Jan Michejda
Jan Michejda (18. července 1853 Albrechtice[1] – 14. května 1927 Skočov[2][3]) byl rakouský advokát a politik polské národnosti ze Slezska, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a Slezského zemského sněmu, v poválečném období starosta Těšína.
| Jan Michejda | |
|---|---|
 Jan Michejda | |
| poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1901 – 1907 | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| poslanec Slezského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1890 – 1918 | |
| starosta Těšína | |
| Ve funkci: 1922 – 1927 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polit. lid. společnost Polská nár. str. Polské nár. sjednocení |
| Narození | 18. července 1853 Albrechtice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 14. května 1927 (ve věku 73 let) Skočov  Polsko |
| Místo pohřbení | Těšín |
| Příbuzní | Franciszek Michejda (sourozenec) Tadeusz Michejda (synovec) |
| Alma mater | Jagellonská univerzita Vídeňská univerzita |
| Ocenění | Řád znovuzrozeného Polska |
| Commons | Jan Michejda |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPůsobil jako advokát a politik.[2]
Narodil se v Albrechticích v rolnické rodině. Jeho bratrem byl politik a duchovní Franciszek Michejda, synovcem politik a lékař Tadeusz Michejda a dalším synovcem politik (v meziválečném období starosta Těšína) Władysław Michejda. Jan vychodil evangelické gymnázium v Těšíně a pak studoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a na Vídeňské univerzitě, kde mu byl roku 1877 udělen titul doktora práv. Od roku 1882 provozoval advokátní praxi v Těšíně.[2][3]
Byl aktivní ve veřejném a politickém životě. Od roku 1890 až do roku 1918 zasedal na Slezském zemském sněmu, kam byl poprvé zvolen roku 1890 za kurii venkovských obcí, obvod Bílsko,[2] coby jeden ze tří etnicky polských poslanců.[3] Prosazoval spolupráci českého a polského etnika v Slezsku. V roce 1901 založil v Těšíně polskou organizaci tělovýchovného spolku Sokół. V roce 1908 podporoval český státoprávní program a na sněmu předsedal klubu českých a polských poslanců.[2] V Těšíně rovněž zřídil záložnu.[3]
Jan Michejda a bratr Franciszek Michejda založili roku 1906 Polskou národní stranu.[2] Její předchůdkyní byla Politická lidová společnost (Polityczne towarzystwo ludowe), v které se oba bratři angažovali (strana byla dokonce neoficiálně nazývána michejdovci).[4] Polská národní strana si za cíl kladla překonat konfesijní rozdělení slezských Poláků na katolíky a evangelíky. Prosazovala národní solidaritu místo třídního boje.[5] V roce 1911 se Polská národní strana sloučila s Polskou lidovou stranou a utvořily Polské národní sjednocení.[2]
Na počátku 20. století se Michejda zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1901 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za kurii venkovských obcí, obvod Těšín, Fryštát, Bílsko atd.[6] Jako evangelík uspěl ve volbách i díky tomu, že ho podpořila část polské katolické inteligence.[5] Do vídeňského parlamentu se vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1911, za obvod Slezsko 13. Usedl do poslanecké frakce Polský klub.[6] Na říšské radě byl po jisté období místopředsedou Polského klubu. V parlamentu se zasadil o postátnění polského soukromého gymnázia v Těšíně a (roku 1904[3]) o zřízení polských tříd na těšínském německém učitelském ústavu.[2] Profesně se uvádí k roku 1911 jako advokát.[7]
Po zániku Rakouska-Uherska byl Michejda jedním z předsedů Národní rady Těšínského knížectví. V lednu 1919 se stal náčelníkem zemské vlády Těšínského Slezska. V době československo-polského vojenského konfliktu o Těšínsko byl Michejda zatčen a uvězněn československými úřady, ale po intervenci T. G. Masaryka byl propuštěn. Po ukončení bojů byl jmenován polskou vládou komisařem polské části Těšínska. V prosinci 1922 se stal starostou Těšína a v této funkci setrval do své smrti.[2] Od roku 1920 byl prezidentem slezské advokátní komory.[3]
Zemřel náhle v květnu 1927, během slavnostního otevření železniční dráhy ze Skočova do Chyb.[2]
Byl ženat s Otylií, roz. Foglarovou, katoličkou[8], s níž měl dva syny a dvě dcery.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e f g h i j Michejda Jan [online]. info.tesin.cz [cit. 2014-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-21.
- ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Michejda, Jan (1853-1927), Politiker und Jurist, s. 261. (německy)
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 500.
- ↑ a b kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 501.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=293&size=45
- ↑ Morys-Twarowski, Michael: The ‘Kindred Circle’ of Village Mayors in the Habsburg Monarchy and the Example of Cieszyn Silesia, 1864–1918. Acta Poloniae Historica 121, 2020, s. 36.
- ↑ https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Michejda.shtml
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Michejda na Wikimedia Commons - [1] Město Český Těšín, Jan Michejda
