Jan Karel z Herbersteinu
Jan Karel hrabě z Herbersteinu, též Herberskin (německy Johann Karl Graf von Herberstein, 7. července 1719, Štýrský Hradec – 7. října 1787, Lublaň) byl rakouský šlechtic z rodu Herbersteinů a římskokatolický duchovní a významný církevní představitel josefinismu, od roku 1770 až do své smrti biskup lublaňský.
Jeho Excelence Jan Karel z Herbersteinu | |
---|---|
Církev | římskokatolická |
Diecéze | Lublaň |
Zvolení | 20. listopadu 1769 |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 8. červen 1743 |
Biskupské svěcení | 7. leden 1770 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 7. července 1719 |
Místo narození | Štýrský Hradec |
Datum úmrtí | 7. října 1787 (ve věku 68 let) |
Místo úmrtí | Lublaň |
Rodiče | Jan Arnošt z Herbersteinu |
Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatJeho rodiči byli štýrský zemský hejtman Jan Arnošt z Herbersteinu (1671–1746) a Marie Dorothey, dcera hraběte Františka Adama z Ditrichštejna a jeho manželky Rosy Terezie z Trauttmansdorffu.
Jan Karel studoval teologii na univerzitě v Salcburku, kde byl 8. června 1743 vysvěcen na kněze a poté byl instalován jako katedrální vikář v tridentském biskupství. 20. listopadu 1769 byl jmenován koadjutorem lublaňského biskupa Leopolda Josefa z Petazzi a titulárním biskupem z Myndu. Biskupské svěcení obdržel v roce 1770 od biskupa Petazziho.
Po smrti biskupa Petazziho v roce 1772 byl Jan Karel jmenován jeho nástupcem v úřadu lublaňského biskupa. Jeho intronizace proběhla 5. prosince 1772 a ve své funkci zůstal patnáct let až do své smrti.
Během své biskupské služby podporoval církevně politické reformy císaře Josefa II. a stal se jednou z klíčových postav reformního katolicismu v habsburské říši. Podle doporučení tridentského koncilu vizitoval venkovské farnosti, inicioval vylepšení kněžského vzdělávání a také výuku ve slovinském jazyce. Z tohoto důvodu nechal přeložit katechismus, lekcionář, zpěvníky a nakonec i celou Bibli do slovinštiny. Jeho reformy do značné míry omezily některé formy lidové zbožnosti, které se pohybovaly na hraně pověr.[1]
Schvaloval rušení řeholních společenství a bratrstev světskou mocí, protože byly překážkou jeho pastoračních cílů v diecézi. Odmítal však generální semináře. Jeho snahy o zachování biskupského semináře byly vídeňským dvorem ceněny stejně málo jako jeho snahy na poli slovinské řeči. Byl stoupencem febronianismu. Na jeho pastýřský list z roku 1782, ve kterém se přihlásil k náboženské toleranci, ostře zareagoval papež Pius VI. odsuzujícím breve, jež Herbersteinovi nařizovalo, aby své názory odvolal. Tento spor ukončilo až úmrtí biskupa Herbersteina 7. října 1787.[2]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Karl von Herberstein na německé Wikipedii.
- ↑ SVOBODA, Rudolf. Jan Prokop Schaaffgotsche : První biskup českobudějovický. Brno: L. Marek, 2009. 319 s. ISBN 978-80-87127-17-9. s. 72-73.
- ↑ SVOBODA, Rudolf: Tamtéž.
Literatura
editovat- EINSPIELER, Valentin. Johann Karl von Herberstein. Wien: Disertační práce, 1951.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Karel z Herbersteinu na Wikimedia Commons
- Karel Jan z Herbersteinu na stránkách catholic-hierarchy.org
biskup lublaňský | ||
---|---|---|
Předchůdce: Leopold Josef z Petazzi |
1772–1787 Jan Karel z Herbersteinu |
Nástupce: Michael Brigido |