Jan Braniborsko-Kulmbašský

Jan Braniborsko-Kulmbašský (140616. listopadu 1464, přezdívaný Alchymista) byl braniborsko-kulmbašský markrabě a po abdikaci svého otce, Fridricha I., vládl jako mírumilovný markrabě Braniborska.

Jan Braniborsko-Kulmbašský
braniborsko-kulmbašský markrabě
Portrét
Narození1406
Úmrtí16. listopadu 1464
Baiersdorf
ManželkaBarbora Sasko-Wittenberská
PotomciRudolf Braniborský
Barbora Braniborská
Alžběta Braniborská
Dorotea Braniborská
DynastieHohenzollernové
OtecFridrich I. Braniborský
MatkaAlžběta Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan se narodil jako nejstarší syn markraběte Fridricha I. Braniborského a jeho manželky Alžběty Bavorské.

Po svatbě s Barborou Sasko-Wittenberskou, dcerou vévody Rudolfa III., Jan doufal, že získá Sasko-wittenberské vévodství, až vymře tamní linie Askánců. Když se tak v listopadu 1422 stalo, měl císař Zikmund s vévodstvím jiné plány a Jana vyplatil.

Jan se začal podílet na braniborských vládních záležitostech v roce 1424. Fridrich I., frustrovaný spory s feudální šlechtou, odešel v roce 1425 na svůj hrad v Cadolzburgu ve Frankách a udělil 13. ledna 1426 na zemském sněmu v Rathenowě Janovi regentství Braniborska, přičemž kurfiřtskou hodnost si ponechal pro sebe.

Jan byl braniborským obyvatelstvem špatně přijat, protože jeho vláda byla nekompetentní, což vedlo k nepokojům na venkově. Spíše než o vládnutí se Jan zajímal o umělé vytváření zlata pomocí alchymie, čímž získal přezdívku „Alchymista“. V roce 1433 byla pro Jana připravena upravená verze alchymistického pojednání Buch der heiligen Dreifaltigkeit (Kniha Nejsvětější Trojice). Fridrich I. si uvědomil, v jakém nebezpečí se Braniborsko nachází, a 7. června 1437 udělil Janovi franské pozemky v Braniborsku-Kulmbachu, území bohaté na doly, které poskytovaly materiály pro Alchymistovu zálibu. Vláda v Braniborsku přešla na druhorozeného Fridrichova syna Fridricha II.

Po smrti Fridricha I. v roce 1440 Jan zdědil celé Braniborsko-Kulmbašsko včetně hradu Plassenburg v Kulmbachu. V pozdějších letech dovolil svému zeti Kryštofovi Bavorskému spravovat své majetky v Horní Falci, a to až do Kryštofovy smrti v roce 1448. Jan vládl jako braniborsko-kulmbašský markrabě do své abdikace v roce 1457, což mu umožnilo věnovat se studiu alchymie a okolí Frank. Zemřel na hradě Scharfeneck u Baiersdorfu 16. listopadu 1464.

Manželství a potomci

editovat

Jan se oženil s Barborou Sasko-Wittenberskou, se kterou měl čtyři děti:

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Fridrich IV. Norimberský
 
 
Jan II. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Markéta Goričská
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Berthold VII. z Henneberg-Schleusingenu
 
 
Alžběta z Hennebergu
 
 
 
 
 
 
Adéla Hesenská
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Míšeňský
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
 
 
 
 
Alžběta z Lobdeburgu
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
Matylda Bavorská
 
 
 
 
 
 
Beatrix Svídnicko-Javorská
 
Jan Braniborsko-Kulmbašský
 
 
 
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
Štěpán II. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Beatrix Svídnicko-Javorská
 
 
Fridrich Bavorský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Sicilský
 
 
Alžběta Sicilská
 
 
 
 
 
 
Eleonora z Anjou
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Stefano Visconti
 
 
Bernabo Visconti
 
 
 
 
 
 
Valentina Doria
 
 
Maddalena Visconti
 
 
 
 
 
 
Mastino II. della Scala
 
 
Beatrice Regina della Scala
 
 
 
 
 
 
Taddea da Carrara
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John, Margrave of Brandenburg-Kulmbach na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat