Jan Podstatzky-Lichtenstein
Jan Podstatzký-Lichtenstein, celým jménem Johann Nepomuk Anna Maria Hypolit (* 13. srpna 1937 Janovice u Rýmařova[1]) je hrabě z rodu Podstatských.
| Jan Nepomuk Podstatský z Lichtenštejna | |
|---|---|
| Narození | 13. srpna 1937 (87 let) Janovice u Rýmařova  Československo |
| Choť | (1967) Anita, roz. de Lorgeril (* 1945) |
| Děti | 1. Karl-Alois (* 1968) 2. Michael-Johannes (* 1970) 3. Marie Josefa (1972–1972) 4. Franz Philipp (* 1974) |
| Rodiče | Alois Podstatzky-Lichtenstein (1905–1982) a Josefa Harrachová (1905–2000) |
| Příbuzní | bratr: František Karel Podstatzky-Lichtenstein (1933–2016) sestra: Maria Leopoldina Podstatzky-Lichtenstein (1936–2021) děd: František Maria Harrach (1870–1937) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovat
Jako dítě měl domácí učitele. Do školy ve Velkém Meziříčí začal chodit po válce.[2]
Po komunistickém puči odcestoval s matkou a sourozenci vlakem v březnu 1948 do Rakouska ke příbuzným. Po týdenním pobytu pokračovali přes Švýcarsko do severní Itálie.[2] Otec za nimi dorazil o několik měsíců později poté, co nelegálně překročil hranice.[2] V Itálii se ubytovali u hraběte Federica Fedrigottiho a strávili tam přibližně rok.[3] Nakonec se rodina vydala do Chile. Rodině se tam ovšem nedařilo, proto se odstěhovali zpět do Evropy. Jan zůstal v Chile trochu déle, navštěvoval tam totiž bankovnický kurz a utrpěl těžká zranění při havárii na motorce.[4] Po návratu do Evropy žil hlavně ve Francii, Německu a Španělsku. Deset let pracoval pro Ottu Habsburského v době, kdy se utvářelo Evropské společenství.[5] Byl zaměstnán u dokumentačního centra Panevropské unie.[4] Od roku 1971 pracoval ve Vaduzu, v Mnichově, kde působil v bankovním ústavu a jako manažer velké stavební firmy ve Španělsku, kde se věnoval prodeji nemovitostí.[4][5] Po dobu 27 let bydlel poblíž Valencie.[4]
Po Sametové revoluci mu byl navrácen majetek v restituci – společně se sestrou a bratrem spravoval zámek ve Velkém Meziříčí a také velkou oboru ležící mezi Dolními Heřmanicemi a Velkým Meziříčí.
Ovládá češtinu, tu se musel naučit znovu, protože ji v cizině zcela zapomněl. S manželkou mluví francouzsky, se synem španělsky, s bratrem anglicky a pokud se sešli všichni sourozenci, mluvili německy.[3]
Rodina
editovatV St. Laurent de la Salle ve Francii se 7. 10. 1967 oženil s Anitou de Lorgeril (* 9. 8. 1945 Nantes). Manželka přivezla z Francie do Čech nábytek a sbírku porcelánu.[6] Narodili se jim 3 synové, dcera zemřela jako novorozenec.[1]
- 1. Karl-Alois (24. 12 1968 Madrid)
- 2. Michael-Johannes (* 20. 6. 1970 Mnichov)
- ∞ (1. 2. 2014 Herzogenburg) Ludmilla Bubna-Litic (* 3. 7. 1972 St. Pölten)
- 1. Georg Emmanuel (* 25. 12. 2014)
- 2. Agnes-Alma (* 24. 1. 2016 Vídeň)
- ∞ (1. 2. 2014 Herzogenburg) Ludmilla Bubna-Litic (* 3. 7. 1972 St. Pölten)
- 3. Marie Josefa (21. 5. 1972 Mnichov – 24. 5. 1972 Mnichov)
- 4. Franz Philipp (* 27. 12.1974 Denia, Provincie Alicante, Španělsko)
- ∞ (7. 7. 2012 Pozuelo de Alarcón, Provincie Madrid) Maria del Carmen Pastor Sampedro (* 3. 1. 1979 Oliva)
- 1. Sophia (* 11. 9. 2015 Madrid)
- 2. Pablo
- ∞ (7. 7. 2012 Pozuelo de Alarcón, Provincie Madrid) Maria del Carmen Pastor Sampedro (* 3. 1. 1979 Oliva)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 306.
- ↑ a b c DOČEKAL, Boris. Osudy českých šlechticů. Jihlava: Listen, 2002. 144 s. ISBN 80-86526-00-3. S. 79. Dále jen Osudy českých šlechticů.
- ↑ a b Osudy českých šlechticů, s 81
- ↑ a b c d Osudy českých šlechticů, s 82
- ↑ a b Hrabě Jan Podstatzký: Ve volbách byli pouze dva schopní kandidáti
- ↑ Osudy českých šlechticů, s 84
Literatura
editovat- VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2000. 432 s. ISBN 80-7185-327-5. Kapitola 12.
Externí odkazy
editovat- Rozhovor studentů z gymnázia Jihlava s Jane Podstatzký-Lichtensteinem
- Podstatští, Modrá krev, Česká televize
