Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna
Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna byl šlechtic, který pocházel z moravské větve rodu Šternberků.
| Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna | |
|---|---|
.png) Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602) | |
| Úmrtí | 1359 |
| Choť | Machna z Bíliny[1] |
| Děti | Smil ze Šternberka a Zábřehu Zdeněk ze Šternberka a Zábřehu Markéta ze Štenberka[1] |
| Rodiče | Zdeslav starší ze Šternberka |
| Rod | Šternberkové |
| Příbuzní | Štěpán ze Šternberka, Albrecht ze Šternberka na Úsově a Bzenci a Matouš ze Šternberka (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho otcem byl Zdeslav starší ze Šternberka. Měl bratry Zdeslava, Štěpána, Albrechta a Matouše a dvě sestry, které se staly jeptiškami. Jaroslav se poprvé uvádí v listinách v roce 1322 spolu se svou matkou a se svými bratry. Když v roce 1347 vdával svoji dceru Markétu za slezského knížete Bolka Kozelského, syna Vladislava Bytomského a druhé manželky Ludgardy Meklenburské,[2] pojistil jí věno na městečku Šilperku. V roce 1355 držel Jaroslav hrad Hoštejn, který se stal jeho sídlem, a ves Krasíkov, roku 1360 Zábřeh.
Jaroslav ze Šternberka se stal důležitým šlechticem, který se pohyboval v blízkosti moravského markraběte a posléze krále a císaře Karla IV. Pravidelně se účastnil zasedání zemských soudů v Brně a Olomouci. Když jeho první manželka Eliška zemřela, oženil se s vdovou Machnou z Bíliny, které roku 1358 zapsal věno na Šilperku. Téhož roku získal Jaroslav statek Dubicko. Naposledy se uvádí 6. dubna 1359, zakrátko poté zemřel. Na jaře roku 1360 již spravovali jeho rozsáhlé majetky synové Zdeněk a Smil.
Reference
editovat- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Genealogie Piastovců - Boleslav Bytomský
Literatura
editovat- POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1.