Jappova–Klingemannova reakce
Jappova–Klingemannova reakce je organická reakce sloužící k přípravě hydrazonů z β-ketokyselin (nebo jejich esterů) a arylových diazoniových solí.[1][2][3][4][5][6] Objevili ji němečtí chemici Francis Robert Japp a Felix Klingemann.
Hydrazony získané Jappovou–Klingemannovou reakcí se používají jako meziprodukty při syntéze složitějších organických sloučenin, například fenylhydrazony mohou být zahřívány za přítomnosti silné kyseliny a vytvářet tak indoly ve Fischerově syntéze.[7][8]
Mechanismus
editovatK popisu mechanismu Jappovy–Klingemannovy reakce je použita reakce esteru β-ketokyseliny. V prvním kroku je β-ketoester deprotonován. Nukleofilní adicí enolátového aniontu 2 na diazoniovou sůl vznikne azosloučenina 3, která se hydrolýzou přemění na meziprodukt 4, jenž se rychle rozkládá na karboxylovou kyselinu 6. Po výměně vodíku se vytvoří konečný produkt 7.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Japp–Klingemann reaction na anglické Wikipedii.
- ↑ Francis Robert Japp; Felix Klingemann. Ueber Benzolazo- und Benzolhydrazofettsäuren. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1887, s. 2942–2944. Dostupné online. DOI 10.1002/cber.188702002165.
- ↑ Francis Robert Japp; Felix Klingemann. Zur Kenntniss der Benzolazo- und Benzolhydrazopropionsäuren. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1887, s. 3284–3286. DOI 10.1002/cber.188702002234.
- ↑ Francis Robert Japp; Felix Klingemann. Ueber sogenannte »gemischte Azoverbindungen. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1887, s. 3398–3401 url = https://zenodo.org/record/1425491. DOI 10.1002/cber.188702002268.
- ↑ Francis Robert Japp; Felix Klingemann. Ueber die Constitution einiger sogenannten gemischten Azoverbindungen. Liebigs Annalen der Chemie. 1888, s. 190–225. DOI 10.1002/jlac.18882470208.
- ↑ Phillips, R. R. Org. React. 1959, 10, 143.
- ↑ Reynolds, G. A.; VanAllan, J. A. Organic Syntheses, Coll. Vol. 4, p.633 (1963); Vol. 32, p.84 (1952)(Article Archivováno 16. 7. 2012 na Wayback Machine.)
- ↑ R. E. Bowman; T. G. Goodburn; A. A. Reynolds. 1,3,4,5-Tetrahydrobenz[cd]indoles and related compounds. Part I. A new synthesis of 3,4-dihydrobenz[cd]indol-5(1H)-one (Uhle's ketone). Journal of the Chemical Society, Perkin Transactions 1. 1972, s. 1121. DOI 10.1039/P19720001121.
- ↑ M. D. Meyer; L. I. Kruse. Ergoline synthons: Synthesis of 3,4-dihydro-6-methoxybenz[cd]indol-5(1H)-one (6-methoxy-Uhle's ketone) and 3,4-dihydrobenz[cd]indol-5(1H)-one (Uhle's ketone) via a novel decarboxylation of indole-2-carboxylates. The Journal of Organic Chemistry. 1984, s. 3195–3199. DOI 10.1021/jo00191a028.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jappova-Klingemannova reakce na Wikimedia Commons
