Jaroslav Oldřich Vrána
Jaroslav Oldřich Vrána (24. ledna 1914 Jablůnka – 1. října 1992 Millbrae) byl český výsadkář, příslušník československé armády v zahraničí v období druhé světové války.
kpt. Jaroslav Oldřich Vrána | |
---|---|
Narození | 24. ledna 1914 Jablůnka Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1. října 1992 (ve věku 78 let) Millbrae Kalifornie |
Národnost | česká |
Povolání | voják |
Rodiče | Jan Vrána, Božena Krištůfková |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatPřed druhou světovou válkou
editovatJaroslav Oldřich Vrána se narodil 24. ledna 1914 v Jablůnce na Vsetínsku v rodině Jana Vrány a Boženy, rozené Krištůfkové. Mezi lety 1925 a 1929 studoval na reálném gymnáziu v Hodoníně, poté rok na strojní škole v Napajedlích a od roku 1931 na Vyšší průmyslové škole strojnické v Moravské Ostravě, kde v roce 1935 i odmaturoval. Krátce poté pracoval jako konstruktér v plzeňské Škodovce. K 1. říjnu téhož roku nastoupil prezenční vojenskou službu u pěšího pluku 27 v Uherském Hradišti. Absolvoval školu pro důstojníky v záloze a poté sloužil u cyklistického praporu 2 v Brně. Po návratu do civilu pracoval jako strojník u paroplavební společnosti na Dunaji, před rozpadem Československa na remorkéru Svatopluk.
Druhá světová válka
editovatV den německé okupace 14. března 1939 pobýval Jaroslav Oldřich Vrána ve vlasti, ale již ten samý den jí opustil. Dne 24. ledna 1940 se dal v Bukurešti k dispozici vznikající československé armádě v zahraničí a zdejší vojenský vyslanec Heliodor Píka jej pověřil sabotážními úkoly na dunajské lodní dopravě. Zorganizoval ilegální skupinu z českých lodníků pracující ve prospěch československé moci v prostoru Železných vrat. Ta se zároveň stala pojítkem na slovenský protifašistický odboj. V létě 1940 se německé vojenské zpravodajské službě Abwehru podařilo skupinu infiltrovat a Jaroslav Oldřich Vrána musel odejít přes Rumunsko do Jugoslávie, kde opět začal spolupracovat s československými a britskými zpravodajci. V březnu 1941 se přesunul přes Řecko a Turecko do Palestiny, kde vstoupil do zde vznikající zahraniční československé jednotky. Díky svým znalostem povodí Dunaje si jej následně ke spolupráci vyžádalo Hlavní velitelství britských vojsk na Středním východě v Káhiře. Počátkem roku 1942 absolvoval v Palestině a Egyptě parašutistický a sabotážní kurz, poté byl v září téhož roku navrácen k československému praporu a začal zastávat post zbrojního a automobilového důstojníka Československého výcvikového střediska. V říjnu 1942 byl převelen do Spojeného království k československému leteckému depotu Royal Air Force a vycvičen na navigátora - specialistu pro vzdušné kladení min. Dne 28. dubna 1944 opět předán pod britské velení, následně absolvoval další sabotážní a bojový kurz ve Skotsku a to i u britského námořnictva. Další vzdušný výcvik absolvoval v dobytém Tarantu. Dne 13. září 1944 byl s dalšími třemi muži vysazen v rámci skupiny Dolphin u obce Sikole nedaleko Negotina v Srbsku s úkolem sledovat účinnost leteckého zaminovávání Dunaje, podávat informace o německých lodních přepravách a spolupracovat s jugoslávskými partyzány na jejím rušení. Dva měsíce skupina úspěšně plnila své úkoly, poté došlo k jejímu prozrazení a rozprášení. Všichni její příslušníci se zdárně evakuovali na rumunskou stranu řeky a probili k sovětské armádě. Poté byl Jaroslav Oldřich Vrána přesunut přes Sofii do Bari.
Po druhé světové válce
editovatJaroslav Oldřich Vrána se po válce vrátil do Československa a opět pracoval u paroplavební společnosti, tentokrát ale na Labi. Dne 17. října 1947 byl jmenován jejím vedoucím v Hamburku. V březnu 1948 byl povolán do vlasti, neuposlechl, opustil společnost a zůstal v exilu. Žil v Austrálii, od roku 1965 pak ve Spojených státech amerických. Zde pracoval jako inženýr u firmy Bechtel v San Franciscu, mj. se podílel na výstavbě jaderné elektrárny Diablo Canyon. Byl aktivním členem krajanských spolků a místního Sokola. Zemřel 1. října 1992 v Millbrae u San Francisca.
Vyznamenání
editovatLiteratura
editovat- Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 326.
- Jindřich Marek - Jaroslav Oldřich Vrána (článek na stránkách Vojenského historického ústavu, 2018)