Jaroslav Sirotek
Jaroslav Sirotek (21. prosince 1923[1] Radešice – 10. února 1955 Věznice Pankrác) byl český rolník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1955 popraven.
| Jaroslav Sirotek | |
|---|---|
| Narození | 21. prosince 1923 Radešice  Československo |
| Úmrtí | 10. února 1955 (ve věku 31 let) Věznice Pankrác Československo |
| Příčina úmrtí | oběšení |
| Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | odbojář |
| Politická strana | Sociální demokracie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatNarodil se v roce 1923 v Radešicích do katolické rolnické rodiny.[2] Po absolvování obecné školy navštěvoval dva roky měšťanskou školu v Chyškách. Za druhé světové války byl nacisty uvězněn. Z vězení se mu ale podařilo uprchnout, přičemž se do konce války musel skrývat před úřady. V roce 1946 se stal členem Sociální demokracie, přičemž poté, co se strana sloučila s KSČ, členem setrval. Ještě v roce 1950 z ní ovšem byl vyloučen. Téhož roku převzal rodinné hospodářství a oženil se se svou partnerkou Otýlií. Později s ní měl dvě děti.[3]
Po únoru 1948
editovatPo únorovém převratu spoluzaložil v roce 1949 odbojovou skupinu Černý lev 777 s působištěm v okolí Milevska.[4] Spolupracoval přitom s Jiřím Řezáčem a Bohumilem Šímou. Se skupinou například šířil protirežimní letáky a ničil vedení elektrického napětí, skupina nicméně vykonávala také radikálnější činnost, když například zastrašovala místní stranické funkcionáře, na které dokonce střílela. Vrcholem činnosti skupiny pak byly dva bombové útoky. První útok z července 1949 v Sedlčanech přitom zcela zničil místní sekretariát KSČ, při druhém útoku v květnu 1950 v Milevsku dokonce zahynul příslušník SNB.[5] Po druhém bombovém útoku skupina svou činnost utlumila, neboť se dopadení jejích členů stalo pro místní agenty StB prioritou.[6] V květnu 1952 se Sirotek pokusil vykrást budovu MNV v Obděnicích a na jaře 1953 se podílel na napsání protikomunistických hesel na silnici mezi Milevskem a Petrovicemi.
V létě 1954 byla skupina odhalena a Sirotek byl spolu s jejími dalšími členy v červenci 1954 zatčen.[5] V říjnu 1954 byl za trestné činy velezrady, vyzvědačství, obecné ohrožení a pokus o vraždu ve veřejném politickém procesu odsouzen k trestu smrti.[6] Jeho odvolání bylo zamítnuto v prosinci 1954, žádosti o milost pak nevyhověl ani prezident Antonín Zápotocký.[5] Popraven byl spolu s Šímou a Řezáčem v únoru 1955. Několik dalších osob pak bylo v procesu odsouzeno k dlouholetým trestům odnětí svobody.[7]
Odkaz
editovatV roce 1970, tedy v období normalizace, byly zamítnuty podané žádosti o rehabilitaci. Po sametové revoluci bylo v roce 1997 zastaveno trestní stíhání členů skupiny.[8] V Milevsku a Obděnicích byly na jeho památku instalovány pamětní desky.[7][9]
O působení skupiny a aktivitách Sirotky podrobně pojednává publikace Ústavu pro studium totalitních režimů z roku 2007 s titulem Osud odbojové organizace Český lev.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Jaroslav Sirotek. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Skupina atentátníků Černý lev 777 | Domov. Lidovky.cz [online]. 2008-10-31 [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b BURSÍK, Tomáš. OSUD ODBOJOVÉ ORGANIZACE ČERNÝ LEV. ustrcr.cz. 2007. Dostupné online.
- ↑ ; BUDĚJOVICÍCH, Jihočeská vědecká knihovna v Českých. Řezáč, Jiří, 1928-1955. katalog.cbvk.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c odb. skupina Černý lev 777: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b X.com [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ odb. skupina Černý lev 777: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-14]. Dostupné online.
