Jakub Spravedlivý
Jakub Spravedlivý, hebrejsky יַעֲקֹב הַצַּדִּיק (Ja‘akov ha-Cadik), řecky Ιακωβος Δικαιος (Jakóbos Dikajos), je v Novém zákoně jmenován „Jakub, bratr Páně“[2], tedy bratr Ježíše Krista. V Novém zákoně se vyskytují i jiní Jakubové, se kterými je občas zaměňován, zejména se dvěma apoštoly Jakubem, synem Zebedeovým (Jakubem Starším, Větším) a Jakubem, synem Alfeovým (Jakub Mladší, Menší).
| Jakub Spravedlivý | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. století př. n. l. Herodovské království nebo Herodovská tetrarchie |
| Úmrtí | 62 n. l. Jeruzalém římská provincie Judea |
| Příčina úmrtí | svržení z výšky a následné kamenování / ubití k smrti kyjem (vražda, poprava) |
| Bydliště | Nazaret a Jeruzalém |
| Národnost | Izraelita, Hebrej |
| Země | Herodovské království, Herodovská tetrarchie, římská provincie Judea |
| Povolání | tesař, později židokřesťanský presbyter Jeruzaléma (do 62. n. l.) |
| Znám jako | Jakub Spravedlivý, bratr Ježíše z Nazareta |
| Oponenti | Kaifáš, Annáš, Anan |
| Nábož. vyznání | židokřesťanství |
| Děti | Justus z Jeruzaléma |
| Rodiče | svatý Josef[1] a Alphaeus a Panna Maria a Marie Kleofášova |
| Příbuzní | Ježíš Kristus (sourozenec) |
| Funkce | Judeo-Christian Bishop of Jerusalem (do 62) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakub Spravedlivý byl v 1. století n. l. společně s apoštoly význačným představitelem vznikajícího mesiánského judaismu, vedl jednu z jeruzalémských synagóg (byl prvním jeruzalémským biskupem) a toto postavení v ní zastával až asi do roku 62, kdy byl na podnět velekněze Anana z Annášova rodu svržen z chrámové věže a ukamenován.[3][4] Přízvisko „Spravedlivý“ či též „Obdivuhodný“, řecky Ωβλιας (Óblias), získal na základě svého zbožného a nezištného způsobu života – od narození byl nazírem, v Chrámu často klečel na kolenou a prosil Pána za odpuštění pro lid [5]. Je považován za autora jednoho novozákonního spisu, jenž je znám jako list Jakubův.
Podle latinské verze Pseudo-Matoušova (apokryfního) evangelia (odstavec XLI) byl Jakub prvorozeným synem Josefa, jenž se mu narodil v prvním manželství [6]. Coby vdovec si pak Josef vzal za manželku Marii, jež mu porodila Ježíše, a Marie se tak stala Jakubovou macechou. Kromě Ježíše měl mít i bratry: Josefa, Šimona a Judu [7].
Naopak podle Eusebiových dějin (sepsaných před 30. květnem 339 n. l., kdy Eusebios z Kaisareie zemřel) je Jakub synem svaté Marie Kleofášovy, sestry Ježíšovy matky, a Kleofáše, který podle Hegesippa byl bratrem pěstouna Páně svatého Josefa. Měl tedy být dvojnásobně spřízněn s Ježíšem, s jeho oběma rodiči, a podle hebrejské terminologie bratrem ve smyslu „bratranec“.[8]. V řečtině, ve které jsou napsána evangelia a celý NZ, je však pro pojmy bratranec a bratr užíváno odlišných výrazů. V řeckém originále je tedy nazýván Lukášem, či apoštolem Pavlem nikoliv blízkým příbuzným, ale jedním ze sourozenců (dle Mk 6:3 jich je nejméně šest) Ježíše Krista.
Odraz v české literatuře
editovat- Český filozof Jan Konfršt vydal v roce 2020 svůj román s názvem Poutník : prostorem a časem,[9] ve kterém autorovi netradičním způsobem převypráví životní příběh Ježíše z Nazareta a jeho staršího bratra Jakuba během jedné jediné noci nečekaný společník, David, se kterým se Jan v knize setká při jedné ze svých toulek v horách.
Reference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ Ga 1, 19 (Kral, ČEP)
- ↑ Flavius Iosephus: Židovské starožitnosti.’, XX, 200
- ↑ NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. S. 271.
- ↑ MEYER, Marvin. Evangelium svatého Tomáše. Praha: VOLVOX GLOBATOR, 2007. ISBN 978-80-7207-640-6. S. 90-91.
- ↑ DUS, Jan A.; POKORNÝ, Petr. Neznámá evangelia (Novozákonní apokryfy I.). Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-839-8. S. 311.
- ↑ Mt 13, 55 (Kral, ČEP)
- ↑ Eusebiovy církevní dějiny
- ↑ KONFRŠT, Jan. Poutník : prostorem a časem. 1. vyd. Příbram (tisk): nákladem autora, 2020. 415 s. ISBN 978-80-270-7465-5.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakub Spravedlivý na Wikimedia Commons
