Jan Loevenstein

český ekonom

Jan Loevenstein (20. října 1886 Hradec Králové1. května 1932 Brno-Žabovřesky[1]) byl český národohospodář a vysokoškolský učitel, jeden z představitelů brněnské normativní školy, stoupenec myšlenek Karla Engliše a později jejich kritik. Jeho bratrem byl průmyslník Karel Loevenstein.

prof. JUDr. Jan Loevenstein
Děkan Právnické fakulty MU
Ve funkci:
1928 – 1929
PředchůdceFrantišek Weyr
NástupceJaroslav Kallab

Narození20. října 1886 nebo 20. srpna 1886
Hradec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. května 1932 (ve věku 45 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PříbuzníKarel Loevenstein (bratr)
Alma materUniverzita Karlova
Profeseekonom
CommonsJan Loevenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po absolvování gymnázia v Truhlářské ulici v Praze vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, roku 1911 zde získal titul doktora práv.[2] Poté díky pražské obchodní a živnostenské komoře cestoval po USA a seznamoval se zde s ekonomickou teorií i praxí, což zúročil v práci Cedulové bankovnictví ve Spojených státech a jeho nejnovější úprava. Následně chvíli působil v justici, advokacii a jako ředitel Komunální ústředny v Praze.[3] Po první světové válce působil jeden rok jako první tajemník obchodní a živnostenské komory v Olomouci, ale hned poté zahájil akademickou dráhu. Po Karlu Englišovi převzal místo profesora národního hospodářství, národohospodářské politiky a finanční vědy na České vysoké škole technické v Brně a zároveň se habilitoval právě u Engliše na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Roku 1923 se oženil se Sylvou, rozenou Valentovou, se kterou měl dceru Sylvu.[2] O tři roky později již na brněnské právnické fakultě získal místo řádného profesora finanční vědy a v letech 1928–1929 ji dokonce jako děkan vedl.[4]

Jan Loevenstein ovládal mnoho jazyků (němčinu, angličtinu, francouzštinu, italštinu a částečně také ruštinu a španělštinu).[3] Hojně publikoval, často ve vědecké ročence právnické fakulty nebo ve Sborníku věd právních a státních, samostatně vyšly např. práce O jednotnou konstrukci finanční vědy. Poznámky ku Englišově kritice (1929), Diagnosa a léčení světové krise. Kapitalismus na rozcestí (1932) nebo Formální vědní odvětví teleologického myšlení (1932). Základ jeho díla tvoří národohospodářská teorie Karla Engliše, zároveň však kriticky vycházel i z filosofie Arthura Schopenhauera.[5] Národohospodářskými otázkami se zaobíral především z širšího teoretického hlediska, kromě finanční vědy se věnoval metodologii ekonomie a zvláště obecné teorii poznání.[6] V ní se pak začal s Englišovými přístupy postupně rozcházet, což vedlo až k poměrně ostrým osobním sporům. Hlavní dílo, Velká teleologie, bylo vydáno až po Loevensteinově předčasné smrti.[3]

Reference

editovat
  1. Matrika 17550, sn. 123 [online]. MZA [cit. 2023-02-01]. Dostupné online. 
  2. a b Čoup. Prof. JUDr. Jan Loevenstein [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2014-01-31 [cit. 2015-04-10]. Dostupné online. 
  3. a b c VOJÁČEK, Ladislav. Jan Loevenstein. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 449–452.
  4. SEIDL, Vladimír. Zlatý fond českého ekonomického myšlení: Jan Loevenstein [online]. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze [cit. 2015-04-10]. Dostupné online. 
  5. VAVERKA, Tomáš. Teorie poznání Jana Loevensteina. E-LOGOS [online]. [cit. 2015-04-10]. Čís. 17/2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-17. ISSN 1211-0442. 
  6. JANDA, Pavel. Jan Loevenstein [online]. Bibliotheca economica [cit. 2015-04-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat