Jaroslav Knížka
Jaroslav Knížka (25. července 1916 Stehelčeves[1] – 15. listopadu 1990 Praha[2]) byl československý inženýr a politik KSČ z českých zemí, působící na Slovensku, od 60. let první ředitel Východoslovenských železáren a poslanec Slovenské národní rady, na počátku normalizace ministr - předseda Výboru pro dopravu vlády Československé socialistické republiky.
| Ing. Jaroslav Knížka | |
|---|---|
| Poslanec Slovenské národní rady | |
| Ve funkci: 1960 – 1964 | |
| Ve funkci: 1964 – 1971 | |
| Ministr - předs. Výb. pro dopravu ČSSR | |
| Ve funkci: září 1969 – leden 1971 | |
| Předchůdce | František Řehák |
| Nástupce | Štefan Šutka |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (KSČ) |
| Narození | 25. července 1916 Stehelčeves  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 15. listopadu 1990 (ve věku 74 let) Praha  Československo |
| Alma mater | ČVUT |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatVystudoval Vysokou školu inženýrského stavitelství na ČVUT v Praze.[1] Mezi lety 1939 a 1943 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, po propuštění pracoval jako horník na Kladně.[2] V letech 1946–1951 působil v Poldině huti (tehdy SONP Kladno). V letech 1951–1953 zastával funkci vedoucího výstavby a hlavního inženýra HUKO v Košicích.[1]
V roce 1960 patřil do skupiny českých inženýrů a technických odborníků, kteří byli vysláni na Slovensko za účelem přípravy výstavby a rozjezdu obřího hutního komplexu Východoslovenské železárny. Stal se pak prvním ředitelem tohoto podniku.[3]
Ve volbách v roce 1960 a opětovně ve volbách v roce 1964 byl zvolen do Slovenské národní rady.[4][5] V letech 1960-1968 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska.[6]
V září 1969 byl jmenován členem československé třetí vlády Oldřicha Černíka jako ministr - předseda Výboru pro dopravu.[7] Tuto funkci si udržel i po výměně v čele vlády v první vládě Lubomíra Štrougala až do ledna 1971, kdy byly výboru československé vlády zrušeny a nahrazeny běžnými ministerstvy.[8][9]
V březnu 1971 přešel na ministerstvo zahraničních věcí, kde byl jmenován velvyslancem ČSSR při Úřadovně OSN v Ženevě, kde působil do listopadu 1975. V letech 1976-78 byl velvyslancem v Řecku a k 1. listopadu 1978 byl jmenován prvním náměstkem ministra Bohuslava Chňoupka, kterým zůstal až do svého penzionování v roce 1982.[2][10]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Rudé právo, 1. 10. 1969, s. 2.
- ↑ a b c Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 421-422
- ↑ Košické huty vznikli až na druhýkrát [online]. spravy.pravda.sk [cit. 2012-09-27]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ 1. schůze [online]. psp.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ 1. schůze [online]. psp.cz [cit. 2012-09-26]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-09-27]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Prezident republiky jmenoval novou federální vládu. Rudé právo. Září 1969, roč. 50., čís. 229, s. 1. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 615–616.
- ↑ Vláda Oldřicha Černíka III. a Lubomíra Štrougala I. (29.09.1969-09.12.1971) [online]. vlada.cz [cit. 2012-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Velvyslanci České republiky v Řecku [online]. mzv.cz [cit. 2012-09-27]. Dostupné online.
