Jan Nepomuk Woldřich
Jan Nepomuk Woldřich (15. června 1834 Zdíkov[1] – 3. února 1906 Královské Vinohrady[2][3][4]) byl český geolog, paleontolog, amatérský archeolog a politik; v druhé polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| prof. Dr. Jan Nepomuk Woldřich | |
|---|---|
 Jan Nepomuk Woldřich | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1889 – 1891 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Český klub (staročeši) |
| Narození | 15. června 1834 Zdíkov  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. února 1906 (ve věku 71 let) Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | pedagog, archeolog, geolog, paleontolog, politik a spisovatel literatury faktu |
| Commons | Jan Nepomuk Woldřich |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJan Nepomuk Woldřich se narodil 15. června 1834 ve Zdíkově. Obecnou školu vychodil ve Zdíkovci. Od roku 1845 navštěvoval normální hlavní školu v Českých Budějovicích. Rovněž tam studoval na piaristickém gymnáziu. Na Vídeňské univerzitě studoval přírodní vědy a zde také v roce 1859 dosáhl doktorátu filozofie. Potom působil jako středoškolský profesor v Prešově, v Banské Štiavnici, v Salcburku a od roku 1869 až do roku 1893 jako profesor na akademickém gymnáziu ve Vídni. Pro střední školy napsal učebnice Rukověť zoologie a Tělověda člověka. Je autorem dodnes uznávané trojdílné vysokoškolské učebnice Všeobecná geologie se zvláštním zřetelem k zemím koruny České, kterou dokončil krátce před svou smrtí. V roce 1893 byl jmenován mimořádným profesorem geologie a paleontologie na české univerzitě v Praze a v roce 1899 byl jmenován řádným profesorem. V roce 1905 se vzdal pedagogické činnosti a věnoval se zpracování svých archeologických materiálů.[5]
Angažoval se v národních spolcích. Byl členem ústředního výboru Národní jednoty pošumavské. Měl titul dvorního rady.[3] Byl rovněž členem České akademie věd a umění.[4]
Byl aktivní i politicky. Působil krátce jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1889 za kurii venkovských obcí v Čechách, obvod Prachatice, Vimperk atd. Nastoupil 7. února 1889 místo Adolfa Josefa Schwarzenberga.[6] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako „Dr. Johann Woldřich, profesor na c. k. akademickém gymnáziu, bytem Vídeň“.[7]
Na Říšské radě se ještě v dubnu 1889 uvádí jako nezařazený (divoký) poslanec.[8] V lednu 1890 je zmiňován coby člen Českého klubu, který v té době (po odchodu mladočechů) sdružoval převážně politiky staročeské orientace.[9] Sám patřil mezi staročechy.[3] Podle jiného zdroje se ještě v roce 1890 uváděl coby poslanec bez klubové příslušnosti.[10]
Zemřel v únoru 1906.[3][4] Pochován je na Vinohradském hřbitově.
Na jeho rodném domě č. p. 168 ve Zdíkově je pamětní deska významného rodáka a jeho jméno je uvedeno i v reklamní brožurce o mikroregionu Šumavské podhůří, vydané obecním úřadem Zdíkov v roce 2006.
Dílo
editovatVýznam jeho celoživotní práce spočívá v tom, že se velkým podílem zasloužil o poznání jihočeské fauny, především výzkumy v okolí Sudslavic a údolí řeky Volyňky, ale i fauny na jižní Moravě, v okolí Prahy, severních Čechách, v zahraničí v Dolních Rakousích, Dalmácii a Istrii.
Velkou měrou přispěl k archeologickému výzkumu jižních Čech. Provedl řadu výkopů na pravěkých sídlištích a prokopal desítky mohyl z doby bronzové až slovanské. Výzkum prováděl především v širokém okolí Českých Budějovic, Týna nad Vltavou, Vodňan, Netolic, Volyně, Protivína a Písku. Výsledky své práce pečlivě publikoval, doprovázel je četnými kresbami předmětů i plánky jako půdorysy hradišť, profily zkoumaných opevnění apod. Jeho publikace a dokumentace dodnes slouží jako velmi užitečné a potřebné při dalších archeologických výzkumech v jižních Čechách.
Vedle této činnosti se podílel i na studiu paleolitu v Čechách a zasloužil se zánik mylné teorie o megalitických stavbách a tzv. obětních kamenech.
Je autorem i několika pedagogických spisů. Jeho práce, psané převážně německy ale i česky, se vždy dotýkaly snahy rozšířit ve světě povědomí o jižních Čechách a rodné šumavské obci. Jsou známy tituly 21 prací, publikovaných v letech 1874 až 1903 v oboru archeologie, geologie a paleontologie. Část Woldřichovy pozůstalosti z archeologických průzkumů v jižních Čechách odkázala vdova v letech 1910–1915 do sbírek Národního muzea v Praze. Zasloužil se také o vznik české geologické terminologie.[4]
Bibliografie
editovat- Archeologie
- Kurzer Ueberblick der Urgeschichte des Menschen, Wien 1871
- Die ältesten Spuren der Cultur in Mitteleuropa, mit besonderer Berücksichtung Österreichs, Wien 1886
- Tábořiště diluviálního člověka a jeho kulturní stupeň v jenerálce u Prahy a v několika dalších nalezištích českých, Praha 1900
- Geologie
- Všeobecná geologie se zvláštním zřetelem na země korunu české I-III, Praha 1902-05
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Vinohrady (kostel sv. Ludmily)
- ↑ a b c d Jan N. Woldřich. Národní politika. Únor 1906, roč. 24, čís. 34, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b c d Dvě kulturní výročí. Národní listy. Červen 1934, roč. 74, čís. 115, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, Woldřich Jan Nepomuk [online]. leporelo.info [cit. 2015-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-16.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&page=472&size=45
- ↑ Neue Freie Presse, 14. 4. 1889, s. 3.
- ↑ Mährisches Tagblatt, 28. 1. 1890, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Nepomuk Woldřich na Wikimedia Commons - Nekrolog v Národní politice
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Nepomuk Woldřich
