Jan Mareš (knihovník)
Jan Mareš (* 22. říjen 1940, Soběslav) je český knihovník, básník, spisovatel, překladatel z němčiny (i nářeční) a polštiny.
| Mgr. Jan Mareš | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 22. října 1940 (84 let) Soběslav |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | knihovník, básník, spisovatel, překladatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo
editovatJan Mareš se narodil 22. října 1940 v jihočeském městě Soběslav.[1] Absolvoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích a obor český jazyk-filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Krátce působil jako učitel v Českých Budějovicích, od roku 1967 jako redaktor v nakladatelství Růže v Českých Budějovicích. Spolu s dalšími pracovníky nakladatelství Růže, literárními redaktory Robertem Sakem, Věroslavem Mertlem, výtvarníkem Jiřím Müllerem, fotografem Františkem Dvořákem a dalšími, připravil a vydal v nakladatelství řadu publikací přesahující svým významem jihočeský region.[2] V nakladatelství se věnoval léta nevydávaným autorům, poezii a esejistice. Ačkoli se ve statutu nakladatelství v krajích s překlady vůbec nepočítalo, zajistil v roce 1968 ke 100. výročí úmrtí Adalberta Stiftera třísvazkovou edici výboru z jeho povídek (Hvozd – Brigita – Potomci). Do budoucna pak stačil zahájit ediční řadu Venkovský román. Po nástupu normalizace a po propuštění většiny zaměstnanců[3] odešel v roce 1970 do národního podniku Kniha, kde byl různě přesouván, aby nebyl moc na očích. Působil jako vedoucí prodejny antikvariátu,[4] ve skladu a nakonec v prodejně technických norem. V roce 1988 nastoupil jako knihovník do regionálního oddělení Státní vědecké knihovny (dnes Jihočeská vědecká knihovna) v Českých Budějovicích.
Celoživotní zájem o šumavskou německy psanou literaturu projevoval od vojenské služby v zakázaném prostoru na hranicích. Nejdříve se této problematice věnoval jako nakladatel a překladatel v nakladatelství Růže a nejvíce pak jako knihovník regionálního oddělení a duchovní otec elektronické knihy Kohoutí kříž v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích (spolupráce s Ivo Karešem).[5] Tato práce byla oceněna v kategorii Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb při udílení cen Knihovna roku 2003[6] a v roce 2018 pak i zvláštní cenou Johanna Steinbrenera „Za mimořádný přínos šumavské literatuře“ v rámci festivalu Šumava Litera.
Po roce 1989 se Jan Mareš stal jedinečným kontaktem mezi českou a německou literární obcí se zaměřením na kdysi převážně jazykově německou Šumavu. Důsledně vyhledával dávno zapomenuté, nebo nikdy nevzpomínané šumavské zapadlé autory básniček, povídek, článků.
Ocenění
editovatV roce 2020 byl uveden do Síně slávy[7] festivalu Šumava Litera. Za celoživotní přínos literatuře převzal v roce 2023 od primátorky města Českých Budějovic Cenu města za rok 2022.[8]
Výběr z díla:
editovat- Hořká chuť ořechů. České Budějovice: Krajské nakladatelství, 1963.
- Plavé gesto. Praha: BB art, 2004.
- Brucknerovi předkové byli Jihočeši. In: Rodopisná revue. 1999
- Čtyři rytíři: Ondřej Fibich: legendy a pověsti kraje prácheňského: recenze. In: Aktuality Setkání. 1998, 20, s. 4 adventní přílohy.
- Kohoutí kříž, 'S Hohnakreiz: ozvěny německé lyriky ze Šumavy. V tomto uspořádání 1. vyd. Praha: BB art. 2003.
- Obnova pašijových her v šumavské obci: kde jsou lidé, zůstává i Kristus mezi nimi, i když mnohdy léta nepoznán a zapřen. In: Výhledy. 1993
- WĘCŁAWSKI, Tomasz. Rekolekce s Karlem Čapkem. Překlad Jan Mareš. Vyd. v KN 1. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997
- Stará Šumava ve zvycích adventu a Vánoc. Klatovy: Arkáda, 2007.
- Vývoj však šel jinam: k národním socialismům: z města, kde dvě řeky odměřují čas: 80. jubileum budějovického paktu: konfliktu nezabránil: k 55. výročí úmrtí Josefa Taschka. In: Výhledy. 1994
- URZIDIL, Johannes a GAŽI, Martin, ed. Jdu starým lesem =: Ich gehe durch den alten Wald. Překlad Jan Mareš. V tomto souboru vyd.1. V Českých Budějovicích: Jihočeská vědecká knihovna, 2005. 130 s.
- FLUSSER, Emil. Válka jako nemoc. Překlad Jan Mareš. 1. české vydání. V Českých Budějovicích: Jihočeská vědecká knihovna, 2016. 179 stran, 24 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-86964-12-6
- MAREŠ,Jan, KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. Šumavské ozvěny / ´s Hohnakreiz. Des Waldes Widerhall : Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích 2001- . Elektronická kniha dostupná na internetu.[9]
- Knížka rožmberská: výběr z německy píšících autorů od 13. do počátku 20. století = Rosenberger Büchlein : eine Auswahl deutschsprachiger Schriftsteller vom 13. bis zum beginenden 20. Jahrhundert / [průvodní slovo a překlady do češtiny Jan Mareš ; úvod Jindřich Špinar ; korektury německých originálů Václav Bok ; překlady do němčiny Eliška Boková ; odpovědný redaktor Ivo Kareš]. V Českých Budějovicích : Jihočeská vědecká knihovna, 2011 .104,111 s,[8] s. obr. příloh
Vypracoval české a německé texty pro informační panely na obou stranách Šumavy, zpracoval více než 120 článků, 14 knih, a nespočítaných literárních a místopisných rešerší.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Mareš, Jan, 1940- - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ PRŠÍNOVÁ, Tamara. Nakladatelství Růže: profil českobudějovického nakladatelství v letech 1958-1991. Rudolfov: Jelmo, 1998. 157 s. (Drobnosti českého jihu; sv. 9). ISBN 80-238-2826-6.
- ↑ PRŠÍNOVÁ, Tamara. Srpen a "Růže": Růže (1968-1970). Setkání. 1998, roč. 9, čís. 3, s. 3.
- ↑ Růže (nakladatelství 1957—1992) | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ KING, Jeremy Rupert Nicolas; MAREŠ, Jan. Kohoutí kříž: Šumavské ozvěny / ďs Hohnakreiz : des Waldes Widerhall. Jihočeský sborník historický. 2002, roč. 71, čís. 1, s. 252–254. ISSN 0323-004X.
- ↑ Knihovna roku 2003. wwwold.nkp.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠUMAVA LITERA 2020 | Vydavatelství Víkend. www.vydavatelstvivikend.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Cenu města získal spisovatel | Oficiální stránky statutárního města České Budějovice. www.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2024-08-17]. Dostupné online.
Literatura
editovat- GÁLIS, Radek. Ve znamení Růže. Staré Město pod Landštejnem: Radek Gális ve spolupráci s nakladatelstvím Dauphin, 2022. 153 stran. ISBN 978-80-7645-208-4
- KAREŠ, Ivo. Elektronická kniha Kohoutí kříž. In: Vítaný host na Šumavě a v Českém lese. 2010, 2, s. 10 a 11. ISSN 1802-3622
- Encyklopedie Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Nebe, 1998. 592 s. ISBN 80-238-3392-8
