Jaroslav Bakeš
Jaroslav Bakeš (16. září 1871 Blansko[1] – 5. října 1930 Nadvirna, Polsko, dnes Ukrajina[2]) byl lékař-chirurg, sběratel minerálů a cestovatel.
| doc. MUDr. Jaroslav Bakeš | |
|---|---|
 Jaroslav Bakeš | |
| Narození | 16. září 1871 Blansko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. října 1930 (ve věku 59 let) nebo 6. října 1930 (ve věku 59 let) Nadwórna,  Polsko |
| Povolání | lékař, sběratel a cestovatel |
| Rodiče | František Xaver Bakeš a Lucie Bakešová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se 16. září 1871. Jeho otec František Xaver Bakeš byl učitel, velkostatkář a poslanec moravského zemského sněmu, jeho matka, Lucie Bakešová rozená Wanklová, byla enografka, sociální pracovnice a odborná spisovatelka. Jeho dědeček byl Jindřich Wankel. V Brně vystudoval první české státní gymnázium.[2] V roce 1895 získal doktorát na vídeňské lékařské fakultě.[3]
Po ukončení studií působil ve Vídni ve Všeobecné nemocnici, po smrti dr. Eduarda Alberta pak mezi lety 1900 a 1902 působil v této nemocnici jako asistent. V roce 1902 se stal primářem na nově zřízené nemocnici v Třebíči, kde působil až do října 1909. Působil jako primář a přednosta III. chirurgického oddělení Moravské zemské nemocnice u sv. Anny.[4] Během první světové války sloužil v brněnské vojenské nemocnici. Za tuto svou činnost obdržel roku 1917 Zlatý kříž za statečnost.[2] Od roku 1922 byl ředitelem chirurgického ústavu Zemské nemocnice na Žlutém kopci v Brně (od roku 1991 Bakešova chirurgická nemocnice). Společně se svou matkou Lucií a dcerou Věrou Bakešovou-Lesnou založili roku 1928 spolek Dům útěchy a v roce 1945 ústav s názvem Dům útěchy, první léčebný onkologický ústav v republice (dnes Masarykův onkologický ústav).[3] Na tento ústav přispěl T. G. Masaryk darem 2,5 milionu korun a Jaroslav Bakeš odkazem 2/3 svého majetku.[2]
Při lovecké výpravě do Polska onemocněl a na následky onemocnění podlehl. Pohřben byl v rodinné hrobce v Ořechově u Brna.[2]
Dílo
editovatBěhem svého života dosáhl čtyř světových priorit, provedl a jako první publikoval choledochojejunostomii a duodenocholedochocystoanastomózu, zkonstruoval jeden z prvních endoskopických nástrojů, choledochopapiloskop a navrhl a zhotovil sadu dilatačních sond s olivkovitým zakončením, které jsou v dnešní době nazývány Bakešovy dilatátory.
Celkem publikoval více než 30 vědeckých prací, prezentoval na kongresech v českých zemích i v zahraničí a demonstroval chirurgické postupy.
Věnoval se lovu, byl sběratelem minerálů a byl také cestovatel (Kanada, Kavkaz). V roce 1930 zemřel na zápal plic.[3] Po smrti odkázal svou světově známou sbírku minerálů Moravskému zemskému muzeu v Brně.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e NOVOTNÝ, Gustav; VLAŠÍMSKÝ, Pavel. BAKEŠ Jaroslav 16.9.1871-6.10.1930 [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c Jaroslav Bakeš v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ NOVOTNÝ, Gustav. Působení MUDr. Jaroslava Bakeše v Třebíči v letech 1902–1909. In: Západní Morava. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2007. ISBN 978-80-7275-074-0. S. 83–106.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaroslav Bakeš na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Bakeš
- Jaroslav Bakeš v Encyklopedii dějin města Brna
- Jaroslav Bakeš v databázi Městské knihovny v Třebíči
- Jaroslav Bakeš v Biografickém slovníku českých zemí
