Jan Šibík
Jan Šibík (*15. duben 1963 Praha) je český fotoreportér. Dlouhou dobu pracoval pro časopis Reflex.[1] Je známý svými fotografiemi z válečných konfliktů. Je držitelem třetího místa v kategorii Sportovní příběhy v soutěži World Press Photo, dvakrát byl hodnocen hlavní cenou v soutěži Czech Press Photo, je laureátem hlavní ceny Golden Prisma Award a také obdržel od města Plzeň Cenu 1. června, která bývá udělována za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv.[2]
| Jan Šibík | |
|---|---|
.jpg) Jan Šibík (2019) | |
| Narození | 15. dubna 1963 (61 let) Praha |
| Povolání | fotograf |
| Ocenění | Czech Press Photo (1995) Czech Press Photo (1999) Cena 1. června (2002) |
| Webová stránka | sibik |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie a práce
editovatPrvní fotoaparát dostal Jan v šesté třídě od maminky a postupně fotil věci kolem sebe a učil se ze svých chyb. Od malička se chtěl živit nějakou tvůrčí činností, nesedět v kanceláři a nemít pevnou pracovní dobu. Dostat se na FAMU bylo ale tehdy velmi obtížné. Podařilo se mu získat místo asistenta kamery v hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky v Československé televizi a pak chtěl být kameramanem. Nakonec zůstal u focení. Když mu bylo asi 25 let, začal chodit do lidové školy umění k profesorovi Jánu Šmokovi, zakladateli katedry fotografie na FAMU, který ho nasměroval k fotoreportáži.[3]
Jan Šibík byl dvacet let fotoreportérem a hlavním fotografem pro český časopis Reflex od roku 1993. Během svého působení podnikl přes dvě stě cest do všech koutů světa. Fotografoval konec komunismu v Evropě, pád berlínské zdi, sametovou revoluci v Československu i krvavý zánik Ceauşescova režimu v Rumunsku. Byl svědkem masakrů v Sieře Leone a Libérii, hladomoru v Súdánu, Somálsku a Etiopii. Zažil následky zemětřesení v Arménii i Turecku, exodus iráckých Kurdů do Íránu. Zaznamenal války v Afghánistánu, Chorvatsku, Bosně, Kosovu, v gruzínské Abcházii, Čečensku, ázerbájdžánském Náhorním Karabachu, Jihoafrické republice a Iráku. Genocidu ve Rwandě, uprchlické tábory v Tanzanii, Súdánu, Haiti, Angole a Somálsku.[2]
Fotografoval také konflikt v Palestině. Během celého roku 2004 fotil epidemii AIDS na Ukrajině.[4] V roce 2005 zaznamenal děsivé následky přívalové vlny na Srí Lance, bizarní poměry v komunistické Severní Koreji, pohřeb papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu i Jásira Arafáta v Ramalláhu, odchod izraelských osadníků z pásma Gazy a následky hurikánu Katrina v New Orleansu.
Mezi léty 2005 a 2019 se Janu Šibíkovi podařilo třikrát navštívit Korejskou lidově demokratickou republiku a zachytil tak unikátní svědectví o proměně, kterou Severní Korea prošla od vlády Kim Čong-ila k éře jeho syna Kim Čong-una. Kromě oficiálně povolených fotografií se mu podařilo tajně pořídit mnoho dalších.[5]
Na jaře roku 2020 mapoval nástup koronavirové epidemie v Česku a události během nouzového stavu.[6] V posledních letech je fotografem na volné noze a dokumentuje válku na Ukrajině a příliv uprchlíků z Asie a Afriky do Evropy.
O práci
editovat
Ve svých fotografických začátcích nosil fotoaparát neustále s sebou a dělal náhodné jednotlivé snímky. Snažil se najít téma, které by kompletoval do celku. V té době byl fotbalovým fanouškem a začal propojovat obě záliby – fotografoval divácké potyčky.[7] Během své kariéry dostal nabídku na spolupráci s americkou agenturou AP, která mu nabízela mnohem větší rozpočet než měl dosud[7] a lépe by se postarala o jeho bezpečí. On však upřednostnil časopis Reflex a to především proto, že mu bude ponechána větší volnost. Sám se prý bude moci rozhodnout, kam pojede a co tam bude fotografovat.[7]
Humanitární pomoc
editovatJan Šibík také organizuje humanitární sbírky: v roce 2000 Podejte ruce dětem ze Sierry Leone na podporu dětí postižených masakry v Sieře Leone a v roce 2004 Chci ještě žít na pomoc lidem nemocným AIDS.[8]
Technika
editovatPoužívá fotoaparáty Canon. Začínal s Canon EOS 1, Canon EOS 1V a nyní si bez digitálního fotoaparátu svůj pracovní život nedokáže představit. Používal i Canon EOS 5D. Na jednom těle s objektivem 24 mm/f1,4 a na druhém 35 mm/f1,4. Podle nutnosti si nasazuje zoom 28–200 mm.[9]
Ocenění
editovatZa svou práci získal dvě hlavní ceny v soutěži Czech Press Photo (v letech 1995 a 1999) a hlavní cenu v soutěži Fujifilm Press Photographer. V soutěži Czech Press Photo získal celkem 41 ocenění. V roce 2004 obsadil v soutěži World Press Photo třetí místo v kategorii Sportovní příběhy. Jan Šibík je laureátem ceny 1. června, kterou uděluje město Plzeň za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv.
Šibík sám osobně považuje za svůj nejzajímavější snímek, který vyhrál Czech Press Photo v roce 1995. Je na ní zobrazen uprchlík z kmene Hutů se sečnou ránu na tváři a useknutým kusem ucha. To bylo způsobeno mačetou, zbraní používanou pří konfliktu ve Rwandě, kde proti sobě bojovali dva znepřátelené kmeny. Ze snímku prý může současně jít hrůza i krása. Hrůza z té jizvy a krása z jejího výtvarného působení v obličeji.[2]
Seznam ocenění
editovat- 1995
- Czech Press Photo – Fotografie roku 1995, hlavní cena
- Czech Press Photo – 2. místo, Aktualita, série
- Czech Press Photo – 2. místo, Každodenní život, série
- Czech Press Photo – 1. místo, Repotáž, série
- 1996
- Czech Press Photo – 1. místo, Lidé o kterých se hovoří, série
- Czech Press Photo – 3. místo, Aktualita, série
- 1997
- Fujifilm Press Photographer – Hlavní cena
- Fujifilm Press Photographer – 1. místo, Reportáž
- Czech Press Photo – 1. místo, Reportáž
- Czech Press Photo – 3. místo, Aktualita
- Czech Press Photo – Čestné uznání, Aktualita
- Czech Press Photo – Čestné uznání, Umění
- Czech Press Photo – Cena ČTK
- 1998
- Czech Press Photo – 3. místo, Lidé o kterých se hovoří, série
- Czech Press Photo – Čestné uznání, Aktualita, série
- Czech Press Photo – 3. místo, Lidé o kterých se hovoří, série
- 1999
- Fujifilm Press Photographer – Hlavní cena
- Fujifilm Press Photographer – 1. místo, reportáž
- Czech Press Photo – 1. místo, Aktualita
- Czech Press Photo – 3. místo, Aktualita
- Czech Press Photo – 1. místo, Aktualita, série
- Czech Press Photo – 1. místo, Reportáž
- Czech Press Photo – 1. místo, Každodenní život, série
- Czech Press Photo – 2. místo, Každodenní život
- Czech Press Photo – Cena KODAK
- 2001
- Czech Press Photo – 1. místo, Aktualita
- Czech Press Photo – 2. místo, Lidé o kterých se hovoří, série
- Czech Press Photo – 2. místo, Lidé o kterých se hovoří
- Czech Press Photo – 3. místo, Sport
- Czech Press Photo – 1. místo, Věda a technika, série
- Czech Press Photo – 2. místo, cena UNICEF
- Czech Press Photo – Cena CANON
- 2002
- Louskáček – 2. místo, kategorie D7, Reklamní fotografie
- Laureát Ceny 1. června (uděluje město Plzeň za šíření myšlenek demokracie a obhajobu lidských práv)
- Fotografická kniha roku – kategorie monografie, Jan Šibík: Ďábel v nás
- Czech Press Photo – 1. místo, Reportáž
- Czech Press Photo – 3. místo, Reportáž, série
- Czech Press Photo – Cena SONY
- Czech Press Photo – Cena diváků 2002
- 2003
- Czech Press Photo – 1. místo, Aktualita
- Czech Press Photo – 2. místo, Repotáž
- Czech Press Photo – 1. místo, Každodenní život, série
- 2004
- World Press Photo – 3. místo, kategorie Sport Features, série
- Czech Press Photo – 1. místo, Repotáž, série
- Czech Press Photo – Cena dětí UNICEF
- 2005
- Kalendář roku – 2. místo, Sen hliněných mužů, kategorie fotografické kalendáře
- Czech Press Photo – 1. místo, Aktualita
- Czech Press Photo – čestné uznání, Aktualita
- Czech Press Photo – 3. místo, Repotáž
- 2007
- Golden Prisma Award – hlavní cena, Jan Šibík 2007, kategorie fotografické kalendáře
- Fotografická kniha roku – Dan Druhý, Jan Šibík: Návrat do Jerusaléma, kategorie fotografická ilustrace knihy
- Czech Press Photo – cena UNHCR
- 2008
- Golden Prisma Award – hlavní cena, Afrika, kategorie fotografické kalendáře
- Ringier Photo Award – hlavní cena + 1. místo, Pnom Phen, Kambodža – Těžká práce dětí na skládce
- Czech Press Photo – čestné uznání, Příroda a životní prostředí
- 2009
- Štíty Viléma Heckela – 3. místo, kategorie: Člověk a životní prostředí
- 2010
- Czech Press Photo - 1. místo, Aktualita
- 2013
- Czech Press Photo - 2. místo, Aktualita
- Czech Press Photo – 1. místo, Video, Online feature (s Milanem Šímou)
- 2014
- Czech Press Photo - 3. místo, Každodenní život
- 2015
- Czech Press Photo - Cena pro nejúspěšnějšího autora za 20 let soutěže CPP
- 2017
- Fotografická kniha roku – 2. místo, Jan Šibík: Deset let
Výstavy, výběr
editovat- 2004 Jan Šibík – rok 2003 Národní knihovna v Praze, 2.duben – 22. duben 2004[10]
- 2006 Jan Šibík – Stories, Staroměstská radnice v Praze, 8. červec – 6. červenec 2006[11]
- 2008 Jan Šibík – Zapomenuté světy, Nám. míru, Praha, 6. červen –15. červen 2008[12]
- 2012 Jan Šibík – Stories, Velká Bytřice, 2. červen – 27. červenec 2012[13]
- 2012 Jan Šibík – Ďábel v nás, Písek, 5. říjen – 31. rříjen 2012[14]
- 2016 Světové události Jana Šibíka, České centrum Praha , Rytířská 31, Praha 1, 2. březen – 2. duben 2016[15]
- 2016 Jan Šibík a Daniela Matulová Ostrov Naděje, Národní muzeum Praha, 21. září – 28. říjen 2016
- 2017 Jan Šibík – Deset let, Staroměstská radnice v Praze, 2. únor – 3. duben 2017[16]
- 2019 Jan Šibík – 1989, Staroměstská radnice v Praze, 4. září – 14. listopad 2019[17]
- 2019 Jindřich Štreit a Jan Šibík: 30 let svobody, Velká Bytřice, 23. listopad 2019 – 16. leden 2020
- 2021 Jan Šibík – Deset let, Veselí nad Moravou, 26. září – 14. listopad 2021[18]
- 2022 Jan Šibík – Deset let, Tábor, 21. květen – 17. červenec 2022[19]
- 2024 Jan Šibík – Severní Korea, Karolinum Praha, 26. září – 24. listopad 2024[5]
- 2024 Jan Šibík – Revoluce 1989, Liberec, 15. listopad – 31. prosinec 2024[20]
Knihy
editovat- Kdyby všechny slzy světa; Praha, První Nakladatelství Knihcentrum, 1998
- Ďábel v nás – The Devil Within Us; Praha, Plejáda, 2001
- Stories; Praha, Šibík Jan, 2006
- Deset let – Šibík Jan, 2017
- Jan Šibík – 1989, Jan Šibík, 2019 (ISBN 9788027061273)
- Jan Šibík + Daniela Matulová JARO 2020,
- Jan Šibík – Severní Korea, 2024[21]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ V Reflexu prý není místo na mé fotoreportáže, proto odcházím, říká Šibík. Lidovky.cz [online]. 2013-11-27 [cit. 2022-09-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠIBÍK, Jan. Profil [online]. Praha: Šibík.cz [cit. 2010-03-20]. Dostupné online.
- ↑ Jan Šibík: Existují věci, které pro mě znamenají víc než focení - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2018-06-16 [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ MACENAUEROVÁ, Helena. Rozhovor s Janem Šibíkem. Fotoaparát.cz [online]. 2006-05-30 [cit. 2010-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-01. ISSN 1214-049X.
- ↑ a b HRUBÝ, Dan. Šibík zažil v KLDR orwellovské scény. Teď snímky vystavuje v Karolinu - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2024-09-26 [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Knihy | Jan Šibík. sibik.cz [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c ROVDEROVÁ, Naďa. Citlivé oko na drsných událostech. Xantypa. 8. 1997. Dostupné online.
- ↑ TESAŘ, Milan. Nejsem bezcitnej robot. Reflex. 2006, čís. 26. Dostupné online.
- ↑ PACOVSKÁ, Edita. Jak se cítím v tomhle krutém světě. Fotografovani.cz [online]. 2008-01-25 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Jan Šibík. wwwold.nkp.cz [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Jan Šibík Stories - příběhy viděné objektivem | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Výstava fotografií: Jan Šibík – Zapomenuté světy [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Jan Šibík vystavuje ve Velké Bystřici [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Výstava fotografií Jana Šibíka v Prácheňském muzeu. Písecký svět [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Světové události Jana Šibíka Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách Českých center
- ↑ Jan Šibík: Deset let - unikátní výstava známého fotografa - FotoGuru.cz [online]. 2017-02-01 [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Rok 1989 objektivem Jana Šibíka. Největší dojem ve mně nechal pád Berlínské zdi, říká. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-09-03 [cit. 2019-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Výstava "Jan Šibík - Deset let". www.jizni-morava.cz [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Jan Šibík: Deset let / Ten years. České galerie [online]. [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
- ↑ REPORTÉR, Čtenář. Liberec se vrací v čase. Jan Šibík vystavuje fotografie z revolučního roku 1989. Liberecký deník. 2024-11-08. Dostupné online [cit. 2024-11-12].
- ↑ Známý fotograf Jan Šibík vydává novou knihu Severní Korea - FotoGuru.cz [online]. 2024-09-25 [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Šibík na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Šibík
Osoba Jan Šibík ve Wikicitátech- Oficiální stránky Jana Šibíka
- VILGUS, Petr: Chtěl bych být cynikem, rozhovor pro časopis FOTO z ledna 2014 (těsně po odchodu z Reflexu)
- Jan Šibík v informačním systému abART
