Jaroslav Kubiš
Jaroslav Kubiš (6. července 1916 Dolní Vilémovice – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byl mladším bratrem parašutisty rotmistra Jana Kubiše, spolupracovník členů paraskupin Anthropoid a Bivouac. Za účast bratra na útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl spolu s dalšími členy rozvětvené rodiny popraven v koncentračním táboře Mauthausen.
| Jaroslav Kubiš | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 6. července 1916 Dolní Vilémovice, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. října 1942 (ve věku 26 let) Koncentrační tábor Mauthausen, Německá říše |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Bydliště | Třebíč, Rybniční 99 |
| Povolání | rolník |
| Rodiče | František Kubiš (1887–1942); Kristina Kubišová (rozená Mitisková; 1891–1919) |
| Příbuzní | bratr: Jan Křtitel Kubiš (1913–1942); sestra: Františka Právcová, rozená Kubišová (1915–1942); bratr: Rudolf Kubiš (1912–1942); nevlastní sestra: Marie Kubišová (1920–1942) nevlastní sestra: Vlasta Kubišová (1924–1942); nevlastní sestra: Jitka Kubišová (1925–1942); nevlastní bratr: František Kubiš (1928–1990) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJaroslav Kubiš se narodil 6. července 1916. Po vychození obecné školy pracoval jako dělník. V dubnu 1934 se v 17 letech dobrovolně přihlásil k odvodu do armády. Od října 1934 byl zařazen k 2. polní rotě jihlavského pěšího pluku 31 „Arco“. Po základním výcviku byl hodnocen jako veselý, družný, ochotný a pořádný.
V dubnu 1935 absolvoval poddůstojnickou školu, složil střelecké zkoušky. V říjnu 1935 byl povýšen na svobodníka. Z vojenské služby odešel v září 1936 jako svobodník v záloze. Po vyhlášení mobilizace 24. září 1938 se dostavil ke svému domovskému pluku. 17. října byl propuštěn do zálohy.[1]
Spolupráce s paraskupinami
editovatS bratrem Janem Kubišem byl po jeho vysazení ve styku stejně jako jejich bratr Rudolf Kubiš. Poprvé se s Janem setkal 7. února 1942 u rybníka v Dolních Vilémovicích. Jan mu předal některé své osobní věci ve dvou plechových krabicích, které Jaroslav zakopal v lese. Dolní Vilémovice navštívil Jan Kubiš ještě několikrát, naposledy pak 20. května 1942, kdy s sebou přivedl rotného Františka Pospíšila, velitele skupiny Bivouac.[2] Ten byl v té době již na útěku a skrýval se. Jaroslav Kubiš Pospíšilovi zajistil úkryt u rodiny Denemarkových. Naposled se Jaroslav Kubiš setkal s Janem Kubišem v Praze v parčíku u Národního muzea dne 15. června 1942. Přijel za ním se svým kamarádem Aloisem Denemarkem s prosbou o zprostředkování úkrytu pro Františka Pospíšila v Praze. Jan však jejich žádost zamítl s tím, že ani své místo pobytu nepovažuje za zcela bezpečné a ať zůstane, kde je.[3] Po boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje byl Jaroslav Kubiš 20. června zatčen v Třebíči při raziích gestapa, zaměřených na příbuzné parašutistů, a následně odvezen do věznice v Praze na Karlově náměstí. Byl donucen identifikovat uřezanou hlavu svého mrtvého bratra Jana v budově německého soudního lékařství. Z Prahy putoval stejně jako ostatní příbuzní do Terezína[4] a odtud byl dne 23. října 1942 převezen do koncentračního tábora Mauthausen. O den později (24. října 1942) byl zavražděn střelou z malorážní pistole do týla společně s dalšími spolupracovníky a rodinnými příslušníky atentátníků při fingované zdravotní prohlídce.[5]
Připomínka
editovatJeho jméno (Kubiš Jaroslav *6. 7. 1916) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[6]
Galerie
editovat-
Otec František Kubiš -
Bratr Jan Kubiš -
Bratr Rudolf Kubiš -
Rodný dům, Dolní Vilémovice -
Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
.png)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Jaroslav Kubiš - V bratrových šlépějích [online]. 2024-07-30 [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Zemřel Alois Denemarek, soused a kamarád Jana Kubiše [online]. 2014-01-02 [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sedlák z Vysočiny se setkal s parašutistou Kubišem dva dny před jeho smrtí. Řekli si jen jednu větu. iROZHLAS [online]. 2022-06-16 [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Poprava 262 českých vlastenců v Mauthausenu 24. října 1942 | Válečné hroby. valecnehroby.mo.gov.cz [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Spolek pro vojenská pietní místa [online]. [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
- ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9
- STEHLÍK, Eduard. Jan Kubiš: nezastaví mne ani to nejhorší... Žďár nad Sázavou: Tváře, 2018. ISBN 978-80-88041-14-6