Jan Evangelista Šťastný
Jan Evangelista Šťastný (6. prosince 1824 Želenice u Slaného[1] – 17. června 1913 Královské Vinohrady[2]) byl český středoškolský profesor a autor učebnic. Přes čtyřicet let vyučoval na české reálce v Ječné ulici, v letech 1869-95 tam působil jako ředitel. Aktivně se účastnil činnosti školských komisí a organizací. Podílel se na tvorbě čítanek a učebnic mluvnice. Byl oceňovaný pro své pedagogické výsledky i literární činnost.
| Jan Evangelista Šťastný | |
|---|---|
 Jan Ev. Šťastný r. 1882 | |
| Narození | 6. prosince 1824 Želenice u Slaného  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. června 1913 (ve věku 88 let) Královské Vinohrady  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | pedagog |
| Ocenění | Řád Františka Josefa .svg){kind=small} (1882) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se 6. prosince 1824 v Želenicích u Slaného v rolnické rodině. Vystudoval akademické gymnázium řízené Josefem Jungmannem, jeho spolužáky byli například Jan Krejčí nebo Vojtěch Náprstek. Po filosofických studiích se roku 1846 stal vychovatelem u dr. Václava Červinky, majitele panství v Ostředku u Benešova. V roce 1851 byl přijat jako suplent na první českou reálku v Praze.[3] Reálka byla v té době velkou národní vymožeností — poprvé se zde v češtině vyučovaly odborné předměty. Šťastný si zde rychle získal oblibu svými pedagogickými schopnostmi.[4] Za ředitelství Josefa Wenziga se roku 1856 stal definitivním profesorem. Na škole nakonec působil 44 let.[3]
Aktivně se zapojil i do dalších pedagogických aktivit. V letech 1861-69 vyučoval na kursu pro učitele nižších reálek. Roku 1869 byl jmenován ředitelem reálky a členem zemské školní rady; obě funkce vykonával do roku 1895. Určitou dobu byl i inspektorem učitelských ústavů, předsedou komise pro učitelství na odborných a měšťanských školách[3] a předsedou Učitelské besedy v Praze.[4] V letech 1878-1904 řídil tělocvičné kursy při české univerzitě a předsedal zkušební komisi pro tělesnou výchovu.[3]
Byl rovněž literárně činný. Roku 1867 se stal jedním z redaktorů časopisu Škola a život. Podařilo se mu zvýšit jeho úroveň získáním odborných spolupracovníků. Brzy ale z redaktorského místa odešel ze zdravotních důvodů.[4] Jako spoluautor se podílel na vzniku řady čítanek a několika učebnic mluvnice (viz níže).
Jan Evangelista Šťastný byl svými současníky uznáván pro svou dlouholetou obětavou práci ve prospěch českého školství. Roku 1878 získal titul školního rady, v roce 1882 byl oceněn řádem Františka Josefa, roku 1895 byl jmenován vládním radou. Učitelská beseda v Praze a Wenzigova nadace ho jmenovaly čestným členem.[3]
Zemřel 17. června 1913 na Královských Vinohradech.[3] Pohřben byl na Vinohradském hřbitově za velké účasti učitelů, studentů i řady představitelů veřejného života.[5]
Dílo
editovatŠťastný byl spoluautorem řady čítanek a několika učebnic. Patří k nim:[6]
- Společně s Janem Lepařem a Josefem Sokolem:
- Čítanka pro školy obecné i měšťanské (několik osmidílných vydání od r. 1878)
- Methodické připomenutí k I. dílu čítanky pro školy obecné i měšťanské (1878)
- Čítanka pro obecné školy (řada tří-, pěti- a osmidílných vydání od r. 1879)
- Mluvnice pro školy obecné (řada vydání od r. 1879)
- Nauky mluvnické pro obecné i měšťanské školy (řada vydání od r. 1879)
- První čítanka pro školy obecné (1892)
- Jiné práce:
- Čítanka pro školy měšťanské (3 díly, několik vydání od r. 1892, spoluautor: František Šubrt)
Reference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Jana Šťastného farnost Pchery
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c d e f Jan Ev. Šťastný. Národní listy. 1913-06-19, roč. 53, čís. 166, s. 3. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-03-23].
- ↑ a b c Jan Šťastný. Světozor. 1882-06-23, roč. 16, čís. 26, s. 310. Dostupné online [cit. 2012-03-23].
- ↑ Pohřby. Národní listy. 1913-06-21, roč. 53, čís. 168, s. 2. [Národní knihovna České republiky Dostupné online] [cit. 2012-03-23].
- ↑ Podle seznamu prací v NK ČR.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Evangelista Šťastný
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).
