakrátko vrátila do držení kláštera a následně ji vlastnil Albrecht z Gutštejna. V roce 1539 se stala součástí panství Floriána Gryspeka a v držení rodu Gryspeků zůstala až do konfiskace jejich majetku roku 1623 králem Ferdinandem II. V průběhu třicetileté války bylo 10 z 15 usedlostí vypáleno. Ves se vrátila do majetku plaského kláštera, který ji držel až do svého zrušení v roce 1785. Po zrušení kláštera přešlo celé plaské panství pod správu náboženského fondu a v roce 1826 do majetku kancléře Metternicha.
Okolí
editovatJarov sousedí na severu s Dobříčí, na západě s Kaceřovem, na jihu s Chotinou a na severozápadě s Kaznějovem. Přibližně 1,5 km jzz. od Jarova leží lesní samota Třebekov, nedaleko které se rozkládají zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov.
V třebekovské myslivně se 19. července 1815 narodil František Alexander Heber, badatel českých hradů a spisovatel díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (České hrady, tvrze a zámky na vrchách). Sedmi vydanými díly této práce se stal zakladatelem české vědy o hradech (kastellologie). Zemřel na průzkumné cestě 29. července 1849 v Náchodě.
Pamětihodnosti
editovat- zbytky středověkého hospodářského dvora Třebokov
- Venkovské usedlosti čp. 12, 21 a 42
- dva špýchary u čp. 1
- sroubek u čp. 2
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
Literatura
editovat- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarov na Wikimedia Commons - Jarov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Jarov na webu Města a obce
