Jan Albin Goetz
Jan Albin Goetz, později Jan Goetz Okocimski (18. července 1864 Okocim[1][2][3] – 24. dubna 1931 Okocim[1][2][3]), byl rakouský podnikatel v pivovarnictví a politik polské národnosti z Haliče, na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.
| Jan Albin Goetz | |
|---|---|
 Jan Albin Goetz, fotografie na roční jízdence rakouských státních drah z r. 1916 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1897 – 1901 | |
| Ve funkci: 1911 – 1918 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1901 – 1914 | |
| Člen Polského senátu | |
| Ve funkci: 1928 – 1930 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polský klub Str. Prawicy Narodowej BBWR |
| Narození | 18. července 1864 Okocim  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. dubna 1931 Okocim  Polsko |
| Příčina úmrtí | nemoc |
| Rodiče | Johann Evangelist Götz |
| Děti | Antoni Jan Goetz |
| Příbuzní | Jan Ewangelista Goetz (otec) |
| Alma mater | VŠ zemědělská Vídeň |
| Ocenění | Řád železné koruny rytíř Řádu svatého Sylvestera Řád znovuzrozeného Polska |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovat
Byl šlechtického původu. Rod Goetzů pocházel z Daugendorfu ve Württembersku. Od 19. století žili na polských územích a identifikovali se s Poláky. Jan Ewangelista Goetz se v polovině 19. století usídlil v Brzesku, kde založil pivovar. Roku 1881 byl povýšen do rytířského stavu. Po smrti Jana Ewangelisty Goetze přešla správa rodového majetku na jeho syna Jana Albina Goetze. Ten nechal v letech 1898–1900 postavit v Okocimi nový velký palác.[4] Roku 1902 byl povýšen na svobodného pána (barona). Roku 1894 mu byl udělen Řád železné koruny III. třídy a Řád svatého Silvestra.[5] Roku 1925 získal Řád Polonia Restituta (komandérský kříž).
V roce 1882 vystudoval vyšší reálnou školu v Krakově a v letech 1883–1885 Vysokou školu zemědělskou ve Vídni.[3] Od roku 1885 byl prokuristou v otcově pivovaru.[3] Pivovar Okocim se po rozšíření stal jedním z největších podniků svého druhu v monarchii.[4]
Kromě podnikání v pivovarnictví byl i veřejně a politicky činný. V letech 1890–1919 členem okresní rady v Brzesku. Od roku 1897 zastával funkci okresního starosty (maršálka) v Brzesku. V roce 1919 se stal okresním komisařem.[3] Byl též prezidentem správní rady Haličské obchodní a průmyslové banky a viceprezidentem obchodní a živnostenské komory.[5] Na post viceprezidenta obchodní a živnostenské komory v Krakově byl zvolen roku 1905.[6] Prezidentem správní rady Haličské obchodní a průmyslové banky se stal roku 1907.[7] Roku 1908 se také stal druhým viceprezidentem Haličského automobilového klubu.[8]
Jan Albin Goetz zasedal coby poslanec Haličského zemského sněmu.[5] Poslancem zemského sněmu byl v letech 1901–1914.[1][3] V zemských volbách roku 1913 uspěl v kurii velkostatkářské jako konzervativní kandidát.[9]
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl po volbách do Říšské rady roku 1897 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Bochnia, Brzesko atd. Do parlamentu se vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1911, tentokrát již konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Uspěl za obvod Halič 41.[10] Ve volebním období 1897–1901 se uvádí jako Johann von Götz, majitel pivovaru a velkostatku a okresní starosta, bytem Okocim.[11]
Ve volbách roku 1897 je uváděn jako oficiální polský kandidát, tedy kandidát Polského klubu.[12] Za Polský klub zasedal v parlamentu i po volbách roku 1911.[10] Ve volbách roku 1911 je popisován coby polský konzervativec.[13] Od roku 1907 byl členem konzervativní politické strany Stronnictwo Prawicy Narodowej.[3] V lednu 1918 se stal předsedou Polského klubu na Říšské radě.[14] Předtím byl v roce 1917 místopředsedou tohoto poslaneckého klubu.[3]
Po vzniku Polska působil podle některých zdrojů jako poslanec ústavodárného Sejmu.[2] Databáze životopisných profilů poslanců Sejmu ale tuto informaci označuje za chybnou.[3] V letech 1928–1930 byl členem Polského senátu.[1] Do senátu byl zvolen za formaci BBWR (Bezpartyjny Blok Współpracy z Rządem, Nestranický blok pro spolupráci s vládou).[2]
V letech 1923–1930 zastával funkci prezidenta hospodářského spolku v Krakově.[2] Zemřel roku 1931. Pivovar a rodinný majetek pak převzal jeho syn Antoni Jan Goetz.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d Jan Albin bar. Götz-Okocimski von Okocim h. wł. [online]. sejm-wielki.pl [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c d e Goetz Okocimski Jan [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c d e f g h i Goetz-Okocimski baron Jan Albin 1864-1931 [online]. sejm.gov.pl [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c Zamach na barona Goetza (Jerzy Reuter) [online]. brzesko.ws [cit. 2015-12-23]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c GÖRTZ, Friedrich von; ZELLNER, Carl. Illustrierte Geschichte der österreichischen und ungarischen Ordensauszeichnungen und deren Besitzer. [s.l.]: R. Hengstenberg, 1908. 303 s. Dostupné online. S. 64. (polsky)
- ↑ Der Böhmische Bierbrauer, 15. 3. 1905, s. 14.
- ↑ Neue Freie Presse, 2. 2. 1907, s. 19.
- ↑ Neues Wiener Tagblatt, 29. 3. 1908, s. 14.
- ↑ Deutsches Volksblatt, 9. 7. 1913, s. 1-2.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0016&page=145&size=45
- ↑ Das Vaterland, 17. 3. 1897, s. 3.
- ↑ Deutsches Volksblatt, 14. 6. 1911, s. 3.
- ↑ (Linzer) Tages-Post, 31. 1. 1918, s. 5.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Albin Goetz na Wikimedia Commons
