Jan Komorowski
Jan Komorowski, též Jan z Komorowa, latinsky Joannes de Comorowo či Joannes Komorrovus[1] byl polský františkán a kronikář činný počátkem 16. století.[2]
| Jan Komorowski | |
|---|---|
| Zasvěcený život | |
| Institut | františkáni |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | Desetiletí od 1460 nebo 1470 |
| Datum úmrtí | 3. listopadu 1535 nebo 1536 |
| Místo úmrtí | Varšava |
| Povolání | spisovatel a katolický kněz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatDo řádu františkánů vstoupil dle vlastních záznamů 1494, narodil se tedy zřejmě někdy před rokem 1470. Je možné, že Jan pocházel z urozené a v 15. století vysoce postavené polské rodiny Komorowskich erbu Korczak, jeho bratři se údajně účastnili vojenských bojů v Uhrách, ale o jistém zařazení Komorowskigo do této rodiny nemáme jednoznačný doklad.[3] Než vstoupil do řádu, někdy ro roku 1493, měl být sekretářem blíže neznámého šlechtice Pokud absolvoval roční novicát, započal jej Komorowski v roce a 8. září 1494 složil v klášteře v Kościanie řeholní sliby. V roce 1498 pobýval v klášteře ve městě Sambir na dnešní Ukrajině, odkud tehdy spolu s ostatními bratry utekl před tureckým útokem.
V roce 1510 již zastával v řádu nějakou funkci, neboť se účastnil tehdy slavené provinční kapituly v Poznani. Na kapitule o rok později byl zvolen kvardiánem konventu ve Vilniusu. Od roku 1514 zase řídil klášter ve Varšavě, zničený v té době požárem, takže zajišťoval jeho obnovu. Na kapitule v roce 1516 byl vybrán jako provinční zástupce (discretus discretorum) na generální řádovou kapitulu do Říma a později roku 1518 do Lyonu. Celořádová rozhodnutí pak pochopitelně prezentoval a realizoval ve své domovské polské františkánské provincii. 8. srpna 1520 byl zvolen provinciálem polské františkánské provincie a tato funkce mu byla potvrzena o dva roky později. V té době je však již opakovaně tížila blíže neznámá nemoc, takže ani nemohl, jako dříve, podniknout náročnou cestu na generální řádovou kapitulu a v roce 1523 z úřadu rezignoval. Po šesti letech (1529) však funkci provinciála opět přijal a roku 1531 úřad obnovil, snad s ohledem na stále více obtížnou situaci řeholníků v prostředí šířícího se luteránství. Definitivně složil funkci provinciála na provinční kapitule ve městě Warta v září 1532.
Františkán Jan Komorowski zemřel 3. listopadu 1536.
Dílo
editovatSvé kronikářské dílo započal Jan Komorowski zřejmě ještě dříve, než přijal vyšší řádové funkce a někdy mezi lety 1503 a 1506 vytvořil jeho první verzi, kterou nazval Sermones…. První část dokončil do roku 1517, nicméně v zaznamenávání historie řádu pokračoval později ve více dochovaných verzích svých dějin nejméně do roku 1535.[4] Jeho kronika, v níž čerpal z vícero jemu dostupných pramenů dřívějších autorů a klášterních archivů, jakož i z vlastní zkušenosti, je obecně zváno Memoriale Ordinis Fratrum Minorum.[5] Kronika představuje soudobý pohled na usídlení a rozšíření františkánů observantů v Polsku a dalších středoevropských zemích se zvláštním důrazem na tehdy narůstající observantskou řádovou reformu.[6] Ve svém díle zaznamenal bratr Jan i některé jevy dnes vnímané jako, z jeho pohledu ovšem chápané jako běžné, například vzkříšení mrtvého osla františkánem Vladislavem z Uher.[7]
Františkánu Janu Komorowskiemu bývá připisováno také autorství anonymní gymnaziální učebnice skotistické filozofie Introductio in doctrinam doctoris subtilis vytištěné v Krakově opakovaně v letech 1508-1515.[8] Podle dalších zdrojů je autorem této dle častých vydání populární knihy přírodovědec, filozof a od roku 1507 také františkán Jan ze Stobnicy.[9] Autorství Jana ze Stobnicy se jeví jako pravděpodobnější, neboť Jan Komorowski se dle známých údajů, jež sám zanechal, nijak blíže filozofii ani studiím nevěnoval, zato druhému autorovi vyšlo na dané téma více děl.
Reference
editovat- ↑ SBARALEA, Joannes Hyacinthus OFMConv. Supplementum et castigatio ad Scriptores trium Ordinum S. Francisci, a Waddingo aliisue descriptos. Příprava vydání a Stephano Rinaldi, O.M.Conv. editum. Romae: [s.n.], 1806. S. ´ 435.
- ↑ GALL, Stanisław. Komorowski Jan. In: Podręczna encyklopedia kościelna. Tom 21/22. Warszawa: [s.n.], 1910. Dostupné online. S. 220.
- ↑ Podrobnou biografii Jana Komorowskiego i analýzu jeho díla podali editoři jeho kroniky v úvodní kapitole: Memoriale Ordinis Fratrum Minorum a fr. Ioanne de Komorowo compilatum. Příprava vydání Xavery Liske, Antoni Lorkiewicz. Lwów: [s.n.], 1888. (´ Monumenta Poloniae Historica; T. 5). Odsud, zejména ze stran 11-25 a z cit. příspěvku z Podręczna encyklopedia kościelna čerpány i další informace níže, pokud není uvedeno jinak.
- ↑ Podle událostí zaznamenaných v kronice – viz Memoriale Ordinis…" (cit.), s. 9-11.
- ↑ Jednotlivá dochování: Biblioteka Czartoryjskich, Krakov, signatura 3792 ; Biblioteka Jagiellońska, Krakov, signatura 3539. Popis rukopisu viz Katalog rękopisów Biblijoteki Uniwersytetu Jagiellońskiego.. Kraków: [s.n.], 1877-1881. S. 762.. Tamtéž v úvodu (s. XXV) se uvádí, že univerzitní knihovna rukopis získala v roce 1875 za 30 rýnských zlatých. Kritická edice a posouzení díla: Memoriale Ordinis Fratrum Minorum a fr. Ioanne de Komorowo compilatum. Příprava vydání ed. X. Liske, A. Lorkiewicz.. Lwów: [s.n.], 1888. (Monumenta Poloniae Historica; T. 5). Dostupné online. S. 157, 181. Starší (první) edice díla: KOMOROWSKI, Jan OFM. Johannis de Komorowo Tractatus cronicae Fratrum Minorum Observantium a tempore Constanciensis concilii et specialiter de provincia Poloniae. Příprava vydání Heinrich Zeissberg. Archiv für Kunde österreichischer Geschichts-Quellen. 1873, roč. 49, čís. II Hälfte, s. 297—425. Srov, též KANTAK, Kamil. Egzemplarz poznański kroniki Komorowskiego. Kronika miasta Poznania. 1935, roč. 13, s. 292–320. Z kroniky bohatě čerpal ve své historické práci KANTAK, Kamil. Bernardyni polscy. Tom II. Lwów: [s.n.], 1933.
- ↑ KARCZEWSKI, Dariusz. Franciszkańskie piśmiennictwo zakonne Polski i Czech. In: Piśmiennictwo Czech i Polski w średniowieczu i we wczesnej epoce nowożytnej. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, 2006. S. 287–299, zde s. 295.
- ↑ Srov. Memoriale Ordinis…" (cit.), s. 25.
- ↑ Viz ESTREICHER, Karol. Bibliografia polska. Część II. Tom I (ogólnego zbioruTom VIII). Kraków: [s.n.], 1887. Dostupné online. S. 7.. Odtud údaj převzala Österreichische Nationalbibliothek – katalog a z rakouské instituce pak Národní knihovna ČR – katalog), signatura 6 H 69, adl. 6. Digitální kopie – Manuscriptorium.com, Google Books. [vše cit. 2018-11-29].
- ↑ Viz Dolnośląska Biblioteka Cyfrowa – záznam knihy, [cit. 2018-11-29].
