Jarošov (pivo)
Jarošov (Jarošovské pivo) je značka piva, vyráběného více než 300 let v Jarošovském pivovaru v Jarošově.[1] Po uzavření tohoto pivovaru se začalo vyrábět v pivovarech Velké Březno a Krásné Březno nedaleko Ústí nad Labem a později v pivovaru Kutná Hora.
| Jarošov | |
|---|---|
 Reklamní tabule s nápisy C.A.K. DVORNÍ DADAVATELÉ a GRAND PRIX PARIS 1900 | |
| Základní informace | |
| Kategorie | pivo |
| Vznik | 1688 |
| Pivovar | Jarošovský pivovar  Velké Březno Krásné Březno Pivovar Kutná Hora |
| Druh piva | světlé výčepní pivo 8° světlé výčepní pivo 10° Slovácký klas 11° světlý ležák 12° Jarošovský Šohaj 14° Jarošovské tmavé Rochus 16° Diapivo |
Zlaté časy Jarošovského piva
editovatZačátek výroby Jarošovského piva je spojen se založením pivovaru v roce 1688. Pivovar se nachází na výhodném místě blízko vydatného zdroje pitné vody a vedle frekventované silnice. Pivovar byl původně téměř 200 let majetkem města Uherské Hradiště, kterému přinášel do pokladny nemalý zisk. Později byl nejprve pronajat různým nájemcům a nakonec prodán Solomonu Braunovi. Rodině Braunů se podnikání dařilo, jedním z odběratelů Jarošovského piva byl i císařský dvůr ve Vídni a v roce 1900 Jarošovské pivo získalo zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. Kvalitní byl i jarošovský slad, jehož cena na burze byla v té době vyšší než konkurenčních produktů.
Druhá světová válka a poválečné období
editovatZa druhé světové války byl pivovar zkonfiskován kvůli židovskému původu rodiny Braunů. V době války se na Slovensko, které bylo tehdy samostatným státem, dodávalo 10° pivo. Domácím odběratelů pivovar dodával nejprve 7° pivo, později dokonce jen 4° pivo. Po válce se kvůli nedostatku surovin muselo vařit pivo z karamelizovaného cukru. Nejdříve se odběratelům dodávala sedmička, potom se začala vařit desítka i dvanáctka a před svátky se vařila čtrnáctka. Testovala se i výroba šestnáctky (černé pivo Rochus). Objem výroby piva se postupně zvětšoval až na 350 000 hl ročně, což bylo překročení plánované kapacity pivovaru. Modernizace pivovaru, provedená v roce 1954 (rozšíření sklepů, nová varna apod.) nepostačovala a přestavba pivovaru uvažovaná v pozdějších letech se už nerealizovala.
Sortiment v době velké produkce
editovat- Jarošovské 10° výčepní pivo světlé
- Jarošovský Šohaj 14°
- Jarošovský ležák 12°
- Slovácký klas 11°
- Jarošovské pivo 10°
- Diapivo
- Jarošovské tmavé Rochus 16°
- 8° světlé pivo
Postupný úpadek výroby Jarošovského piva
editovat
Značná část Jarošovského piva šla na vývoz. Přibližně dvě třetiny objemu výroby se vyvážely do Polska a na Slovensko. Po rozdělení Československa na Slovensku zavedli z důvodu ochrany jejich pivovarů nepříjemné dovozní clo na pivo. Pivovar tak přišel o velkou část odbytu a výroba piva klesala. Vařilo se světlé i tmavé, pivo bez cukru a nealkoholické pivo. Vařila se desítka, jedenáctka i dvanáctka, světlé výčepní pivo Argema, speciální tmavý ležák Solomon Braun. Na vývoz do zahraničí se vařila piva Bingo, Classic a Premium.
Ale změna sortimentu nepomohla. Nepomohl ani hit rockové skupiny Argema, který se jmenuje Jarošovský pivovar.[2] Odbyt piva poklesl na 78 000 hl ročně a pivo mělo kolísavou kvalitu. Nakonec byl pivovar v roce 1997 uzavřen, k čemuž přispělo i umístění pivovaru nedaleko řeky Moravy a tehdejší velká povodeň. Jarošovské pivo se začalo vyrábět v pivovarech Krásné Březno podle receptury Jarošova, Velké Březno podle receptury Březňáka a později byla výroba přesunuta do pivovaru Kutná Hora.
Pivovar v Kutné Hoře byl uzavřen. Společnost Heineken ukončila svoji činnost v pivovaru v Kutné Hoře k 31. prosinci 2010. Obnovení výroby piva v Jarošově je nepravděpodobné. O koupi pivovaru po jeho uzavření mělo zájem i město Uherské Hradiště, ale k dohodě nedošlo. Část pivovaru v roce 2010 vyhořela.[3][4]
Kde se vyráběl Jarošov
editovatZajímavosti
editovatPro účely reklamy se používal např. slogan Kdo JAROŠOVSKÉ pivo pije o 10° 12° 20° lépe žije.[5] Pivní tácky mají kromě jiných motivů často také známé logo s postavou pána, tvořenou písmeny JP s kloboukem na hlavě.[6] Podobné označení najdeme i na některých uzávěrech lahví. [7] Logo Jarošovského piva, kvůli stejným počátečním písmenům a použitému typu písma, je velmi podobné logu mladých pionýrů (Junge Pioniere) bývalé politicky zaměřené východoněmecké pionýrské organizace.[8] Tento fakt nebyl za komunistické éry vítán, ale byl tehdejším režimem tolerován.
Reference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. www.pivovary.info [online]. [cit. 2011-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27.
- ↑ http://www.youtube.com/watch?v=aMzHF58i-kk
- ↑ http://pivni.info/news/deni-pivovary/pivovar-jarosov/
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/105433-pozar-kompletne-znicil-jednu-z-budov-byvaleho-pivovaru-v-jarosove/
- ↑ http://img2.odklepnuto.cz/obrazek/big/item/5686402/[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. pivnitacky-sbirka.webgarden.cz [online]. [cit. 2011-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17.
- ↑ Archivovaná kopie. crowncapcollection.com [online]. [cit. 2011-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b9/Fotothek_df_roe-neg_0006363_036_Junge_Pioniere_in_einem_Klassenzimmer.jpg
Externí odkazy
editovat- Německé stránky o pivu Jarosover
- Hodnocení piva Jarošov 12° Archivováno 18. 9. 2010 na Wayback Machine.
- Hodnocení piva Jarošov 10° Archivováno 18. 9. 2010 na Wayback Machine.
- Sbírka pivních tácků - Jarošovské pivo Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.