Jan V. Frankopan Krkský
Jan V. Frankopan (chorvatsky Ivan, zvaný též Anž Frankopan, ? — 29. listopadu 1393 Senj) byl chorvatský šlechtic z významného rodu Frankopanů, vykonával úřad chorvatsko-dalmatsko-slavonského bána.
Jan V. Frankopan Krkský | |
---|---|
Rodový erb Frankopanů | |
Úmrtí | 29. listopadu 1393 Senj |
Povolání | politik |
Děti | Mikuláš IV. Frankopan[1] |
Rodiče | Bartoloměj Frankopan z Veglie[1] a NN[1] |
Příbuzní | Jan VI. Frankopan[1], Bartoloměj Frankopan[1] a Štěpán III. Frankopan[1] (vnoučata) |
Funkce | chorvatský bán |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se jako syn Bartoloměje VIII., vévody krkského.
V roce 1352 se oženil s Annou, dcerou hraběte Meinharda VII. z Gorického a roku 1360 převzal se svým bratrem Štěpánem II. (I.) rodové statky, které si o pět let později rozdělili. Polovina Vinodolu a celá Gatanská župa s Otočacem a Brinjem připadla Janovi a pravděpodobně také panství Drežnik se Slunjem. Poté často pobýval v Senji, Brinji nebo Otočaci.[2]
V 60. letech 14. století se zúčastnil několika diplomatických misí ve službách uhersko-chorvatského krále Ludvíka I. Velikého (1342–1382). Po králově smrti Jan podporoval královu dceru Marii z Anjou a jeho bratr Štěpán se dohodl s neapolským králem Karlem III. z Drače. V červnu 1387 se Jan významně zasloužil o propuštění královny Marie, která byla uvězněna v Novigradu. Za tyto zásluhy mu král Zikmund daroval město Cetin a Klokoč v Záhřebské župě.
V roce 1389 se Jan Frankopan střetl s Kurjakovićovými knížaty Krbavy a musel hledat pomoc u Benátčanů a zároveň pomohl Zadarským a zaútočil na Vranu, kterou držel bán Jan z Paližny.
V roce 1390 král Zikmund jmenoval Jana Frankopana do úřadu chorvatského bána.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan V. Frankapan na chorvatské Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Ivan V. Frankapan – Chorvatský biografický slovník, přístup 8. března 2016. (chorvatsky)
Předchůdce: Štěpán Tvrtko I. |
Bán chorvatský, dalmatský a slavonský 1390–1393 |
Nástupce: Mikuláš II. Gorjanský |