Jan Stadnicki (inženýr)

Jan Stadnicki (31. ledna 1841 Tarnów[1][2]20. prosince 1919 Krakov[1][2]) byl rakouský inženýr a politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Jan Stadnicki
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1882 – 1885
Ve funkci:
1891 – 1895
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1877 – 1895
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1895 – 1918
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub

Narození31. ledna 1841
Tarnów
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. prosince 1919
Krakov
PolskoPolsko Polsko
Alma materÉcole des Ponts et Chaussées
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Byl šlechtického původu. Působil jako inženýr a politik.[1]

V letech 1853–1858 vystudoval gymnázium svaté Anny v Krakově. Od roku 1859 studoval na École des Ponts et Chaussées v Paříži. Studia dokončil okolo roku 1863 a pak nastoupil na praxi jako inženýr na stavbu železniční dráhy Paříž-Bordeaux. Po návratu do Haliče se podílel na výstavbě několika železničních tratí a regulacích řek. Spravoval své statky. Od roku 1866 byl členem hospodářské a rolnické společnosti v Krakově. Od roku 1868 až do své smrti zasedal v okresním zastupitelstvu v Brzesku. Byl rovněž členem mnoha hospodářských organizací a spolků.[2]

Byl aktivní politicky. Působil jako poslanec Haličského zemského sněmu.[1] Byl sem zvolen roku 1877 za kurii velkostatkářskou, obvod Tarnów. Byl členem četných sněmovních výborů a komisí. Opakovaně obhájil mandát zemského poslance, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Brzesk, Radłó, Wojnicz. Poslancem zůstal až do konce volebního období v roce 1895.[2]

Byl rovněž i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kde usedl v doplňovacích volbách roku 1882 místo zesnulého poslance Józefa Kazimierze Martusiewicze[2] za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Tarnow, Pilzno, Dombrowa atd. Slib složil 20. ledna 1882. Do Říšské rady se vrátil později ve volbách roku 1891, nyní za kurii velkostatkářskou. Dopisem z 22. 1. 1895 byl povolán do Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako hrabě Johann Stadnicki, statkář, bytem Wielka.[4] Patřil mezi polské národní poslance. Reprezentoval parlamentní Polský klub.[5] V parlamentní rozpravě v roce 1893 odmítl všeobecné volební právo.[2]

Opakovaně se o něm mluvilo jako o kandidátovi na místodržícího Haliče, ale post nikdy nezískal. Ve vyšší kariéře mu bránila jeho vznětlivá povaha. V tisku byl často kritizován. Ještě za první světové války se účastnil porad konzervativních polských politiků ve Vídni. V roce 1917 odešel z veřejného života. Při té příležitosti mu audienci udělil císař Karel. Zemřel roku 1919.[2]

Reference

editovat
  1. a b c d Jan Stadnicki ze Stadnik h. Drużyna [online]. sejm-wielki.pl [cit. 2015-08-07]. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b c d e f g Jan Stadnicki [online]. ipsb.nina.gov.pl [cit. 2015-08-07]. Dostupné online. (polsky) [nedostupný zdroj]
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=472&size=45
  5. Národní listy, 7. 2. 1883, s. 1.