Jakov Anikejevič Stroganov

Jakov Anikejevič Stroganov (rusky Яков Аникеевич Строганов, 9. října 1528 Solvyčegodsk8. září 1577 Solvyčegodsk)[1] byl významný ruský obchodník a průmyslník, jeden z prvních významných členů rodu Stroganovových.

Jakov Anikejevič Stroganov
Rodné jménoЯков Аникеевич Строганов
Narození9. října 1528
Moskevské velkoknížectví Solvyčegodsk
Moskevské velkoknížectví
Úmrtí8. září 1577
Ruské carství Solvyčegodsk
Ruské carství
Národnostruská
ObčanstvíMoskevské velkoknížectví Moskevské velkoknížectví
Ruské carství Ruské carství
Povoláníkupec, podnikatel
Nábož. vyznánípravoslavný
ChoťJevfimija Fjodorovna Ochlopkovová (1530—1593)
DětiMaksim a dalších 11
RodičeAnikej Stroganov (1488–1570)
Sofja Andrejevna Bakuleva (1510–1567)
RodStroganovové
PříbuzníIvan Maksimovič Stroganov a Maksim Maksimovič Stroganov (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jakov byl významným členem rodu Stroganovových, který sehrál důležitou roli v ruské kolonizaci Uralu a Sibiře. Byl nejstarším synem Anikeje Fjodoroviče Stroganova (1488–1570) a Sofie Andrejevny Bakulevy (1509–1567). Měl dva bratry, Grigorije a Semjona, zatímco ostatní bratři zemřeli v dětství. Jakov se narodil v Solvyčegodsku, kam v dětství přišel jeho otec, který tam položil základy svého obchodního impéria postaveném na výrobě soli, obchodu s anglickými obchodníky a s domorodci.[2]

Přesídlení do Velkého Permu a expanze

editovat

V roce 1559 se Jakov spolu s otcem a bratrem Grigorijem přestěhovali do Velkého Permu, zatímco jeho mladší bratr Semjon zůstal spravovat jejich rodinné podnikání v Solvyčegodsku. V březnu 1568 mu car Ivan IV. Hrozný udělil rozsáhlé pozemky na levém břehu řek Čusovaja a Kama. Jakovovi bylo povoleno také vybudovat opevněná sídla na nových územích, která byla osvobozena od daní a povinností na dobu deseti let. Jakov byl pověřen najít ložiska mědi, tavit rudy, obchodovat s domorodci a lákat ruské rolníky do nových oblastí.

Obrana proti nájezdníkům

editovat

V roce 1570 Jakov vybudoval několik opevněných osad, včetně Nižního Čusovského, Sylvenského a Jajvenského. V srpnu 1572 byli Jakov a jeho bratr Grigorij pověřeni carem, aby zorganizovali obranu proti povstalcům - Čeremisům a Baškirům, kteří napadali stroganovská území a způsobili jim rozsáhlé škody, zabili 487 lidí, vypálili ruské osady. Domorodé povstání začalo pobitím 87 ruských kupců poblíž osad Kankor a Kergedan.[3] Stroganovovi si najmuli divoké kozáky a s pomocí Osťjaků a Voguličů se jim podařilo povstalce porazit, zničit jejich osady a navrátit nově získaným územím pořádek.

Konflikt s bratrem a tatarské nájezdy

editovat

Po smrti otce v roce 1570 vypukl spor mezi Jakovem, Grigorijem a jejich mladším bratrem Semjonem, který žil Solvyčegodsku. Podstata tohoto sporu není známa. Spor se dostal až před carský soud, kde byl Semjon v roce 1573 shledán vinným a potrestán.

Téhož roku napadl sibiřský chán Kučum, obávající se rostoucího vlivu Stroganovových, jejich území. Velký oddíl sibiřských Tatarů, Osťjaků a Voguličů pod vedením knížete Memetkula zaútočil 2. června na osadu Orloj-Gorodok, kterou se mu ale nepodařilo dobýt. Nájezdníci ale zabili mnoho domorodců, kteří se předtím podřídili Rusům a spolupracovali s nimi. Jakov a Grigorij zorganizovali odvetný útok a přinutili tatarské síly k ústupu až za Ural.

Získání nových území

editovat

V roce 1574 byli bratři Jakov a Grigorij pozvání carem Ivanem IV. Hrozným do Alexandrovské slobody. Tam s nimi car vedl dlouhá jednání o situaci ve Velikém Permu, na Uralu a na Sibiři. Diskutovali o tatarských hrozbách, možné kolonizaci nového území, ekonomických přínosech nových zemí pro carskou pokladnu. Na základě těchto jednání obdrželi bratři v květnu 1574 od cara nová území za Uralem, včetně rozsáhlých oblastí v povodí řek Tobol, Irtyš a Ob. Jakovovi bylo také v roce 1577 uděleno právo na těžbu železných rud v oblasti Sodomské volosti na řece Vaga.

Smrt a dědictví

editovat

Jakov Stroganov žil převážně v Nižním Čusovském, které sám založil. Zemřel v září 1577 ve věku 48 let a byl pohřben v katedrále Zvěstování Panny Marie v Solvyčegodsku. Ve své závěti rozdělil své majetky mezi svého bratra Semjona a syna Maxima, který zdědil pravý břeh řeky Čusovaja.

Jakov zanechal významný odkaz jako klíčový aktér při rozšiřování ruských hranic směrem na vchod a při obraně těchto nových území před vnějšími hrozbami.

Od roku 1545 nebo 1546 byl ženatý s Jevfimijí Fjodorovnou Ochlopkovou (1530—1593). Měli spolu dvanáct dětí:[1]

  • Anna
  • Varvara (1546–1627), manželka Ivana Čudinova, měšťana z Vologdy
  • Ioakim (1547–1550)
  • Dmitrij (1548–1551)
  • Moisej (1549–1552)
  • Matrona - zemřela v dětství
  • Jevfimija - zemřela v dětství
  • Uljana - zemřela v dětství
  • Feodosija (1553–1586)
  • Ivan (1554–1557)
  • Michail (1556–1557)
  • Maksim (1557–1624)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Строганов, Яков Аникеевич na ruské Wikipedii.

  1. a b Яков Аникиевич Строганов р. 9 октябрь 1528 ум. 8 сентябрь 1577 — Родовод. ru.rodovid.org [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 
  2. Строгановы купцы / С / История русских родов. russianfamily.ru [online]. 2013-12-07 [cit. 2024-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. РусАрх - Косточкин В.В. О мастерах крепости Копорье. www.rusarch.ru [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat