Jan Nepomuk Neumann
Svatý Jan Nepomuk (též Nepomucký) Neumann CSsR (28. března 1811, Prachatice[1] – 5. ledna 1860, Filadelfie) byl katolický misionář, redemptorista, čtvrtý biskup Filadelfie (1852–1860) a po sv. Alžbětě Anně Setonové druhý světec z USA. Pocházel ze smíšené německo-české rodiny z jihočeských Prachatic.
| Svatý Jan Nepomuk Neumann CSsR, C. | |
|---|---|
| 4. biskup filadelfský | |
 Fotografie | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | filadelfská |
| Sídlo | Filadelfie |
| Jmenování | 5. února 1852 |
| Uveden do úřadu | 28. března 1852 |
| Emeritura | 5. ledna 1860 |
| Předchůdce | Francis Patrick Kenrick |
| Nástupce | James Frederick Bryan Wood |
| Heslo | „Passio Christi conforta me“ „Utrpení Kristovo, posilni mě“ |
| Znak |  |
| Zasvěcený život | |
| Institut | redemptoristé |
| Svěcení | |
| Jáhenské svěcení | 24. června 1836 světitel John Dubois |
| Kněžské svěcení | 25. června 1836 světitel John Dubois |
| Biskupské svěcení | 28. března 1852 světitel Francis Patrick Kenrick 1. spolusvětitel Bernard O'Reilly |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 28. března 1811 |
| Místo narození | Prachatice Rakouské císařství |
| Datum úmrtí | 5. ledna 1860 (ve věku 48 let) |
| Místo úmrtí | Filadelfie USA |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Filadelfie |
| Národnost | německá, česká |
| Rodiče | Filip Neumann a Anežka Lepší |
| Příbuzní | Johana Neumannová (sourozenec) |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Podpis | .png){kind=small} |
| Svatořečení | |
| Začátek procesu | 1886 |
| Beatifikace | 13. října 1963 Vatikán beatifikoval Pavel VI. |
| Kanonizace | 19. června 1977 Vatikán kanonizoval Pavel VI. |
| Svátek | 19. června |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | biskupská roucha |
| Místo úcty | Národní svatyně svatého Jana Neumanna ve Filadelfii |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se ve smíšené rodině, jeho otec Filip Neumann pocházel z Bavorska a byl punčochář, matka Agnes byla dcera tesaře Georga (Jiřího) Lebische.[1] Rodina byla velmi zbožná a poměrně dobře situovaná, protože v Janově rodném domě měl jeho otec celou dílnu, malou manufakturu, kde zaměstnával několik punčochářských tovaryšů.
Jan byl nejstarším synem. Měl dvě starší sestry Kateřinu a Veroniku, dvě mladší sestry Alosii a Janu a mladšího bratra Václava. V rodných Prachaticích navštěvoval městskou školu. V letech 1823-1833 studoval v Českých Budějovicích. Nejprve piaristické gymnázium (1823-1829), filosofické lyceum vedené vyšebrodskými cisterciáky (1829-1831) a poté teologii v biskupském kněžském semináři (1831-1833). Až během studií v Českých Budějovicích se pořádně naučil česky, protože jeho rodné Prachatice byly v té době většinově německé a jeho rodina používala i doma němčinu.[2] Právě ve druhém roce teologických studií, tj. ve školním roce 1832-1833 se rozhodl pro odchod na misie spolu se svým spolužákem Vojtěchem Šmídem. Později se k tomuto záměru přihlásil ještě další spolužák Jan Šavel. K misionářskému povolání jej inspirovala jednak četba tištěného časopisu Leopoldinské nadace (Leopoldinenstiftung, založené roku 1829 ve Vídni na podporu severoamerických misií), a také výklady listů sv. Pavla rektorem kněžského semináře Janem Körnerem.
Již od gymnaziálních let se Jan učil jazyky, pro které měl přirozené nadání. Vedle rodné němčiny, češtiny a biblických jazyků (latiny, řečtiny, hebrejštiny) již uměl také francouzsky a italsky. Potřeboval se však naučit ještě angličtinu, a tak požádal svého biskupa Arnošta Konstantina Růžičku, aby mohl pokračovat ve studiích na univerzitě v Praze, kde se hodlal tento jazyk naučit. Biskup souhlasil, a tak Neumann třetí a čtvrtý ročník teologických studií, tj. roky 1833-1835, strávil v Praze. Po skončení studií v létě 1835 očekával brzké vysvěcení na kněze, avšak nejen pro Neumanna, ale také pro všechny jeho spolužáky zatím nebylo místo v duchovní správě diecéze - kněží bylo dostatek a muselo se počkat, až se nějaké pro končící seminaristy uvolní. Svěcení bylo odloženo a Neumann odjel do rodných Prachatic, kde čekal na vývoj situace.
Na počátku února 1836 opustil rodné Prachatice a po krátké zastávce v Budějovicích, kde si vyzvedl potřebné dokumenty, se přes Linec, Mnichov a Štrasburk dostal do Le Havru, kde 20. dubna 1836 nastoupil na loď a 1. června přistál v New Yorku. Jelikož diecéze měla nedostatek kněží a obzvlášť silný byl nedostatek neměckojazyčných kněží (v diecézi byli pouze 3 němečtí kněží, zatímco 31 kněží bylo irské národnosti), již 25. června jej biskup Dubois vysvětil na kněze a Neumann odešel jako farář do Williamsville blízko Niagarských vodopádů. Dostavěl místní kostel, založil školu a obcházel farnost o rozloze téměř 1500 km², kde žilo i mnoho německých a italských přistěhovalců.
Roku 1840 se vyčerpáním zhroutil a byl převezen do kláštera redemptoristů v Pittsburghu. Po noviciátu byl roku 1842 přijat do řádu v Baltimore v Marylandu, 1844 se stal představeným domu a roku 1847 celé řádové provincie. Neustále cestoval, zakládal školy a kostely a roku 1851 se stal farářem v Baltimore, kde žilo mnoho imigrantů. Napsal a vydal dva katechismy a biblickou dějepravu. Když roku 1852 zemřel biskup ve Filadelfii, navrhl baltimorský arcibiskup Neumanna na toto místo a ten byl 28. března 1852 vysvěcen na biskupa. Za osm let svého působení založil téměř sto škol a přes 80 kostelů, reformoval kněžský seminář a velmi podporoval i jiné řády, které tam tehdy působily. V roce 1854 se vydal do Říma na slavnostní kongregaci a byl přijat v osobní audienci papežem. Na zpáteční cestě se zastavil v rodných Prachaticích a i když cestu tajil, obyvatelé města mu přichystali slavné přijetí, o němž je český záznam v tamní matrice. Po návratu do USA se dále věnoval své práci a 5. ledna 1860 ve věku 48 let se na ulici zhroutil a zemřel.
Sourozenci
editovat- Johana Neumannová – byla jednou z prvních českých boromejek a zakladatelkou kláštera Neumanneum v rodných Prachaticích.
- Katharina – provdána 22. července 1834 za zámečníka Mathiase Bergera, jenž byl o 21 let starší. Žili v domě č.p. 24 v Prachaticích. Dospělosti se dožil syn Johann (1839–1884), který následoval svého strýce Jana Nepomuka Neumanna do USA. Katharina zemřela v roce 1889 v klášteře, který vznikl z jejího rodného domu.
- Veronika (* 3. února 1809, Prachatice) – provdána v roce 1829 za řezníka Antona Kandla, který byl podruhé vdovcem, a žil v domě Neumannových. Později se Veronika s manželem přestěhovala do domu čp. 50 na Velkém náměstí v Prachaticích. Zemřela na choleru.
- Aloisie (13. května 1815 – 26. července 1866) – bezdětná, žila s rodiči
- Václav – vyučil se punčochářem a odjel do Ameriky.
Posmrtné pocty
editovat
Už v roce 1886 byl zahájen proces svatořečení, roku 1963 byl prohlášen za blahoslaveného a v roce 1977 za svatého. Katolická církev slaví jeho svátek 19. června. Ctěn je zejména v USA, České republice, Německu a Rakousku.
Je mu zasvěcena řada kostelů a kaplí, převážně v USA. Je pohřben v kryptě National shrine, velkého kostela ve Filadelfii, kde působil a kde je i malé Neumannovo muzeum. Je po něm pojmenována řada institucí, v České republice například Biskupské gymnázium J. N. Neumanna (České Budějovice) či Hospic sv. Jana N. Neumanna (Prachatice), v USA Sts. John Neumann and Maria Goretti High School nebo Neumann University ve Filadelfii.[3] Rok 2011 vyhlásili američtí redemptoristé za "Rok J. Neumanna" a oslavy se konaly i v Prachaticích.[4][5]
Galerie
editovatPříbuzní svatého Jana Nepomuka Neumanna
editovat-
Otec sv. Jana Nepomuka Neumanna - Filip Neumann. -
Matka svatého Jana Nepomuka Neumanna - Anežka Lepší (Lebischová). -
Nejstarší sestra Kateřina Bergerová (její syn také přijel za sv. Janem do Ameriky). -
Bratr Václav, který přijel za sv. Janem do Ameriky a stal se také redemptoristou.
Jan Nepomuk Neumann v dokumentech
editovat-
Sešitek žalmů psaný sv. Janem Nep. Neumannem, 1832. -
Přednostní objednávka jízdenky se spěšnou poštou Jana Neumanna cestou do Ameriky z 18. února 1836. -
Dopis psaný sv. Janem Nep. Neumannem, opatřený biskupskou pečetí, 1855. -
Potvrzení o pravosti ostatků sv. Vincence podepsané sv. Janem Nep. Neumannem, 1859.
Jan Nepomuk Neumann a Prachatice
editovat-
Rodný dům Jana Nepomuka Neumanna -
Pamětní deska na rodném domě -
Pomník J.N. Neumanna v Prachaticích
Prachatický hřbitov
editovat-
Hrob rodičů sv. J. N. Neumanna v Prachaticích -
Hrob Boromejek v Prachaticích -
Náhrobek Karolíny a Aloisie Neumannových, sester sv. J. N. Neumanna, v Prachaticích -
Uctění památky Filipa Neumanna, otce sv. J. N. Neumanna, Prachatice
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu (3. zdola, mj. obsahuje přípis o svatořečení)
- ↑ https://archive.org/details/venerablejohnneu0000curl/page/10/mode/2up?view=theater
- ↑ History and Mission | Neumann University. www.neumann.edu [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Poutníci z Čech i ze zahraničí zaplaví Prachatice. Katolický Týdeník [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Českého světce přijel uctít americký kardinál. Katolický Týdeník [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
Literatura
editovat- SVOBODA, Rudolf. John Nepomucene Neumann in Budweis 1823-1833. Study at Gymnasium, Institute of Philosophy and Episcopal Priestly Seminary, Spicilegium Historicum Congregationis SSmi Redemptoris 71, 1/2023, 67-117.
- SVOBODA, Rudolf. Questions about the Priestly and Missionary Vocation and the Ordination of John Nepomucene Neumann, The Catholic Historical Review, vol. 109 no. 3/2023, 515-540.
- SVOBODA, Rudolf. Ordinary Informative Process on John Nepomucene Neumann in the Diocese of Budweis in 1886-1888 and Examination of His Written Estate in 1891, Kościół i Prawo 11(24), 2/2022, 267-287.
- SVOBODA, Rudolf. Apostolic Process on John Nepomucene Neumann in the Diocese of Budweis 1897-1901, Kościół i Prawo 12 (25), 1/2023, 223-246.
- BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha: Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4.
- GALVIN, James.J. Nový muž pro nový svět : vůně divokých dřínů. České Budějovice: Sdružení sv. Jana Neumanna, 1994. ISBN 80-901602-2-0.
- Galvin, James J., Život Jana Nepomuka Neumanna. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 2009. ISBN 978-80-7195-325-8.
- Piťha, Petr, Posel ze zámoří. Sv. Jan Nepomuk Neumann. Praha: ÚCN 1990.
- SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.
- STARÝ, Václav. Prachatice a Jan Neumann. Prachatice: Městský úřad Prachatice, 1997. 37 s. ISBN 80-900811-0-X.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Nepomuk Neumann na Wikimedia Commons 
Osoba Jan Nepomuk Neumann ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Nepomuk Neumann
- Životopis v DOXA: Zpravodaji Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (s. 17–19, v pdf 19–21). Archivováno 22. 6. 2015 na Wayback Machine.
- Životopis na stránkách města Prachatice
- Životopis na stránkách prachatické farnosti Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Svatý Jan Nepomucký Neumann na stránkách českobudějovické diecéze
- Ve stopách Jana Nepomuka Neumanna – dokumentární film ČT (2008), možnost on-line přehrání
- Černý Jiří: Jihočech sv. Jan Nepomuk Neumann Archivováno 8. 8. 2014 na Wayback Machine.: Jihočech sv. Jan Nepomuk Neumann Archivováno 1. 7. 2015 na Wayback Machine.
- Odkazy ve světě >> Archivováno 28. 2. 2011 na Wayback Machine.
- (anglicky) St. John Neumann Parish, Reston VA
- (anglicky) Homilie papeže Pavla VI. při svatořečení Jana N. Neumanna 1977
| 4. biskup filadelfský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Francis Patrick Kenrick |
1852–1860 Jan Nepomuk Neumann |
Nástupce: James Frederick Bryan Wood |
