Jan Dušek (divadelní ředitel)
Jan Dušek (*27. listopadu 1942 Vacov – 10. září 2020 České Budějovice)[1] byl český pedagog, manažer a nejdéle sloužící divadelní ředitel v průběhu 100leté historie jediného profesionálního divadla na jihu Čech.
| Jan Dušek | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. listopadu 1942 Vacov |
| Úmrtí | 10. září 2020 (ve věku 77 let) České Budějovice |
| Alma mater | Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
| Povolání | pedagog, divadelní ředitel manažer |
| Zaměstnavatelé | Divadlo Tábor, Jihočeské divadlo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
Jan Dušek se narodil 27. listopadu 1942 v šumavském Vacově do rodiny živnostníka. Jeho otec byl cukrář a maminka v domácnosti. Již v dětství měl rád hudbu a do hudební školy ve Strakonicích jezdil s akordeonem na zádech. Vystudoval v Českých Budějovicích Pedagogickou školu, kde začal hrát i na klavír a na housle.[2] Absolvoval povinnou vojenskou službu a pak krátce učil ve trojtřídce na Šumavě v Bohumilicích. Se svojí ženou Marií, která pocházela z Tábora, se do města husitů přestěhovali a společně nastoupili jako učitelé na základní devítiletou školu při Dětské psychiatrické léčebně v Opařanech. Příslušné vzdělání si doplnil dálkovým studiem speciální pedagogiky na Univerzitě Karlově v Praze.
Divadelní ředitel
editovatPo šesti letech působení v Opařanech získal konkurzem místo na táborském odboru kultury, odkud po dvou letech přešel do Divadla Oskara Nedbala (tehdy Ivana Olbrachta) v Táboře, kde byl čtyři roky ředitelem.[3] Na návrh ředitele Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, Milana Fridricha, byl v roce 1976 jmenován ředitelem Jihočeského divadla a Milan Fridrich se tak mohl plně věnovat své režijní práci. Stal se tehdy nejmladším divadelním ředitelem a šéfem manažerského typu v republice, Odborné vzdělání si doplnil studiem oboru produkce na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Po čase se s rodinou přestěhoval z Tábora do Českých Budějovic.[4] Ve funkci divadelního ředitele, ve které úzce spolupracoval se šéfem činoherního souboru Otto Hradeckým, šéfem opery Karlem Noskem, šéfem baletu Milanem Hojdysem, šéfem výpravy Joanem Brehmsem a odbornými náměstky Vlastimilem Švestkou a Janem Nádravským, pracoval do roku 1991. Hrálo se v průměru jedno a půl představení denně. Hrálo se na scéně v historické budově, v divadelním sále Domu kultury Metropol, na otáčivém hledišti v Českém Krumlově, v Maškarním sále českokrumlovského zámku a na zájezdech po různých městech nejen Jihočeského kraje, ale i v zahraničí. Divadlo hrálo od roku 1981 i operní představení v letním amfiteátru v přírodním areálu Trocnov.[5] Jako ředitel se velmi snažil o vyřešení prostorových problémů zejména návrhem na výstavbu nové divadelní budovy, která byla již před lety plánovaná na Mariánském náměstí v České Budějovicích.[6] Tuto aktivitu však pozastavil požár v divadelním sále Metropolu v roce 1983 a prioritou se tak stala rekonstrukce stávajících prostor. Proběhla jak oprava divadelního sálu Domu kultury Metropol, tak i rekonstrukce prostor historické budovy divadla podle projektu autorů Zdeňka Vávry a Jany Štefkové. Rekonstruovaná historická divadelní budova se veřejnosti otevřela v roce 1990.[7] To již měl divadelní ředitel připravený návrh brněnských architektů na stavbu nové divadelní budovy, ve které by se umístily dvě scény a veškerá produkce. Projekt byl z větší části zaplacen ze sbírky občanů, která proběhla před rokem 1990 a finanční prostředky byly uloženy na zvláštním účtu v bance a zbytek byl dofinancován z rozpočtu Jihočeského krajského národního výboru. K výstavbě nové budovy na Mariánském náměstí již vzhledem ke zrušení krajů nedošlo. Po zrušení krajských územních celků odešel na vlastní žádost z funkce ředitele Jihočeského divadla. Za jeho ředitelování bylo v Jihočeském divadle přes 250 premiér na domovské scéně i před otáčivým hledištěm v Českém Krumlově a velký počet představení na dalších místech v republice a zahraničí. Divadelní soubory se zúčastňovaly domácích i zahraničních festivalů a přehlídek, např. v německém Meiningenu, polské Toruni , bulharském Gabrovu tehdejší jugoslávské Titově Užici, běloruském Gomelu, slovenské Banské Bystrici a Zvolenu.[8] Polovina sedmdesátých let minulého století byla dobou normalizační. Nicméně herci Jihočeského divadla vzpomínají na tehdejší atmosféru v divadle v této době jako na ostrůvek svobody. Divadlo pod svým ředitelem uvádělo minimum tendenčních her.[2]
Manažer a tiskový mluvčí
editovatPo ukončení práce v divadle nastoupil na pozici manažera Press-klubu Syndikátu jihočeských novinářů. V roce 1996 byl požádán primátorem města České Budějovice Miroslavem Benešem o znovu převzetí funkce ředitele Jihočeského divadle, které v té době bylo již zřizováno jako příspěvková organizace městem České Budějovice.[4] Nabídku přijal s podmínkou na jeden rok, během kterého urovnal vztahy s městem, divadlu vrátil jeho pracovní rytmus a poslání, upravil mzdové ohodnocení, posílil rezervní fond a celkově ho dal do dobré finanční kondice.[9] Poté, až do důchodu, působil v nově vznikající oblasti veřejných vztahů - Public Relations.[10] Pracoval jako PR manažer velkého holdingu M.I.C.B., následně byl vedoucím tiskového oddělení Statutárního města České Budějovice. Po dobu několika sezón působil také v PR Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov a v letech 2006 až 2013 svou profesní kariéru zakončil jako tiskový mluvčí českobudějovické nemocnice.[11] Volný čas trávil s rodinou na chalupě u Velešína. Měl syna Ivana a vnoučata Denisu a Jakuba.[12]
Ocenění
editovat- Vyznamenání Za zásluhy o polskou kulturu (uděleno ministrem kultury Polské republiky).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ DAVIDOVÁ, Jitka. Zemřel emeritní ředitel Jihočeského divadla Jan Dušek. Českobudějovický deník. 2020-09-12.
- ↑ a b Zemřel Jan Dušek – Divadelní noviny [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ KUBÁT, Petr. Bývalý šéf Jihočeského divadla: Věřím, že diváci se moderní budovy dočkají. iDNES.cz [online]. 2019-01-27 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b HOLOUBKOVÁ, Jana. Nejmladší divadelní ředitel Jan Dušek in: Stopy v jihočeské kultuře. 1. vyd. Jindřichův Hradec: Epika, 2018. 162 s. ISBN 978-80-7608-009-6. S. 16 - 27.
- ↑ DAŇHEL, Karel. Bylo mi ctí ... vzpomínka na emeritního ředitele táborského a Jihočeského divadla Jana Duška. Českobudějovický deník. 2020-09-17, čís. 218, s. 9. ISSN 1802-0798..
- ↑ Budujeme jihočeské národní divadlo. 1. vyd. České Budějovice: Spolek pro postavení nové budovy divadla, 1945. 37 s.
- ↑ Jihočeské divadlo | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ KUBÁT, Petr. Věřím, že diváci se moderního divadla dočkají : za jeho vedení nastudovala budějovická scéna přes 250 premiér.. Mladá fronta Dnes - Jihočeské vydání. 2019-12-01, roč. 30, čís. 10, s. 19. ISSN 1210-1168.
- ↑ LUD. Dušek u ministra Tigrida: jak podělit divadla 80 miliony?. Českobudějovické listy. 1996-03-27, roč. 5, čís. 74, s. 11.
- ↑ WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-; BUDĚJOVICÍCH, Jihočeská vědecká knihovna v Českých. Dušek, Jan, 1942-2020. katalog.cbvk.cz [online]. [cit. 2024-11-27]. Dostupné online.
- ↑ S dalšími nadstandartními pokoji se zatím nepočítá. Českobudějovický deník. 2007-11-15. Dostupné online [cit. 2024-11-28].
- ↑ KUBÁT, Petr. Bývalý šéf Jihočeského divadla: Věřím, že diváci se moderní budovy dočkají. iDNES.cz [online]. 2019-01-27 [cit. 2024-11-28]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Budujeme jihočeské národní divadlo/ Spolek pro postavení nové divadelní budovy v Českých Budějovicích. České Budějovice: Spolek pro postavení nové divadelní budovy. 1945. 32 s.
- Jihočeské národní divadlo České Budějovice v karikatuře J. Fischera. České Budějovice: Jihočeské národní divadlo 1946. 60 s,
- KAZILOVÁ, Zdeňka, DUŠEK, Jan: Jihočeské divadlo. České Budějovice, E.W.A. 1990. 152 s.ISBN 80-900175-0-9
- MAŘÍKOVÁ, Bohuslava: Devadesát není sto: Jihočeské divadlo. Praha : Professional Publishing, 2009. 239 s.ISBN 978-80-86946-99-3