Jan Josef de Camellis
Jan Josef de Camellis O.S.B.M. (také Josif Decamellis či Decamillis, maďarsky János József de Camelis, ukrajinsky Йоан-Йосип де Камеліс; 7. prosince 1641, Chios – 22. srpna 1706, Ruská Nová Ves) byl mukačevský řeckokatolický biskup, autor prvních rusínských učebnic.[1][2][3]
| Jan Josef de Camellis, O.S.B.M. | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Decamellis Josif |
| Narození | 7. prosince 1641 Chios |
| Úmrtí | 22. srpna 1706 Ruská Nová Ves |
| Národnost | řecká |
| Alma mater | Greek Pontifical College of Saint Athanasius |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Znám jako | řeckokatolický biskup |
| Nábož. vyznání | řeckokatolické |
| Funkce | apoštolský vikář (od 1689) titulární biskup (od 1689) diecézní biskup |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatPůvodem byl Řek. Narodil se na ostrově Chios. Studoval na řecké koleji v Římě; na kněze byl vysvěcen v roce 1666. Nějakou dobu dělal misionáře v Albánii. Poté pracoval ve vatikánské knihovně a působil jako generální prokurátor řádu basiliánů. Dne 5. listopadu 1689 jej papež Alexander VIII. jmenoval apoštolským vikářem v Mukačevu a titulárním biskupem v Sebastii v Kilikii v Malé Asii.[4] V roce 1690 byl ve funkci mukačevského řeckokatolického biskupa potvrzen císařem Leopoldem I.
Josef de Camillis byl sice řeckého původu, ale podporoval církevní slovanský jazyk. Jako první vydal knihy v rusínském (církevně slovanském) jazyce (Катехизм, Азбука). Zmíněný církevněslovanský jazyk s různou mírou vlivu živých prvků byl použit v prvních slabikářích, počínaje slabikářem připisovaným Josefu De Camelis Букваръ языка славенска (1699).
V roce 1670 došlo k roztržce mezi ním a majitelem mukačevského panství Františkem II. Rákóczim, který jej z Mukačeva vyhnal; biskupská rezidence byla proto přemístěna do kláštera františkánů v Prešově.[1]
Údaje o místě úmrtí se liší. Ivan Pop udává jako místo úmrtí Ruskou Novou Ves.[1]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků De Camelis János József na maďarské Wikipedii a Йоан-Йосип де Камеліс na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ a b c Ivan Pop: Osobnosti našich dějín - DECAMELLIS Josif (De Camellis). rusyn.sk [online]. [cit. 2022-05-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ŽEŇUCH, Vavrinec. Obraz Užskej stolice na základe kanonickej vizitácie z roku 1734. Studia Slavica Academiae Scientiarum Hungaricae. 2022-02-24, roč. 65, čís. 2, s. 439–454. Dostupné online [cit. 2022-05-19]. ISSN 0039-3363. DOI 10.1556/060.2020.00034.
- ↑ KONEČNÝ, Stanislav. Náčrt dejín karpatských Rusínov : vysokoškolská učebnica. Prešov: Prešovská univerzita. Ústav rusínskeho jazyka a kultúry ISBN 978-80-555-1297-6, ISBN 80-555-1297-3. OCLC 1043043847
- ↑ Bishop Iosif Ioan de Camillis [Catholic-Hierarchy]. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2022-05-22]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ŽEŇUCH, Vavrinec. Náboženské strety pravoslávnych s reformovanou cirkvou v 17. storočí. In Cirkev a náboženstvo v Uhorsku v ranom novoveku. [s.l.]: Prešov : Vydavateľstvo Prešovskej univerzity, 2020 S. 385–394.
- ŽEŇUCH, Vavrinec. Pravoslávni Užskej stolice vo svetle latinských prameňov (1717 – 1726). [s.l.]: Filozofická fakulta, Prešovská univerzita v Prešove Dostupné online.
