Jaroslav Václav Holeček

český akademický malíř, sklářský výtvarník a pedagog

Jaroslav Václav Holeček (16. listopadu 1907 Čistá u Mladé Boleslavi31. října 1982 Brno) byl akademický malíř, sklářský výtvarník, profesor VŠUP.

Prof. Jaroslav Václav Holeček
Narození16. listopadu 1907
Čistá
Úmrtí31. října 1982 (ve věku 74 let)
Brno
Povolánímalíř, učitel, výtvarník, sklářský výtvarník a umělecký pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Umělecká činnost

editovat

Navštěvoval reálku v Mladé Boleslavi. Malbu na skle se vyučil v dílně svého prastrýce Josefa Nováka v Čisté. Absolvoval odbornou školu sklářskou v Boru u České Lípy a v letech 1927-1931 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u prof. V. Kysely. Podnikl studijní cesty do Paříže a Švédska.[1] Jako umělecký výtvarník působil v muzeu v Bratislavě a Piešťanech.[2] Od roku 1934 byl prvním českým pedagogem [2] a od roku 1937 zástupcem ředitele[3] na Státní odborné škole pro sklářský průmysl v Novém Boru,[4] Zde během svého působení vytvořil množství uměleckých předmětů ze skla. Roku 1941 získal čestný diplom na Trienále skla v Miláně.[1]

Po odstoupení pohraničí byla škola obsazena německou armádou a přeměněna na vojenský lazaret. V té době ve škole převažovali čeští studenti, kteří s Jaroslavem Holečkem odešli roku 1939 do Prahy. Holeček si na Ministerstvu školství vymohl jejich přechod na Uměleckoprůmyslovou školu,[4] kde založil Speciální školu pro užité malířství a výtvarné sklářské práce.[5] Po uzavření vysokých škol nabízela Uměleckoprůmyslová škola jako jediná vzdělání ve výtvarných oborech a v Holečkově ateliéru se sešli studenti, kteří později založili slávu českého autorského skla - René Roubíček, Stanislav Libenský, Věra Lišková, Miluše Kytková nebo Josef Hospodka. Uměleckoprůmyslová škola postrádala vybavení pro techniky horkého skla a Holečkův ateliér se stal populární rytými portréty známých českých herců, malovanými vitrážemi a zejména plasticky broušeným dutým sklem.[6]

Posluchači citlivě reagovali na potlačovanou národní svobodu a po Heydrichiádě byl Holečkův ateliér vykázán do Bartolomějské ulice a na Karlovo náměstí do náhradních prostor. Od roku 1943 byli žáci i profesoři totálně nasazeni pro válečný průmysl. Profesora Holečka po válce obvinili z loajálního postoje k protektorátním orgánům a jeho výtvarná kariéra tak skončila. Po roce 1948 Jaroslav Holeček krátce působil na generálním ředitelství Československých závodů sklářských. V Josefově Dole a Brně pracoval v textilní výrobě.[2] Ke konci života žil v Brně, kde jako těžce invalidní zemřel.[7]

Nevýznamnějším Holečkovým dílem před válkou byla vitrážová okna v cisterciácké síni Starobrněnského kláštera s motivem zakladatelky kláštera, královny Elišky Rejčky. Je autorem návrhu a následné realizace vitrážových oken s náměty českých patronů pro Československou smírčí kapli na Olivetské hořeJeruzalémě.[4] Na žádost ministerstva školství také vytvořil oltářní vitráž na motiv blahoslavené Anežky České pro tehdy nově postavený kostel sv. Anežky ČeskéČeských Velenicích.

 
Hrob Jaroslava Václava Holečka na hřbitově v Čisté

Reference

editovat
  1. a b Toman P, 1993, s. 356
  2. a b c Jaroslav Václav Holeček | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. 
  3. Langhamer A, 1999, s. 127
  4. a b c http://cista.metronet.cz/historie/obec_cista_rodaci.html
  5. Petrová S, 2001, s. 27
  6. Langhamer A, 1999, s. 151
  7. Petrová S, 2001, s. 28

Literatura

editovat
  • MÜLLER, Josef. Kdo byl Jaroslav Václav Holeček z Čisté. 1907-1982. 1. vyd. Kruh: Místní noviny Podbezdězí, 1997. 21 s. ISBN 80-238-9417-X. 
  • Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (4. vyd.), výtvarné centrum Chagall, Ostrava 1993
  • Antonín Langhamer, Legenda o českém skle / The Legend of Bohemian Glass / Legende vom böhmischen Glas, 292 s., TIGRIS spol. s r. o., Prštné, Zlín 1999, ISBN 80-86062-02-3
  • Sylva Petrová, České sklo, Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha 2001 ISBN 80-86010-44-9

Externí odkazy

editovat