Jan Křtitel Knahl

Narozen 11.9.1825 v Hronově, zemřel 17.9.1901 v Praze. Hudební skladatel.
(přesměrováno z Jan Křtitel Khanl)

Jan Křtitel Knahl (11. září 1825 Hronov – 17. září 1901 Praha) byl český hudební skladatel a sbormistr císařské a královské kaple na Pražském hradě.

Jan Křtitel Knahl
Narození11. září 1825
Hronov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. září 1901 (ve věku 76 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Národnostčeská
Povoláníhudební skladatel, sbormistr
ZaměstnavatelPražský hrad
RodičeAntonín Knahl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Hronově v rodině hronovského vlastence a zakladatele ochotnického divadla Antonína Knahla a jeho manželky Justýny (Marie), kde byl veden k hudbě. Byl pěvecky nadaný a díky jeho krásnému hlasu byl přijat do chlapeckého sboru chrámu sv. Víta v Praze a jeho konviktu, který mu poskytl i ubytování a stravu. Od roku 1837 studoval na akademickém gymnáziu, kde se seznámil s Bedřichem Smetanou, který byl na gymnáziu také studentem. Během studií si rozšiřoval hudební vzdělání a měl možnost seznámit se s významnými osobnostmi hudebního života v Praze. Jeho učitelem byl Alois Jelen, český vlastenec, skladatel a dirigent, který se pro Knahla stal vzorem. Po absolvování gymnázia chtěl pokračovat ve studiích na pražské univerzitě ale nedostatek financí mu to znemožnil.[1] Roku 1852 byl jmenován kancelistou při duchovním manželském soudu, v roce 1855 získal místo registrátora na pražské arcibiskupské konzistoři. Při zaměstnání měl možnost se plně věnovat hudbě. Zajímal se o díla starých mistrů, skládal, dirigoval pěvecké chrámové sbory. Byl vyhlášeným sbormistrem a v roce 1871 získal významnou funkci sbormistra v císařské a královské kapli na Pražském hradě. I do vysokého věku účinkoval jako choralista v chrámu sv. Víta.[2]

Jeho dílo bylo zaměřeno především na světskou i duchovní sborovou tvorbu. K jeho nejznámějším vlasteneckým písním patří Já jsem Slovan duší tělem. Dalšími oblíbenými písněmi jsou Toť lásky čas, Žižkova smrt, Starý, Český ráj, Prosba, Zastaveníčko, Tam v tichu nad Lužnicí, Posel Slovanský a další. Duchovní hudba je zastoupena mšemi, ofertorii nebo sbory k mariánským a svatojánským slavnostem. Např. Missa pastoralis pro sóla, sbor a varhany, vánoční árie pro soprán Tui sunt coeli, tři sbory k mariánským slavnostem, ofertorium Jesu redemptor. Kromě sborové tvorby komponoval hudbu pro varhany, dechové nástroje, klavír. Jeho sborové písně proti útlaku se zpívaly v Praze v revolučním roce 1948.

Reference

editovat
  1. EKRT, Boris; ŠVANDA, Richard. Bejvávalo..., aneb, Hronov za našich pradědečků a prababiček. Díl I.. 1. vyd. [Hronov]: Město Hronov, 2019. 223 s. ISBN 978-80-270-6489-2. S. 43. 
  2. Ottův slovník naučný. Díl čtrnáctý Kartel-Kraj. Praha: Ladislav Horáček - Paseka a Argo, 1998. S. 423. 

Externí odkazy

editovat