Jan Karel z Herbersteinu

Jan Karel z Herbersteinu
Jeho Excelence; Jan Karel z Herbersteinu
Církev	římskokatolická
Diecéze	Lublaň
Zvolení	20. listopadu 1769
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	8. červen 1743
Biskupské svěcení	7. leden 1770
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	úřad 1 (rok–rok); úřad 2 (rok–rok);
Zúčastnil se	významné události 1; významné události 2;
Osobní údaje
Datum narození	7. července 1719
Místo narození	Štýrský Hradec
Datum úmrtí	7. října 1787 (ve věku 68 let)
Místo úmrtí	Lublaň
Rodiče	Jan Arnošt z Herbersteinu
Povolání	katolický kněz a katolický biskup
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Karel hrabě z Herbersteinu, též Herberskin (německy Johann Karl Graf von Herberstein, 7. července 1719, Štýrský Hradec – 7. října 1787, Lublaň) byl rakouský šlechtic z rodu Herbersteinů a římskokatolický duchovní a významný církevní představitel josefinismu, od roku 1770 až do své smrti biskup lublaňský.

Život

Jeho rodiči byli štýrský zemský hejtman Jan Arnošt z Herbersteinu (1671–1746) a Marie Dorothey, dcera hraběte Františka Adama z Ditrichštejna a jeho manželky Rosy Terezie z Trauttmansdorffu.

Jan Karel studoval teologii na univerzitě v Salcburku, kde byl 8. června 1743 vysvěcen na kněze a poté byl instalován jako katedrální vikář v tridentském biskupství. 20. listopadu 1769 byl jmenován koadjutorem lublaňského biskupa Leopolda Josefa z Petazzi a titulárním biskupem z Myndu. Biskupské svěcení obdržel v roce 1770 od biskupa Petazziho.

Katedrála svatého Mikuláše v Lublani

Po smrti biskupa Petazziho v roce 1772 byl Jan Karel jmenován jeho nástupcem v úřadu lublaňského biskupa. Jeho intronizace proběhla 5. prosince 1772 a ve své funkci zůstal patnáct let až do své smrti.

Během své biskupské služby podporoval církevně politické reformy císaře Josefa II. a stal se jednou z klíčových postav reformního katolicismu v habsburské říši. Podle doporučení tridentského koncilu vizitoval venkovské farnosti, inicioval vylepšení kněžského vzdělávání a také výuku ve slovinském jazyce. Z tohoto důvodu nechal přeložit katechismus, lekcionář, zpěvníky a nakonec i celou Bibli do slovinštiny. Jeho reformy do značné míry omezily některé formy lidové zbožnosti, které se pohybovaly na hraně pověr.^[1]

Schvaloval rušení řeholních společenství a bratrstev světskou mocí, protože byly překážkou jeho pastoračních cílů v diecézi. Odmítal však generální semináře. Jeho snahy o zachování biskupského semináře byly vídeňským dvorem ceněny stejně málo jako jeho snahy na poli slovinské řeči. Byl stoupencem febronianismu. Na jeho pastýřský list z roku 1782, ve kterém se přihlásil k náboženské toleranci, ostře zareagoval papež Pius VI. odsuzujícím breve, jež Herbersteinovi nařizovalo, aby své názory odvolal. Tento spor ukončilo až úmrtí biskupa Herbersteina 7. října 1787.^[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Karl von Herberstein na německé Wikipedii.

↑ SVOBODA, Rudolf. Jan Prokop Schaaffgotsche : První biskup českobudějovický. Brno: L. Marek, 2009. 319 s. ISBN 978-80-87127-17-9. s. 72-73.
↑ SVOBODA, Rudolf: Tamtéž.

Literatura

EINSPIELER, Valentin. Johann Karl von Herberstein. Wien: Disertační práce, 1951.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Karel z Herbersteinu na Wikimedia Commons
Karel Jan z Herbersteinu na stránkách catholic-hierarchy.org

biskup lublaňský
Předchůdce: Leopold Josef z Petazzi	1772–1787 Jan Karel z Herbersteinu	Nástupce: Michael Brigido

[1] SVOBODA, Rudolf. Jan Prokop Schaaffgotsche : První biskup českobudějovický. Brno: L. Marek, 2009. 319 s. ISBN 978-80-87127-17-9. s. 72-73.

[2] SVOBODA, Rudolf: Tamtéž.

[1]

[2]